Finalisté Man Booker Prize 2014 – J. Ferris, K. J. Fowler

Finalisté Man Booker Prize 2014 – J. Ferris, K. J. Fowler

aktualita beletrie zahraniční

Vyhlášení absolutního vítěze letošního ročníku Man Booker Prize, stanovené na 14. října 2014, se rychle blíží a literární obec i čtenářská veřejnost jsou jako na trní. Vítězi se tradičně dostane mezinárodního uznání, které má zásadní význam pro autorovu další kariéru.

Joshua Ferris a Karen Joy Fowler – Americká želízka v ohni prestižní britské ceny za literaturu

Vyhlášení absolutního vítěze letošního ročníku Man Booker Prize, stanovené na 14. října 2014, se rychle blíží a literární obec i čtenářská veřejnost jsou jako na trní. V knižním světě jde o významnou událost: vítězi literární ceny udílené knihám napsaným v anglickém jazyce a publikovaným ve Velké Británii se tradičně dostane mezinárodního uznání, které má zásadní význam pro autorovu další kariéru. Do užšího výběru, jenž byl zveřejněn 9. září, postoupilo šest spisovatelů a mezi finalisty jsou kromě tří Britů a jednoho Australana vůbec poprvé také dvě americká jména: Joshua Ferris (*1974, Danvell, Illinois) s románem To Rise Again at a Decent Hour a Karen Joy Fowlerová (*1950, Bloomington, Indiana) s románem We Are Completely Beside Ourselves. Do letošního ročníku na cenu bývali nominováni pouze autoři ze zemí Commonwealthu.

Joshua Ferris a Karen Fowlerová, které od sebe dělí jedna generace, se jako tvůrci značně liší, ale u obou nalezneme nezaměnitelný rukopis, který z nich činí významné postavy současné literární scény. Zatímco Fowlerová bývá charakterizována jako autorka lehce feministické beletrie, sci-fi či fantasy literatury zaměřené na 19. století a její příběhy často volně vycházejí z historie, Ferris, jehož typickým hrdinou je společensky úspěšný, avšak vnitřně prázdný muž, se ve svých dílech zaměřuje na krizi člověka moderní doby. Ve svých románech mnohdy otevírá existenciální témata, většinou mírněná dávkou duchaplného humoru, který je pro něj rovněž typický.

Fowlerová je na poli literatury ostřílený veterán. Do širšího čtenářského povědomí se dostala již v osmdesátých letech sbírkou sci-fi povídek Artificial Things. Na kontě má mimo jiné sedm románů, mezi něž patří mysteriózní prvotina zasazená do Ameriky 19. století Sarah Canary či veleúspěšný The Jane Austen Book Club, vyprávějící o ženách, které se pravidelně scházejí nad díly slavné anglické spisovatelky. Poslední autorčin román We Are Completely Beyond Ourselves je silné rodinné drama, částečně inspirované experimentem, jenž skutečně proběhl ve třicátých letech 20. století. Dva vědci, manželský pár, se tehdy pokusili vychovávat společně se svým vlastním dítětem mládě šimpanze. Pokus podle všeho neměl dlouhého trvání, protože nemluvně si začalo rychle osvojovat některé návyky svého šimpanzího „sourozence“. Fowlerová téma uchopuje vlastním způsobem a prostřednictvím hlavní hrdinky Rosemary vypráví příběh, který je současně zamyšlením nad právy zvířat, psychologickým rozborem lidství i humornou moralitou.

Joshua Ferris v roce 2007 triumfoval vynikající prvotinou Pak byl s námi konec (česká verze bohužel utrpěla velmi nevydařeným překladem). Jedná se o detailně propracovanou satiru, odehrávající se v sídle chicagské reklamní agentury v devadesátých letech minulého století. Druhý román, The Unnamed, sklidil o poznání menší ohlas. Zatímco Robert Epstein z The Independent ho nazval „existenciálním rozborem zoufalství“, jiní kritici oceňovali Ferrisovu snahu dát svému stylu novou podobu. Zároveň však naznačili, že tudy cesta zřejmě nepovede. Svým posledním románem To Rise Again at a Decent Hour se autor vrací zpátky na literární výsluní, kam bezpochyby patří. Hlavní hrdina knihy Paul O’Rourke vede v New Yorku prosperující zubařskou praxi, má vysoký příjem a pohodlný život, přesto však postrádá něco zásadního. Na povrch znovu vyplouvají Ferrisovy oblíbené existenciální otázky, avšak tentokrát je autor dokáže udržet na uzdě. Čtenáři předkládá dojemný, místy humorný příběh osamělého muže, jenž usiluje o nalezení nového životního smyslu, o skutečný kontakt se světem, a Ferris jím stvrzuje svou pověst výborného spisovatele.

Oba autoři patří ke špičce současné anglofonní tvorby. Jejich knihy jsou umělecky na vysoké úrovni, zároveň však obratně kombinují kvalitu s líbivostí. Nejsou určeny pro hrstku náročných intelektuálů zaujmou průměrného čtenáře i odborníka. Jejich velkou předností je extrémní čtivost, stejně jako fakt, že mají co říct: jsou to svébytné, nezaměnitelné komentáře dnešní doby. Kritici ve spojení s nimi nešetří pochvalnými slovy a odvážnými příměry. Pokud jde o Ferrise, Stephen King jeho román nazval „zubařskou Hlavou 22“, zatímco The Guardian správně upozornil na autorovu schopnost skloubit dvě naprosto odlišné roviny: To Rise Again at a Decent Hour je podle něj román „komický a zábavný, jak může být jen doopravdy vážná kniha“. Také o Fowlerové se hovoří v superlativech: podle Barbary Kingsolverové z New York Times Book Review je její román „tak čtivý a nevtíravě chytrý, že si zaslouží veškerou možnou pozornost“.

Mezi finalisty jedné z nejprestižnějších literárních cen roku, kde je každé dílo literárním klenotem, nelze očekávat nic jiného než těsný boj. Až bezprostřední budoucnost ukáže, který z autorů nakonec stane na absolutním vrcholu, ale je jasné, že Amerika nasadila laťku vysoko.
 

© Martina Šímová

Diskuse

Vložil: Oto Horák, 07.10.2014 20:22
Finalisté Man Booker Prize 2014 – J. Ferris, K. J. Fowler
Myslím, že rozhodnutí o tom, že o Man Booker Prize se mohou ucházet američtí spisovatelé, je chybné. "Nobelovka" pro všechny anglosaské země dle mého názoru není potřeba. Hlavní dva důvody: 1.) Tradice. Jestliže má něco skoro půlstoletou tradici, součástí této tradice jsou i pokud možno neměnná pravidla.... Zažitá pravidla (čehokoli, nejen literárních cen) by se měla měnit pouze tehdy, pokud je to nezbytné, či pokud je to jednoznačně prospěšné. Ve Wimbledonu mají tenisté také tradiční bílé oblečení, ačkoli by - pro změnu (a s dotěrnou otázkou proč ne?) - mohli mít třeba červené. 2.) Literatura USA je natolik silná a rozvětvená, má tolik výborných spisovatelů, že radikálně mění poměr sil. Autoři z Velké Británie a z dalších anglosaských zemí by při spravedlivém posuzování s Američany přišli do budoucna o minimálně polovinu cen. Anebo se Man Booker Prize bude udělovat spisovatelům USA jen občas, jako "zpestření" - což bude vypadat hloupě. A v USA budou stejně i nadále nejprestižnějšími oceněními Pulitzerova a Národní knižní cena...
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 3042x

Inzerce