Cílek, Václav (ed.): Něco se muselo stát. Nová kniha proměn

Cílek, Václav (ed.)
Něco se muselo stát. Nová kniha proměn

ukázka sociologie

Za posledních dvacet let se obraz vesmíru a touha po jeho dobývání změnily k nepoznání. Ještě do osmdesátých let 20. století přežíval původní náhled na vesmír jako na dobrodružství, tajemství, zdroj surovin a energií, katalyzátor technologických inovací a možná i činitel vedoucí k budoucímu sjednocení znesvářených geopolitických bloků.

Václav Cílek (ed.), Miroslav Bárta, Václav Bělohradský, Petr Drulák, Jan Keller, Václav Moravec, Jiří Přibáň, Jan Sokol: Něco se muselo stát. Nová kniha proměn. Novela Bohemica, Praha, 2014, 496 s.

Pohřebiště iluzí

Za posledních dvacet let se obraz vesmíru a touha po jeho dobývání změnily k nepoznání. Ještě do osmdesátých let 20. století přežíval původní náhled na vesmír jako na dobrodružství, tajemství, zdroj surovin a energií, katalyzátor technologických inovací a možná i činitel vedoucí k budoucímu sjednocení znesvářených geopolitických bloků. Dnes je vesmír symbolem marných snů, kolapsu ideálů, dravého soupeření komerčních subjektů, budoucím nejdražším Hiltonem, mrtvou pustinou, hrobem dvou posádek raketoplánu a řady dalších kosmonautů, nenasytným chřtánem pro peníze daňových poplatníků. Jak píše kulturní teoretička Jodi Deanová, dříve nás zajímali mimozemšťané, zatímco dnes si čím dál více uvědomujeme, že „ve vesmíru jsme mimozemšťany my sami“.

Koneckonců, příští člověk, který se bude procházet po Měsíci, nejspíš nebude mluvit anglicky, ale spíše čínsky. Pro občana západního světa se tak vesmír vrací do rukou jiných civilizací.

 

Tento stav nemá jedinou příčinu, jde o souběh několika trendů a událostí.

Zaprvé: Výzkum kosmu byl poháněn soupeřením velmocí. Po pádu železné opony ztratil část své identity. Automatické sondy již planety naší soustavy prozkoumaly. A samotné vzrušení z dotýkání se kosmu začalo slábnout již před 40 lety.

Zadruhé: Celá důvěra v budoucnost jako v technicky i společensky stále dokonalejší svět byla nalomena, nejprve postmodernou, definitivně pak nešťastným symbolem 21. století, terorismem 11. září 2001. Pokud někdo snil o vesmíru jako o potenciálním dějišti blízkých setkání třetího druhu, pak radikální islám veřejnost přesvědčil, že k hledání zcela odlišných civilizací nemusíme létat do vesmíru.

Zatřetí: Mnohé z toho, co sliboval kosmický prostor, náhle a nečekaně nabídl kybeprostor. Dobývání nových hranic, svým způsobem také porušování časoprostorových vazeb, závrať z odhmotněného těla, a především, na rozdíl od stále elitní kosmonautiky, vstupenku pro každého. Nástup sociálních sítí, internetu 2.0, nabídl další lákadla: přesun podstatné části života do kyberprostoru, nevídaně snadný přístup k informacím, bezbřehé možnosti se socializovat pouze s podobně orientovanými. Namísto expanze ven jsme zažili expanzi dovnitř.

Začtvrté: Důsledky finanční krize. Po období plýtvání nastoupilo utahování opasků. Jak v situaci, kdy lépe už bylo, rozumně zdůvodnit poplatníkům, aby hradili let pár jedinců k sousední planetě, když velmoci tíží koule vlastního státního dluhu?

Zapáté nemůžeme ani pominout sílící ekologické povědomí. Extenzivitě odzvonilo. Dříve lidé měli za samozřejmé, že příroda je tu od toho, abychom s ní bojovali a brali si, co potřebujeme. Dnes to zní skoro fašisticky. Využívání lokálních zdrojů a vědomí omezenosti těch energetických bude člověka držet při Zemi.

 

Více z knihy Něco se muselo stát ve formátu pdf:

/Content/Doslov/cilek_Neco_156-158.pdf

/Content/Doslovcilek_Neco_288-293.pdf

 

 

© Václav Cílek
ukázka z knihy Něco se muselo stát
na iLiteratura.cz se souhlasem nakladatelství Novela Bohemica

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.