Finská literární cena Finlandia (2014)

Finská literární cena Finlandia (2014)

aktualita beletrie zahraniční

Finská literární cena Finlandia byla v roce 2014 udělena spisovateli a psychologovi Jussi Valtonenovi za sci-fi román Nevědí, co činí, který pojednává o nebezpečí, jež skýtá věda a rozvoj nových technologií.

Finská literární scéna v druhé půli roku 2014 napjatě sledovala zejména to, jak úspěšně si země povede v roli čestného hosta na knižním veletrhu ve Frankfurtu. Toto obrovské říjnové vzepětí asi nic hned tak nepřekoná, přesto se i letos s koncem roku ve Finsku samozřejmě udělovala nejvýznamnější literární ocenění. 

Nejprestižnější z nich, cenu Finlandia, získal helsinský psycholog a spisovatel Jussi Valtonen (*1974) za svůj třetí román He eivät tiedä mitä tekevät (Nevědí, co činí). Na téměř šestisetstránkové knize autor prý pracoval šest let a v příběhu zasazeném do nedaleké budoucnosti a rozvíjejícím téma nebezpečí, které skýtá věda a rozvoj nových technologií, hojně využil znalosti svého hlavního oboru, tedy neuropsychologie. Letošního vítěze ze šesti nominovaných vybírala profesorka ekonomie Anne Brunila, podle níž Valtonenův román přináší naprosto nové pohledy na finskou literaturu, a to z hlediska stylu i obsahu. V knize se snoubí přesný popis mezilidských vztahů a hluboké úvahy o morálce či etice s prvky sci-fi a napětí.

V prvním kole vybírala komise, v jejímž čele stála dramatička Sirkku Peltola, ze 114 zaslaných děl. V mnoha románech se opakovala témata jako umělý rozpor mezi člověkem a přírodou, finská historie, otcovství, ovšem nejčastěji bezpráví páchané na dětech. Všechna zmíněná témata se objevovala i v nominovaných dílech. O opuštěných leningradských dětech na počátku 20. století píše v románu Graniittimies (Muž ze žuly) Sirpa Kähkönen, autorka, která byla poprvé nominovaná již v roce 2007. Heidi Jaatinen v Kaksi viatonta päivää (Dva nevinné dny) popisuje nejednoduchý vztah mezi matkou a dcerou a marnou snahu vzepřít se zažitému vzorci chování, který vede ke společenské marginalizaci. Tommi Kinnunen ve své prvotině Neljäntienristeys (Čtyřcestí) sleduje pozoruhodné osudy členů jedné rodiny na pozadí historických událostí 20. století. Debutem je i rozsáhlý román Kultarinta (Sedmihlásek) od Anni Kytömäki, který někteří kritici přirovnali ke klasické Linnově románové fresce Pod Severkou. Nejzkušenějším mezi nominovanými tak je Olli Jalonen, který tuto cenu získal v roce 1990. Jeho nejnovější román Miehiä ja ihmisiä (O mužích a lidech) odkazuje na Steinbeckovu novelu O myších a lidech nejen svým názvem.

Přestože mezi šesticí nominovaných byly dvě prvotiny, chyběla tam letos oproti zvyklostem kniha, která o několik týdnů dříve získala cenu deníku Helsingin Sanomat pro nejlepší debut. Tu si odnesl čtyřiadvacetiletý Pajtim Statovci, původem kosovský Albánec, který s rodiči jako dvouletý uprchl do Finska. Porota ocenila jeho magický román nazvaný Kissani Jugoslavia (Moje kočka Jugoslávie) – knihu o rodině vytržené z kořenů, zakázané lásce, strachu ze smrti a krásném kocourovi.

Cenu Finlandia Junior získala švédsky píšící Maria Turtschaninoff za fantasy příběh Maresi – Krönikor från Röda klostret (Kronika Rudého kláštera), který podle posledních zpráv okamžitě zaujal i zahraniční nakladatele. Pro pořádek je třeba ještě dodat, že cenu Tieto Finlandia určenou literatuře faktu obdržela historička Mirkka Lappalainen za studii mapující vztah švédského krále Gustava II. Adolfa k Finsku.

 

© Lenka Fárová

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 1639x

Inzerce
Inzerce