Skomsvold, Kjersti Annesdatter

Skomsvold, Kjersti Annesdatter

rozhovor beletrie zahraniční

„Měla jsem být inženýrem. Každý spisovatel do svého díla promítá své zkušenosti z minulosti, u mě to byla matematika,“ říká norská autorka K. A. Skomsvold v rozhovoru, který poskytla u příležitosti veletrhu Svět knihy, kde prezentovala svůj debut Čím rychleji jdu, tím jsem menší.

O lásce i matematice
Kjersti Annesdatter Skomsvold
: Čím rychleji jdu, tím jsem menší. Přel. Ondřej Vimr, Argo, Praha 2014, 144 s.

iLiteratura: Váš román pojednává o starší ženě, jejíž život se chýlí ke konci. Novináři se vás často ptají, proč se tak mladá autorka jako vy rozhodla napsat román o stáří. Zkusím tedy otázku položit jinak. Napsala jste román o staré ženě, nebo spíše o člověku?
K. A.Skomsvold: Jsem ráda, že jste použila slovo člověk. Být starý je součástí toho být člověkem. Je ale pravda, že některé aspekty života se ve stáří stávají zřetelnějšími. Když se člověk nemůže zapojit do života tak, jako když byl mladý, přemýšlí o životě jinak. Věci okolo něj jsou pomalejší a vynořují se existenciální otázky. Můj román je tedy spíše o tom být člověkem.

iLiteratura: Téma knihy je smutné, až tragické. Tón, kterým jste se rozhodla k látce přistoupit, je ale humorný. Píšete o smutných věcech s lehkostí a nadhledem. Proč jste se rozhodla dát knize tento humorný tón?
K. A. Skomsvold: Myslím, že zdrojem humoru je způsob, jakým hlavní hrdinka Mathea nahlíží na svět. Když vypráví, jak vnímá realitu, její názory jsou trochu jiné, než na jaké jsme zvyklí. Humor je pro mě osobně hodně důležitý. Zároveň se domnívám, že kniha by nebyla tak vážná, kdyby v ní nebyl právě humor.

iLiteratura: Ve všem, co Mathea dělá, i když to jsou trochu ztřeštěné věci, je velmi silná vnitřní logika. Celý život hlavní hrdinky je založený na matematice, statistice a jejích pravidlech. Co vás vedlo k tomu, postavit text, a do značné míry i humor, na matematice?
K. A. Skomsvold: Já jsem vystudovala matematiku, měl ze mě vlastně být inženýr. Každý spisovatel do svého díla promítá své zkušenosti z minulosti, u mě to byla matematika. Když jsem začala psát, měla jsem za sebou studium matematiky, a tak pro mě bylo přirozené to využít. Postava Epsilona, Matheina manžela, který je statistik, mi dala možnost ji využít v plné míře. Jeho vnímání světa je o dost jiné než Mathey. Když má mluvit o svých pocitech, raději začne mluvit o statistice. To je asi i jeden z důvodů, proč je Mathea tak osamělá, Epsilon nechápe její pohled na svět a asi si ani neuvědomuje, jak je jiná.

iLiteratura: Patříte ke spisovatelům, kteří hodně čtou, nebo se spíše soustředíte na vlastní tvorbu?
K. A. Skomsvold: Myslím, že čtu jako každý jiný člověk. Moji rodiče dost četli a doma jsme měli hodně knih. Nikdy jsem ale nečetla s tím, že bych sama něco měla napsat. Až když jsem napsala svoji první knihu, začala jsem číst i kvůli něčemu jinému než jenom kvůli pobavení nebo čtenářskému zážitku. Začala jsem se více soustřeďovat na jazyk.

iLiteratura: Ve výčtu vaší tvorby následuje po dvou románech sbírka básní, která je zatím vaším posledním dílem. Proč jste se rozhodla pro změnu formy?
K. A. Skomsvold: Nikdy mě nenapadlo, že bych psala poezii, stejně jako mě nikdy nenapadlo, že budu spisovatelka. Najednou jsem začala přemýšlet o tom, jak vznikají slova a jak se jimi označuje skutečnost. Psát o samotě a smrti není jednoduché, chtěla jsem psát také o bolesti a měla jsem pocit, že poezií se k tomuto tématu přiblížím lépe. Řekla jsem si, že nesmím mít vůči poezii předsudky a musím si to vyzkoušet, otevřít poezii dveře. Zajímalo mě, jestli to, že napíšu poezii, nějak ovlivní román, do kterého jsem se chtěla pustit poté. Nyní vidím, že to jazyk mého dalšího románu opravdu ovlivnilo. Chci se jako spisovatelka vyvíjet, přeji si, aby každá moje kniha byla trochu jiná. Proto jsem musela otevřít dveře poezii.

iLiteratura: Můžete nám něco málo prozradit o románu, který právě píšete?
K. A Skomsvold: Chtěla bych, aby kniha, kterou nyní dopisuji, byla jiná. Pustila jsem do psaní a psala jsem v jednom kuse celý rok, aniž bych si text přečetla. Přečtu si ho, až bude hotový. Je to příběh o lásce, vlastně všechno, co píšu, pojednává o lásce, a také o naději.

iLiteratura: Znamená to, že se můžeme těšit na happy end?
K. A Skomsvold: To nejsem schopná říct, já prostě píšu a uvidíme.

iLiteratura: Můžeme chápat konec románu o Mathee jako happy end?
K.A. Skomsvold: Slovo happy end jsem v souvislosti se svými knihami použila dnes, tady na besedě na veletrhu Svět knihy, poprvé a trochu mě to samotnou překvapilo. Jisté je, že Mathea možná poprvé v životě vědomě rozhoduje o svém životě a nenechává věcem jenom volný průběh. Myslím si také, že je na konci knihy chytřejší.

© Barbora Grečnerová

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 2788x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce