Sloan, Robin: Ajax Penumbra 1969; Nonstop knihkupectví pana Penumbry

Sloan, Robin
Ajax Penumbra 1969; Nonstop knihkupectví pana Penumbry

recenze beletrie zahraniční

Papírové knihy v kožené vazbě a moderní čtečky. Starobylý řád a nejbohatší internetoví giganti dneška. Nostalgické zalíbení v tajemné minulosti a sterilní, vysoce účinná souhra jedniček a nul. To vše se snoubí v románové prvotině Robina Sloana. Díky letos vydanému prequelu Ajax Penumbra 1969 se několik postav z románu jeví o dost plastičtěji a celý příběh získává pozadí.

Instantní mysterium v digitálním věku
Robin Sloan
: Nonstop knihkupectví pana Penumbry. Přel. Petra Jelínková, Host, Brno, 2013, 317s.
Robin Sloan: Ajax Penumbra 1969. Přel. Petra Jelínková, Host, Brno, 2014, 76 s.

Papírové knihy v kožené vazbě a moderní čtečky. Starobylý řád a nejbohatší internetoví giganti dnešní doby. Nostalgické zalíbení v tajemné, na dotek zaprášené minulosti a sterilní, vysoce účinná souhra jedniček a nul, jež touží jakékoli záhady co nejjasněji vysvětlit. To vše se snoubí v románové prvotině vystudovaného ekonoma a pracovníka v oboru nových médií Robina Sloana. V jeho debutu, vzniknuvším z původně krátkého povídkového textu, naleznou posvátné i profánní jak tradicionalističtí knihomolové, tak příznivci digitálních technologií. Drží tyto na první pohled protikladné světy pohromadě?

Vcelku přítulný kočkopes
Clay Jannon, toho času šestadvacetiletý geek, žijící v San Franciscu, neví, co se životem, protože za ekonomické krize přišel o práci webdesignéra. Když už sám se sebou nemůže vydržet, neboť hledání nového místa v jednom kuse odkládá, rozhodne se vstoupit do tajemného Nonstop knihkupectví pana Penumbry, jež právě hledá výpomoc. Tajemné není pouze kvůli čtyřiadvacetihodinovému provozu (ani sebevětšího milovníka knih mezi třetí a čtvrtou hodinou ranní nejspíš nezachvátí neodbytná potřeba koupit si nějakého toho Kanta), ale i z toho důvodu, že je zoufale nemoderní. Půjčuje a prodává pouze papírové knihy, nemá webové stránky a jeho starý kostnatý vlastník sám vypadá jako artefakt zralý na oprašování archeologickým štětečkem. Clay se tak dostane do světa, na jehož existenci již málem zapomenul: „Byly časy, kdy jsem na papírovou knihu sotva sáhl... Já čtečku mám a používám ji skoro každou noc. Vždycky si představuju, že mě všechny knihy sledují a šeptají: Zrádce!“ To však neznamená, že by – okouzlen duchem minulosti – na současné technologie zapomněl. Právě naopak; vytvoří zacílenou internetovou reklamu. Tak se v knihkupectví ocitne i někdo jiný než snůška podivínů z klubu pana Penumbry, půjčujících si staré svazky, které jsou obyčejným zákazníkům zapovězeny. Clayova reklama přitáhne Kim Potente, zaměstnankyni Googlu a vysněnou dívku každého nerda. Ztělesňuje všechny vlastnosti, jimiž je největší společnost ze Silicon Valley známá: je mladá, sexy, geniální a má spoustu neotřelých myšlenek, jejichž prostřednictvím chce lidstvo posunout ve vývoji zase o krok dál. Od chvíle jejího nástupu na scénu se začne mysterium podivného knihkupectví zběsilou rychlostí projasňovat.

V konfrontaci moderních technologií a papírových knih nedochází ve Sloanově podání k nevyhnutelné prohře „starých časů“, odsouzených k zapomenutí. Autor vidí ideální budoucnost ve vzájemném obohacení, přičemž na knihy nenahlíží jako na překonané a na nynější vědění jako na všemocné. Vždyť nakonec ani celá armáda Googlu nepřijde na kloub půl milénia starému tajemství; to se povede až chybujícímu lidskému mozku, jemuž se mezi všechny ty jedničky a nuly občas vmísí i dvojka. Přesto jsou síla a vědění Googlu přítomny takřka na každé druhé stránce, což je po čase poněkud únavné. Je to, jako když sedíte v hospodě a chcete vyvolat debatu o něčem nadmíru důležitém, například o tom, kolik přesně má vlasů Rákosníček. Jenže jeden váš kamarád s chytrým telefonem během dvou sekund zjistí, že jich je sedm, a máte po zábavě. Není pak příliš složité najít v sobě větší dávku pochopení pro poněkud schematicky vykreslené záporné postavy. Ty záhadu sice luští, ale v podstatě ji vyluštit nechtějí. Cesta je pro ně důležitější než cíl.
Jak už bylo řečeno, srážka dvou světů zde nezpůsobila ohlušující rachot, nýbrž bez většího tření vytvořila svět nový a originální. Přestože mohou být mnozí čtenáři k tomuto názoru skeptičtí, vznikla zajímavá mutace, již je chvílemi dokonce radost poznávat. Vlastně jde o takového kočkopsa – mazlíček je to vskutku nezvyklý, se spoustou protikladných vlastností reprezentovaných dvěma hlavami, jež se kupodivu příliš nekoušou. Pořád je to ale kočkopes, kterému chybí dva konce k tomu, aby byl skutečně funkční.

Nemožné na počkání, zázraky do tří dnů
Sloan je bezpochyby nadaný vypravěč, jenže si to v mnohém ulehčuje. Zápletku sice jakž takž zauzlil, ale k jejímu rozmotání se rozhodl použít ne zcela fér prostředky. Se svými nemnohými přáteli může hlavní hrdina dosáhnout úplně všeho. Když se totiž mezi vaše kamarády počítá filmový technik schopný vyrobit repliku takřka čehokoli, geniální zaměstnankyně Googlu s přístupem k veškerému firemnímu vybavení a internetový milionář, nepotřebujete už ani onen pověstný pevný bod, abyste dokázali pohnout Zemí. V tomto duchu se pak nese celé vyprávění. Je třeba vyrobit přesnou kopii staré knihy? Zařídíme. Hodilo by se mít k ruce tisíc organizovaných hackerů? Žádný problém. Pomohla by vydatná finanční injekce? Hned to bude.

V důsledku v podstatě neomezených možností hlavního hrdiny ztrácí kniha někde v polovině většinu napětí. Jakmile se ukáže, že Claye od dalšího zázračného posunu ve vyšetřování dělí jen pár desítek banálních vět, je už jasné, že bez větší újmy musí zdárně dojít k cíli. Text se pak čte až nepřirozeně rychle a vyvolává dojem internetového článku, o což autor určitě neusiloval. Čtenář se jednotlivými kapitolami „proklikává“ a najednou je u konce. Zážitek se odehrál během lusknutí prstu a během pár dalších lusknutí nadobro vyprchá. Časté označování autora jako „Umberta Eca 21. století“ je pak zcela scestné. Eco staví své knihy na sofistikovaných základech a vyžaduje po čtenáři aktivní kooperaci, zatímco Sloan nabízí pouze oddechové čtení připomínající spíš styl Enid Blytonové a její Tajné sedmy či Správné pětky. Ač kniha nese reklamní nálepku vzrušujícího dobrodružství i pro dospělé, vyznačuje se spíše charakteristikami typickými pro moderní teenagerovskou literaturu – nekomplikovanými milostnými vzplanutími, cool slovníkem či všudypřítomnými počítači a mobilními aplikacemi.

#sluncesvitiliditweetuji
Vzato kol a kolem, Sloan přišel s relativně půvabnou prvotinou, na níž je hodně poznat původní záměr napsat povídku. Přestože má Nonstop knihkupectví Pana Penumbry přes tři stovky stránek, prožene se kolem čtenáře jako nekomplikovaná informace datovými kabelem a vyšumí do éteru. Příběh se odehrává v jednoznačně poutavém prostředí a jeho aktéři se zabývají pozoruhodnými věcmi, avšak hlubší vhled do otázek budoucnosti knih, internetu, lidstva a života vůbec neposkytne. Rozhodně však neurazí čtenářovu inteligenci a nabídne odpočinkové čtení ve světě, kde probouzející se ráno již nezvěstují cvrlikající opeřenci, nýbrž rapidní nárůst počtu tweetujících obyvatel daného časového pásma.

CV pana Penumbry
Rok po vydání Nonstop knihkupectví pana Penumbry publikoval (pouze v podobě e-booku) Robin Sloan krátký, ani ne osmdesátistránkový prequel s názvem Ajax Penumbra 1969. Jde o nepatrný, avšak podstatnými informacemi nabitý přílepek. Pan Penumbra s konečnou platností vystupuje z polostínu a potvrzuje se, že je to člověk z masa a kostí. Sledujeme jeho osud od narození přes vysokoškolská studia až po první zaměstnání pojící se se vzácnými knihami. Právě hon za jedním takovým ztraceným svazkem ho v létě roku 1969 zavede do San Francisca, kde firmy stavějí a budují, zatímco zarostlí hippies se sjíždějí a milují. Mladý Penumbra sice musí čelit řadě protivenství, aby se ke kýžené knize dostal, ale ta je v konečném důsledku vedlejší. Motiv hledání dává prostor především popisu nám již známých charakterů, a tak se dozvídáme, proč jsou Penumbrovy myšlenky mezi jeho vrstevníky považovány za nezdravě revoluční, nacházíme indicie vysvětlující chování jeho soků a setkáváme se s ranými průkopníky ajťáctví. Nezřídka také nalezneme paralely mezi mladým Penumbrou a Clayem Jannonem, které prvního jmenovaného ještě více polidšťují. Díky těmto epizodkám se vícero postav z původního románu jeví o pár tříd plastičtěji a celý příběh získává pozadí, jež mu tak chybělo.

Každý prequel vyžaduje znalost původního díla. Čtenář neobeznámený s Nonstop knihkupectvím pana Penumbry bude Ajaxe Penumbru 1969 považovat za sympatickou povídku, která mu však příliš nebude dávat smysl. Je více než jasné, že toto malé dobrodružství slouží Sloanovi (kromě povedeného popisu jeho milovaného San Francisca) především k průzkumu trhu. Budou mít čtenáři zájem o další román s Penumbrou v hlavní roli? Dle pozitivních reakcí není složité odhadnout odpověď. První „quest“ mladého Penumbry možná stojí na počátku dlouhé řady, a pokud se Sloan poučí z nedostatků své prvotiny, mohl by napsat knihu, která jen neklouže po povrchu. Já se na ni k vlastnímu překvapení začínám docela těšit.

 

© Pavel Bušta
 

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 42 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

42%čtenáři

zhlédnuto 2114x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce
Inzerce