Macourek, Miloš; Saudek, Karel: Muriel a andělé

Macourek, Miloš; Saudek, Karel
Muriel a andělé

recenze komiks

Téměř půlstoletí staré album Muriel a andělé je považováno za jeden z nejlepších českých komiksů všech dob. Jakkoliv jde o naivní a dosti schematický protiválečný příběh, kreslíř Saudek mu dal formu, která bere dech i dnes a svým novátorským přístupem ke komiksovému médiu svého času předběhla dobu v celosvětovém kontextu.

Komiksová klasika v důstojném vydání
Miloš Macourek, Kája Saudek: Muriel a andělé. Plus, Praha, 2014, 144 s.

Druhému vydání pětačtyřicet let starého komiksu Karla „Káji“ Saudka a Miloše Macourka se dostalo v masmédiích předpokládané i nečekané reklamy, když se souběžně připravoval prodej originálů stránek v jedné aukční síni. Na zásah Saudkovy rodiny (kreslíř již několik let leží v nemocnici v kómatu) však byly originály policií zabaveny a prodej zrušen – a vlastník díla musí prokazovat, jak k němu přišel. Soudnička z aukční síně tak mimochodem prozrazuje, proč se na opakované vydání prvního příběhu sličné lékařky Muriel muselo tak dlouho čekat: veřejnosti stále neznámý majitel (či majitelé, protože je pravděpodobné, že dílo putovalo) se právem obával toho, že by o cenné originály mohl přijít, protože nebude schopen prokázat, že je od kreslíře získal legálně. Čtenáři však mohou být spokojeni, protože na rozdíl od prvního vydání Muriel a andělů v roce 1991, které bylo brožované, v menším formátu, s nově (a ne moc zdařile) nakreslenou obálkou a některými chybějícími prvky, nyní nakladatelství Plus připravilo reprezentativní publikaci, která dává Saudkovým kresbám prostor i skvělé barvy, pevnou vazbu a také doslov komiksového historika Tomáše Prokůpka, rekapitulující vznik a peripetie vydávání Muriel. Ty zřejmě s tímto vydáním nekončí, končí však touha komiksového čtenáře mít jeden z nejslavnějších komiksů české historie v důstojné podobě. A takových je dost, protože navzdory ceně, která se blíží tisíci korunám, zájem projevilo tolik čtenářů, že komiks vynesli na přední příčky žebříčku bestsellerů.

Až čas samozřejmě ukáže, zda je to záležitost skalních fanoušků, podobně jako v případě raketově rychlých, ale v celkovém součtu ne zas tak impozantních prodejů, které předtím zaznamenaly jiné Saudkovy velké komiksy Lips Tullian a Muriel a oranžová smrt (druhé pokračování Murieliných příběhů), vydané nakladatelstvím Plus v letech 2009 a 2010. Dost možná to naznačí i osud případných dalších kreslířových děl, která by stála za vydání a která by tito věrní příznivci asi koupili také, byť jde o práce kratší, okrajovější a těsněji spjaté s dobou vzniku (Pepík Hipík, Honza Hrom a především parodický seriál Fantom opery, který do rolí hrdinů tří slavných operních kusů obsadil hvězdy tehdejší pop music, jejichž tváře až na výjimku Karla Gotta dnešním mladým už nic neřeknou).

A navzdory ikonickému statusu, který Muriel a andělé má zejména v komiksové komunitě, ani zde nelze předpokládat, že by Saudkův komiks nějak masově oslovil mladší generaci; rozhodně ne tak, jako seriály Lips Tullian a Fantom opery oslovovaly generaci tehdejších čtenářů časopisu Mladý svět. Na vině je především Macourkův scénář, který je nezvykle vážný až patetický, zvláště s ohledem na jinak originální a všudypřítomný humor v jeho jiných dílech. Hrdinové se přesouvají do vzdálené budoucnosti a nazpátek, což bylo oblíbené téma v tehdejší české sci-fi (respektive v její populární filmové a seriálové podobě). Budoucnost je přitom v ostrém kontrastu s tehdejší přezbrojenou realitou (byť autoři příběh zasadili do blízké budoucnosti roku 1988) viděna jako idylický svět atletů s křídly a vyvinutých krasavic, kteří nemají na práci nic jiného než se veselit a milovat. A, pravda, občas absolvovat nebezpečnou cestu za poněkud bizarní těžbou životadárného zdroje, která ovšem zase tak nebezpečná není, protože pro medicínu budoucnosti není oživení mrtvých ničím složitým. Výsledkem je naivní a dosti schematický protiválečný příběh, který oproti postmoderně parodickému Lipsi Tullianovi postrádá lehkost a dost možná, že sám o sobě by neobstál ani v době svého vzniku.

Ale ten příběh má formu, která bere dech i dnes. Saudek byl v roce 1969 ve vrcholné kondici, ruku měl ještě pevnou a k dispozici měl (vlastně naposledy) také barvu, s níž pracuje skvěle, zejména s temnými odstíny modré a zelené. Impozantní je už úvodní sekvence, která knihu otevírá parodií na filmové titulky. Na svou dobu v celosvětovém kontextu je novátorské dynamické řazení oken podle nálady a situace a celková práce s neobvyklým čtvercovým formátem, který Saudek využívá neúnavně invenčně; dělením do přehledných řádků a sloupců opovrhuje a čtenáře vybízí k aktivnímu čtení. K tomu kontextové vtípky a citace v druhém plánu, které zde sice nejsou tak časté jako u Lipse Tulliana, ale i tak je jich tu dostatek (na mnohé upozorňuje Prokůpek). A nakonec: album má charakter komiksového románu, tedy dnes tak uctívaného formátu, jehož vznik světová komiksová historie obvykle umisťuje až do druhé poloviny sedmdesátých let.

Dnes už nám ani jeden z tvůrců neřekne, s jakými ambicemi a pro jaké čtenáře Muriel a anděly vytvářeli. V té době byl komiks považován za populární (či v horším případě rovnou pokleslé) umění pro děti či nanejvýš dospívající a nikoho nenapadlo, že by mohl přinášet cosi i dospělým a že by měl dlouhou životnost. Velký zájem i kontroverze, které vyvolává téměř půl století po svém vzniku, však svědčí o tom, že jde o dílo mimořádné, které se nyní konečně dočkalo zasloužené pozornosti široké veřejnosti.

© Pavel Mandys

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 49 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

80%autor článku   50%čtenáři

zhlédnuto 5186x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce