Brumaru, Emil

Brumaru, Emil

portrét beletrie zahraniční

Rumunský básník Emil Brumaru se narodil 1. 1. 1939 v obci Bahmutea (dnes Mihailovca) v Besarábii. Po maturitě na gymnáziu v Jasech vystudoval na tamější univerzitě medicínu a v letech 1963–1975 působil jako lékař v severomoldavském městečku Dolhasca.

Rumunský básník Emil Brumaru se narodil 1. 1. 1939 v obci Bahmutea (dnes Mihailovca) v Besarábii. Po maturitě na gymnáziu v Jasech vystudoval na tamější univerzitě medicínu a v letech 1963–1975 působil jako lékař v severomoldavském městečku Dolhasca. Od poloviny šedesátých let začal publikovat poezii v literárních časopisech a v téže době se stal členem oneiristické básnické skupiny (spolu s Leonidem Dimovem a Dumitrem Ţepeneagem). Za knižní debut Versuri (Verše, 1970) obdržel Cenu Svazu rumunských spisovatelů. Od roku 1983 pracoval 12 let jako redaktor jaského časopisu Convorbiri literare a současně přispíval do dalších literárních periodik, např. România literară, Luceafărul, Steaua, Amfiteatru, Echinox aj. Do dneška vydal dvě desítky knih, z nichž většina jsou básnické sbírky, např. Julien Ospitalierul (Pohostinný Julien, 1974), Cântece naive (Naivní písně, 1976), Adio, Robinson Crusoe (Sbohem, Robinsone Crusoe, 1978), Dulapul îndrăgostit (Zamilovaný šatník, 1980), Ruina unui samovar (Trosky samovaru, 1983), Dintr-o scorbură de morcov (Z vydlabané mrkve, 1998), Fluturi din pandişpan (Piškotoví motýli, 2003), Submarinul erotic (Erotická ponorka, 2005), Infernala comedie (Pekelná komedie, 2005), Cântece de adolescent (Jinošské písně, 2007), Ne logodim cu un inel de iarbă (Zasnoubíme se prstýnkem z trávy, 2008), Rezervaţia de îngeri (Rezervace andělů, 2013). Je laureátem celostátní Ceny Mihaie Eminesca za poezii (2002). Básníkovo souborné dílo vyšlo v Kišiněvě v roce 2003 (Opera poetică I–II), výbor z díla téhož roku v Brašově (Poeme alese 1959– 1998). Pod názvem připomínajícím jeho někdejší rubriku v týdeníku România literară, a to Cerşetorul de cafea (Ten, co žebrá o kafe, 2004), vydal Brumaru své dopisy adresované literárnímu kritikovi Lucianu Raicovi. Brumarova poezie navazuje svým bukolickým a intimním laděním na některé rumunské modernisty (George Topârceanu, Benjamin Fundoianu, Tudor Arghezi), ale je originální jak stálostí svých témat (erotika, senzualita, sny), tak mistrovstvím formy (dokonalá versifikace, využití tradičních básnických útvarů). Klasickým básnickým manýrám se autor brání na jedné straně ironií a sebeironií, na druhé straně obhajobou hodnot, jako je morální čistota, nevinnost a něha. Jeho básně jsou zastoupeny v antologiích, které vyšly v Německu, Francii a Velké Británii. V květnu 2014 se Brumaru zúčastnil pražského knižního veletrhu Svět knihy autorským čtením ze své nejnovější sbírky Rezervace andělů.

 

© Libuše Valentová

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 1491x

Inzerce
Inzerce