Soukupová, Petra: Bertík a čmuchadlo

Soukupová, Petra
Bertík a čmuchadlo

recenze dětská

V nové próze Petry Soukupové se originálním způsobem prolíná modelová situace dítěte v nečekané a nechtěné životní situaci s podobně modelovou rolí zvířecího průvodce coby pomocníka a rádce. Kniha Bertík a čmuchadlo je autorčina prvotina zacílená na dětské čtenáře. Soukupovou k jejímu napsání inspirovalo narození dcery – a přesto, nebo možná právě proto, je hrdinou jejího příběhu chlapec.

Fantazie ve službách životní reality
Petra Soukupová
: Bertík a čmuchadlo. Brno, Host, 2014, 134 s.

Devítiletý Bertík trpí nedávným rozchodem rodičů, kteří se mu sice snaží nastalou situaci ulehčovat, avšak chlapec svůj smutek a nejistotu postupně přetavuje do odmítavého postoje, provázeného uražeností, zbrklostí až zlobou vůči okolí. Naplno se to projeví ve chvíli, kdy má trávit začátek prázdnin na chalupě u přítele své matky Richarda, kterému přezdívá Rypouš. Mnohem raději by byl u svého otce, a tak je protivný na všechny děti i dospělé, kteří na chalupě společně pobývají.

Jeho negativismus vyústí do nápadu nastražit v noci Richardovi do cesty tašku. Nechce mu sice ublížit, jen ho vylekat, ale obětí jeho nešťastného nápadu se stane jedna z dívek, která skončí na pohotovosti s rozbitou hlavou. Bertík, který spíše než vinu cítí ublíženost, utíká do lesa, kde již předtím zahlédl jakéhosi podivného tvora. Ten se mu nyní zjevuje znovu a Bertík se dozvídá, že neobyčejné zvíře je čmuchadlo. Od této chvíle sledujeme další, většinou nešťastné a nedomyšlené, chlapcovo jednání a chování, jeho útěk a noc strávenou v lese i návrat domů, v neposlední řadě pak jeho pravidelné rozhovory se čmuchadlem.

Toto fantastické stvoření viditelné pouze dětem citlivě reaguje na emoce a má za úkol pomáhat těm z nich, které jsou rozzlobené nebo smutné, protože mají nakročeno k nedobré životní cestě. Čmuchadlo Bertíka zaujme svou neobvyklostí i do jisté míry kamarádským přístupem. Chlapec proto posléze přijímá i jeho poučování, které je vlastně realistickou analýzou nastalých situací a Bertíkova chování, jejímž smyslem je najít správné řešení pro chlapce i jeho blízké. Nedostává se mu ale konkrétních rad, spíše pomoci, aby sám pochopil, co udělal špatně a co bude pro něj i pro ostatní lepší.

V pravou chvíli, když začínají být dialogy mezi Bertíkem a čmuchadlem trochu únavné, dochází k humornému dějovému obratu. Bertík dostává svérázný nápad, jak si udobřit zraněnou Zuzanku, které se pro svou povahu předtím nedokázal patřičně omluvit. Všechny čtyři zbývající děti si na jeho popud ve vlasech vystřihnou podobné kolečko, jaké musel lékař vystříhat do Zuzaniných krásných vlasů. Tím se Bertík s dětmi definitivně sblíží, i když již předtím váhavě, ale rád, navázal přátelství se Zuzaninou sestrou Andulkou. Vyhrocená situace po návratu dětí s děsivě upravenými vlasy mezi dospělé zároveň zřetelně ukáže Richardovu snahu o dobrý vztah s Bertíkem. Jeho žádost o podobný sestřih je jasným důkazem solidarity, ale i smyslu pro legraci.

V závěru knihy, poté, co nalezl cestu k dětem i Richardovi, je Bertík vystaven ještě jedné zkoušce, která se však z hlediska výstavby dějové linky může jevit jako standardní až nadbytečná. Musí přijmout skutečnost, že dostane sourozence.

Vypravěčem je v celé knize sám Bertík, veškeré události pozorujeme jeho očima. Tok chlapcových myšlenek se střídá s živými dialogy, jednak mezi lidmi a jednak mezi Bertíkem a čmuchadlem, jehož řeč (stěžejní fantastická rovina knihy) je od ostatního textu odlišena kurzivou. Přestože chlapce sledujeme pouze v krátkém časovém úseku několika prázdninových dní, autorka i díky zvolené perspektivě vytvořila plastický a uvěřitelný obraz devítiletého dítěte, které náhle pozbývá základní životní jistoty a snaží se s novou situací vyrovnat. Nejprve s dětskou vzdorovitostí, v Bertíkově případě poměrně extrémně vystupňovanou, poté ale už rozumněji a realističtěji. Pod více či méně příjemným nátlakem čmuchadla a jeho argumentů si vnímavý chlapec postupně sám uvědomí, že musí najít cestu zpět k lidem a zbavit se pocitu křivdy a žárlivosti, jinak zůstane s vlastní vnitřní zlobou zcela sám. A možná proto, aby na to nikdy nezapomněl, s ním čmuchadlo v podobě plyšové hračky nepřímo zůstává dál, i když už určitě musí pomáhat jinde a jinému dítěti. Podobných Bertíků nebude málo.

Jasně formativní smysl knížky zůstane díky zvoleným autorským postupům pro dětské čtenáře pravděpodobně nevtíravý a vnitřně přijatelný. Fantastické bytosti lze pro její apriorní poslání odpustit i výrazné mentorování. Dějové jádro příběhu je velmi realistické, s čímž souzní i ilustrace Petra Korunky.

© Jitka Zítková

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 28 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

hodnocení knihy

60%autor článku   43%čtenáři

zhlédnuto 1359x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce