Snyder, Scott: Superman Nespoutaný

Snyder, Scott
Superman Nespoutaný

recenze komiks

Počet do češtiny přeložených alb s největší komiksovou ikonou historie v posledních letech narůstá. V prvním díle čerstvé série scenárista Scott Snyder více než na akci a hromadění bitek sází na staromódní vyprávění, spojené s rozvíjením a řetězením konfliktů.

Nespoutaný Superman odhaluje své limity
Scott Snyder, Jim Lee, Scott Williams: Superman Nespoutaný 1. Přel. Martin D. Antonín, BB/Art, Praha, 2014, 152 s.

Nagasaki, 9. dubna 1945. Malý chlapec zpozoruje letadlo. Letadlo vypustí svůj náklad, kterým není bomba, ale něco úplně jiného...

Současnost, kdesi na orbitě. Kdosi způsobil zřícení osmi vesmírných stanic či družic. Sedm z objektů Superman zneškodnil, než mohly napáchat škodu, osmý odklonil do neobydlené oblasti. Přesto podle médií zlikvidoval všechny. Při hledání odpovědi se zaplete s teroristickou skupinou Vzestup, tajnou organizací uvnitř armády USA a samozřejmě i s Lexem Luthorem...

Supermanovské české portfolio sice zatím neobsahuje tolik položek jako to s Batmanem, ale především v posledních letech se náskok netopýřího strážce Gothamu zmenšuje. Nebo alespoň nenarůstá. V BB/Artu vydali nejprve několik zajímavých alb typu Rudá hvězda nebo Utajený počátek a také začali vydávat supermanovské řady z projektu The New 52 – právě sem spadá i Superman Nespoutaný, pod nímž je podepsán jako kreslíř ikona superhrdinského komiksu Jim Lee a jako scenárista Scott Snyder.

Snyderovi už u nás vyšly tři batmanovské knihy a pak první dva díly autorského projektu Americký upír. Spojovacím článkem přitom bylo výrazně hororové ladění, které se ovšem v případě Supermana příliš nehodí do krámu. Otázkou tedy bylo, čím Snyder svého muže z oceli odliší od vizí kolegů. Odpověď zní: prozkoumá hranice jeho odhodlání a to, nakolik je jeho činnost vůbec pro lidstvo únosná.

Nesoustředí se tedy na odhalování jeho schopností ani na formování vztahů a morálky. To nechává na povolanějších (především na Geoffovi Johnsovi). Nepředkládá ani spektakulární zábavu s mírně absurdními zápletkami (to nabídl Grant Morrisson). Místo toho začíná ve chvíli, kdy Clark Kent opustil Daily Planet (protože jejich další směřování nenabízelo prostor pro typ žurnalistiky, které by se rád věnoval) a Superman už má za sebou bitky s většinou svých největších nepřátel. Sám Lex Luthor je toho času ve vězení (byť se tam příliš dlouho neohřeje). S pádem družic pak začíná pátrat po tom, jaké následky mohou mít i morálně správná rozhodnutí a jaká omezení s sebou nesou.

Zkoumat Supermanovu morálku přitom není zrovna vděčné téma. Ta postava je starší než některé druhy dinosaurů, a pokud mohlo dojít k nějakému zásadnímu posunu, už k němu došlo (Millarova Rudá hvězda budiž příkladem). Takže Snyder raději ukáže, jak může být Supermanova morálka vnímána, jaké jsou její nevýhody... a jak by to vypadalo, kdyby zde byla bytost, která tato omezení nemá, ale cítí cosi jako loajalitu k USA.

V době války proti terorismu je pro superhrdinský komiks vlastně logické, že se pokusí vystavět příběh o tom, nakolik je reálné založit vlastní hodnoty a čest na vztahu k jednomu státu a věrnosti jeho cílům. A nakolik je možné udržet pozici solitéra zodpovědného pouze abstraktním ideálům bez konkrétního „strážcova strážce“.

Snyder v prvním svazku sebraných sešitů své řady zatím pouze rozehrává velkou partii, ale z náznaků je jisté, že ony strážce si Superman v podstatě vytváří sám. V určitém slova smyslu je takovým strážcem například Lex Luthor, ale i státy – od Ruska po USA – snažící se vytvořit zbraně proti nekontrolovatelné bytosti, kterou posiluje sluneční svit. Ovšem strážcem je i Batman. Ten ostatně i v jiných komiksech dokázal, že se dokáže se Supermanem svým způsobem popasovat (výsledek jeho snažení přitom určuje to, zda se tak děje v příběhu věnovaném primárně Supermanovi, nebo právě Batmanovi).

Snyder navíc nabízí otázku, nakolik je Supermanovo snažení vlastně úspěšné v porovnání s bytostí, která se do dějin poprvé výrazně zapsala tím, že imitovala výbuch atomové bomby v Nagasaki. V jednu chvíli označí generál Lane Supermana za zbabělce, neschopného dělat těžká rozhodnutí a toužícího po potlesku davů za záchranu koťátek ze stromů... zatímco tvor zvaný Wraith ve spolupráci s armádou dělá svět skutečně bezpečnějším (a často méně zalidněným).

Na mainstreamový komiks, jakkoliv prošel celou řadou změn, je ještě pořád dost odvážné postavit proti sobě koncept dlouhodobého působení dobrého příkladu, pod jehož vlivem by se mělo lidstvo změnit, a strategie chirurgického odstraňování hrozeb v duchu hesla „vystupte z řady a přijdete o hlavu“, založené na odstrašování a exemplárních příkladech, jež je v krátkodobém měřítku jistě účinná.

Účinnost se však prokáže naplno až ve výhledu dlouhodobějším. A totéž platí o kvalitách Snyderova Supermana. Zatím se jedná o skvělý rozjezd, který více než na akci a hromadění bitek (takže i Jim Lee je zde například méně výrazný než kupříkladu v batmanovském Tichu nebo Lize spravedlnosti od Geoffa Johnse) sází na staromódní vyprávění, spojené s rozvíjením a řetězením konfliktů. V rámci česky vydaných komiksů za poslední tři roky však i tento rozjezd sahá po vavřínech za nejlepší supermanovskou knihu.

© Boris Hokr

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 35 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

60%autor článku   45%čtenáři

zhlédnuto 2064x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce