Moře si většina Čechů, respektive Středoevropanů, spojuje především s atmosférou letní dovolené a s dobrodružnými příběhy o pirátech a jejich pokladech, zakopaných na pustých ostrovech kdesi v nekonečném oceánu. Jedná se pochopitelně o představy značně zjednodušené, neboť moře hraje pro lidstvo významnou roli nejen co se turistiky a romantiky týče, nýbrž také z hlediska klimatického, ekonomického, komunikačního, ekologického, historického a dalších, přičemž ne vždy se jedná pouze o roli pozitivní. Není tedy divu, že se moře stalo předmětem zkoumání samostatné specializace v rámci přírodních věd, oceánografie. Jejím propojením s dalšími vědními obory se v poslední době utváří nová vědecká disciplína – námořní studia (maritime studies). Že se jedná o disciplínu skutečně obšírnou, dokládá antologie En maritim värld. Från stenåldern till idag (Námořní svět. Od doby kamenné k dnešku), vydaná pod záštitou univerzity ve švédském Göteborgu. Jak samy editorky uvedly v předmluvě, jedná se o vůbec první pokus ve švédském jazykovém prostředí o sestavení publikace, která by čtenářům – odborníkům i zainteresovaným laikům – přiblížila problematiku vztahu mezi mořem a člověkem v takto široce pojatém kontextu.

Antologie obsahuje celkem 46 studií, z nichž jen málokterá přesahuje deset stran textu. Autory studií jsou odborníci působící na výzkumných pracovištích po celém Švédsku. Studie jsou přehledně rozřazeny do dvanácti tematických celků, díky čemuž se čtenář v knize snadno zorientuje a bez problémů může vynechat části, které jej svým zaměřením nepřitahují. Většina studií je pojata jako určitý úvod do dané problematiky, na konci knihy je pak připojen seznam doporučené literatury, kde se zájemci mohou dozvědět o dalších titulech, které se tématu věnují do větší hloubky.

Jednotlivé studie zastupují širokou škálu možností zpracování, od úzce zaměřených případových studií, zabývajících se např. jedním konkrétním lodním vrakem, až po široce koncipované komparativní texty. Témata studií jsou skutečně pestrá a bez přehánění lze tvrdit, že každý alespoň trochu zvídavý čtenář nalezne v knize hned několik textů, které jej zaujmou. Je třeba ocenit, že se autorům a hlavně oběma editorkám podařilo udržet v celé knize stejný lehce popularizační styl, takže se čtenář neztratí ani v textu zabývajícím se oborem, který nepatří zrovna k jeho specializaci. Čtenář nepříliš zběhlý v historii či v odborné terminologii pak jistě přivítá přehlednou chronologickou tabulku a glosář méně známých výrazů na začátku knihy.

U několika studií by nicméně neuškodilo jejich záběr mírně omezit – tak např. pokus popsat na pouhých šesti stranách celou fénickou civilizaci nutně vede až k přílišnému zjednodušení. V jistých případech se pak nelze ubránit pocitu, že daná studie vlastně s otázkou vztahu člověka a moře ani nesouvisí – hledání odpovědi na otázku, zda starověk skutečně skončil symbolickým rokem 476, či řešení dopadů obchodu s otroky na demografický vývoj Afriky má skutečně s mořem jen velmi volnou souvislost. Některé studie kromě toho mohly být dle mého názoru sloučeny v jednu, neboť se tematicky do značné míry překrývají.

Ačkoliv se celá antologie zabývá tématem pro české čtenáře poněkud vzdáleným a exotickým, obsahuje kniha i příspěvky, které se do určité míry týkají také českých zemí – např. studii zabývající se vystěhovaleckou vlnou z Evropy do Ameriky koncem 19. století a počátkem 20. století. Zaujme také informace, že ekologie zdaleka není jen strašákem moderní doby – problémy se znečištěním moří řešilo Švédsko v omezené míře již v 18. století a do celé věci se tehdy musel nakonec vložit i sám král.

Čtenářský zážitek bohužel kazí nepříliš praktický téměř čtvercový formát knihy a především nezvykle vysoké množství překlepů. Obojího by se však mohl případný český překlad bez větších problémů vyvarovat.