Cigan, Chaim: Altschulova metoda

Cigan, Chaim
Altschulova metoda

recenze beletrie česká

Ať už knihu napsal kdokoli, oním propojováním odlišných rovin, věcí tělesných i svrchovaně duchovních, si tento román zaslouží pozornost, i když místy působí snad až příliš překombinovaně.

Chaim Cigan: Altschulova metoda. Kde lišky dávají dobrou noc I. Torst, Praha, 2014

„Bravurně napsaný napínavý příběh rozpjatý mezi různé země, kontinenty, historické epochy a alternativní světy“ – takto anoncuje nakladatelství Torst svoji čerstvou novinku, román Altschulova metoda. Kde lišky dávají dobrou noc I., údajně od jistého Chaima Cigana (1940–1983).

Kniha představuje zajímavé spojení velmi odlišných prvků: politiky, zločinu, kontrafaktuální historie (například možný nezánik Rakouska-Uherska spojený s účinkováním M. Kaddáfího), psychotroniky, putování v čase, návštěv mimozemšťanů, úvah o paralelních světech, řecké mytologie, erotiky i mystiky. Spojení kabaly se sci-fi je přitom možná v českém kontextu nové, ovšem v zahraničí existuje i kabalistický sci-fi film. Téma židovství, které je pro dílo centrální, je ukázáno opravdu mnohostranně a leckdy i značně nesentimentálně a neuctivě. Opakovaně se přitom v debatách mezi jednotlivými postavami řeší otázka, jestli Mojžíš není původcem všech totalitarismů a jestli by nebylo lepší zpětně pozměnit historii tak, že by Židé nikdy nebyli bývali odešli z Egypta, a stali by se z nich tak Egypťané. Pak by měli „pokoj jak od rabínů, tak od antisemitismu“. I při svých pochybnostech se ale zároveň snaží dodržovat četné rituální příkazy, které jim jejich náboženství přikazuje. Alespoň člověka, který nemá vhled do každodenní praxe židovské komunity, tak může zaujmout například motiv ortodoxních Židovek, které při plánování rodičovství a sexu nepraktikují – gynekology silně zpochybňovanou – metodu plodných a neplodných dní jako katoličky, a proto musí běhat za rabíny, aby určili konec jejich menstruace. (S překvapením jsem přitom zjistil, že tato praxe prý trvá dosud, i když není příliš častá: když si žena není jistá barvou skvrnky, tedy jaký je to odstín červené, přes manželku rabína vznese anonymně dotaz na rabína a on jí po své ženě odpoví.)

Jednotlivé roviny autor umně proplétá, takže psychiatrie v jednom z příběhů slouží jako prostředek, jak se vypořádat s nevítaným svědkem, který by mohl svědčit proti německému agentovi NKVD. Výsledkem meditace, prováděné vsedě s hlavou mezi koleny na břehu řeky, pro jednoho z hrdinů není prorocká vize, ale „bohatě zarostlý Venušin pahorek a obrovská bílá ňadra“, které se před ním náhle vynoří z vody. Později pak předstíraně vášnivý polibek od téže ženy má sloužit jako prostředek, jak partnerovi do úst dopravit smrtící ampuli a zavraždit ho.

Je přitom občas otázka, kde v knize končí „realita“ a začíná fikce, respektive: platí, že to, co se jeví jako zcela fiktivní, může mít i reálný základ. Nalézáme v ní totiž i příběh agentky, která z příkazu nadřízeného uzavře sňatek, následně je prohlášena za mrtvou a oficiálně pohřbena, načež ji její manžel potkává živou, avšak se ona k němu nezná a tvrdí, že jde o omyl. Cosi podobného se uvádí (ovšem jako neověřená hypotéza) o Haně Krupkové, spolupracovnici parašutistů z Pardubic za války, o níž panuje podezření, že vyzradila úkryt parašutistů v Resslovce. Údajně byla po válce oficiálně prohlášena za mrtvou a s jinou identitou vysazena na Západ, o několik let později ji prý její manžel potkal v Praze. A spekulace panují i ohledně pravé identity samotného autora Chaima Cigana.

Ať už však tento román napsal kdokoli, oním propojováním odlišných rovin, věcí tělesných i svrchovaně duchovních si každopádně zaslouží pozornost, i když místy působí snad až příliš překombinovaně.

© Jan Lukavec

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 198 čtenářů.

Diskuse

Vložil: Martina Rohlíková, 25.06.2015 10:28
Cigan, Chaim: Altschulova metoda
První díl Altschulova metoda je čtivý, obsahuje překvapivé myšlenky a závěry a pokud si u některých pasáží vygooglíte co znamenají určité výrazy z náboženské židovské terminologie, budete při čtení nadšeni. Ale toto se nedá říci o druhém díle Piano live - to je nečtivé, v ději se ztrácím, filozofické... myšlenky nepřekvapivé. Na třetí díl už nemám sílu - nebo to bude lepší?
Vložil: Donátová, 09.09.2014 05:22
Cigan, Chaim: Altschulova metoda
Knihu jsem ještě nedočetla, vidím v ní ale - aspoň prozatím - černou satiru... Musel se s ní pilovat za předlouhých večerů. Už Arnošt Lustig řekl, že je Sidon lepší spisovatel než rabín. Paní Stiborová jej objevila nyní, on je však autorem od svých velmi mladých let.
Vložil: Stiborova, 07.09.2014 11:39
Cigan, Chaim: Altschulova metoda
Knihu jsem přečetla jedním dechem,je skvělá. Jsem osobně potěšena tím, že se pan Sidon vydal cestou beletristy. Má na to a literatura může slavit. My čtenáři taky. Kniha přece má zaujmout, stát se přítelem jehož myšlenky sdílíte, někdy s nimi polemizujete, vracéíte se k nim. Už se těším na další díly...........
Vložil: jan lukavec, 28.03.2014 18:51
Cigan, Chaim: Altschulova metoda
Malý dodatek recenzenta. Odhalené autorství Karola Sidona dodává nový kontext k interpretaci tohoto románu. Zpětně je možné odhalit, nakolik je kniha autobiografická: hrdina jménem Moše emigruje do Německa stejně jako Sidon (a má rovněž získat studijní stipendium v Heidelbergu na téže škole), stejně... jako on tam při spatření prvních černochů žasne, že se chovají jako „lidé“ a přiznává si svůj skrytý rasismus; v prvním německém městě cítí (oba) odtažitost místních obyvatel, v dalším jsou ale příjemně překvapení, že je sami od sebe tamní lidé zdraví; velmi podobně Sidon i Moše reagují na památník Jat Vašem… A pokud se Sidon velmi otevřeně přiznává, že je potřetí ženatý ne z luxusu, ale „z neschopnosti rozvinout sexualitu v lásku“, tak s podobnými problémy se potýkají i hrdinové této knihy. Zajímavější ale je, že na některé otázky jakoby Sidon odpovídal jinak coby vrchní zemský rabín a jinak v roli beletristy. Když se totiž Karel Hvížďala ptal rabína, zdali Mojžíš není původcem genocid (a učitelem Hitlera), Sidon to odmítl s tím, že národy, jež byly Židy pobity, si to zasloužily svým modlářstvím. Ve svém románu ovšem řeší tentýž problém na obecnější rovině (Mojžíš a totalitarismus), a to už rozhodně ne tak jednoznačně, i když více možná ukážou až následující dva díly. Jako beletrista tedy zpochybňuje a vyjadřuje skepsi i u otázek, u kterých jako nejvyšší náboženský představitel českých židů drží „pevnou“ linii. Dokonce v románu píše, že kdyby Mojžíš židy nevyvedl z Egypta, měli by dnes pokoj od rabínů i od antisemitismu. To jsou pozoruhodná slova od autora, který je současně nejvyšším rabínem v Čechách…
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

hodnocení knihy

50%autor článku   57%čtenáři

zhlédnuto 5193x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce