Rakouská literatura v roce 2014

Rakouská literatura v roce 2014

studie beletrie zahraniční

Ani v roce 2014 nezůstala rakouská literatura pouze ve stínu své větší německé sestry. Nové romány vydali zkušení harcovníci literární scény Marlene Streeruwitzová či Michael Köhlmeier, ale výborně se prezentovalo i dravé mládí. Kromě toho se vzpomínalo třeba na básníka Georga Trakla.

Od Streeruwitzové po Schnitzlera: Rakouská literatura v roce 2014

Loňskému ohlédnutí za rokem 2013 v rakouské literatuře předcházelo odvážné tvrzení, že se v Rakousku každoročně objeví alespoň jeden mladý talent, jemuž literární kritikové předpovídají velkou budoucnost. Také letos si lze jedno nové jméno vyhlédnout: Elisabeth Klarová (*1986) upoutala debutem Wie im Wald (Jako v lese).

Klarová se v příběhu dvou nevlastních sester Karin a Lisy pouští na tenký led, který před ní otestoval např. její rakouský kolega Paulus Hochgatterer (v češtině vyšly jeho romány Sladkost života, 2010, a Dům s matracemi, 2011). Stejně jako Hochgatterer se totiž i nadějná novicka ve své knize věnuje tématu zneužívání dětí. A jde na to doslova od lesa. Karin a Lisa byly navzdory Lisině adopci v dětství takřka nerozlučné a les v blízkosti jejich rodinného domu jim skýtal nespočet příležitostí ke hře a vzájemnému (i sexuálnímu) poznávání. Avšak během dospívání se všechno nějak zvrtlo. Karinin otec zemřel násilnou smrtí, nedlouho poté odešla na onen svět i její matka a problematickou Lisu „odveleli“ jinam. Až po letech se obě mladé ženy opět setkávají v domě zesnulých rodičů, v němž Karin mezitím žije s přítelem Alexanderem, aby – dovolí-li to temná rodinná minulost – navázaly tam, kde bylo pouto jejich přátelství přetrženo.

Román Elisabeth Klarové si vysloužil mj. chválu od renomované kritičky Daniely Striglové a zabodoval též u čtenářů, což je pro mladou Vídeňanku jistě více než slibný start.

Od skutečnosti k fikci a ještě dál
Na rozdíl od Klarové představuje Marlene Streeruwitzová (*1950) zkušenou autorku, jež rozruch vyvolává takřka s každou novou knihou. Tentokrát si Streeruwitzová, kterou český čtenář může znát díky staršímu překladu její prvotiny Verführungen (1996, česky Pokušení, 2003), vzala na paškál samotnou literární scénu. V nejnovějším románu Nachkommen (Potomstvo) vysílá svou dvacetiletou hrdinku, mladou začínající spisovatelku Neliu Fehnovou, na knižní veletrh do Frankfurtu, kde je křehká dívka vydána napospas zkušeným literárním vlkům. Neliin první román se překvapivě dostal až do užší nominace na Německou knižní cenu, čehož hodlá její nakladatel maximálně využít. Mladá žena, které by se peníze za celkové vítězství náramně hodily, se tak ve Frankfurtu střetává s realitou knižního byznysu, která se zdaleka neleskne tak jako přebaly nově vydaných knih.

Nemilosrdné satirické zobrazení současné německojazyčné nakladatelské branže na sebe přirozeně strhlo značnou pozornost, kočkování Marlene Streeruwitzové s literárním provozem a čtenáři tím však zdaleka neskončilo. Pod neskrývaným pseudonymen Nelia Fehnová (na přebalu knihy stojí jméno autorky doslova v této podobě: „Marlene Streeruwitz jako Nelia Fehn“) totiž autorka krátce nato zveřejnila i ono fiktivní dílo své hrdinky, román Die Reise einer jungen Anarchistin in Griechenland (Cesta mladé anarchistky Řeckem), za něž byla Nelia v Nachkommen na prestižní knižní cenu nominována.

A Streeruwitzová rozhodně není sama, kdo v uplynulém roce rozehrál hru mezi fakty a fikcí. Inspirován historicky doloženým přátelstvím vpravdě nepravděpodobné dvojice – komika Charlieho Chaplina a politika Winstona Churchilla – sepsal rakouský prozaik Michael Köhlmeier (*1949) recenzenty vesměs výborně přijatý román Zwei Herren am Strand (Dva pánové na pláži). Köhlmeier v něm v první osobě, vypravěčským hlasem gymnaziálního profesora, který si ve volném čase přivydělává jako klaun, rekonstruuje příběh neobvyklého přátelství dvou mužů, které nesjednotil pouze boj proti Hitlerovi, ale též vlastní sžíravé obavy, jež u obou přerůstaly až v záchvaty hluboké deprese. Rakušanův román tak nenabízí pouze originální vhled do biografie obou anglických velikánů, ale věnuje se například také nelehkému tématu sebevraždy.

Z literární anonymity až na místo činu
Hned několika rakouským spisovatelům se v uplynulém roce podařilo proklouznout do širší či užší nominace na ostře sledovanou Německou knižní cenu. Zatímco tituly od Köhlmeiera a Streeruwitzové by veřejnosti nejspíše ani tak neunikly, pro oba níže zmíněné autory to znamenalo zvýšenou mediální pozornost, které by se jim na přeplněném trhu jinak nejspíše nedostalo. Ani Antonio Fian (*1956), ani Heinrich Steinfest (*1961) sice nepatří k úplným nováčkům, ale o pozici na výsluní musejí ještě zabojovat.

Rodák z Korutan Antonio Fian je širšímu rakouskému publiku znám zejména coby tvůrce úsměvných, třebaže současně společensko-kritických dramoletů, které přetiskuje vídeňský deník Der Standard. Román Polykrates-Syndrom (Polykratův syndrom) je po útlém debutu Schratt z roku 1992 Fianova teprve druhá delší próza. Protagonistou černohumorného společenského románu, jenž nadchl většinu kritiků, je historik Artur, kterého živí práce v copyshopu a příležitostné doučování. Nenáročnému muži zdánlivě v životě ani v manželství se ctižádostivou učitelkou Ritou nic nechybí, nebo si toho Artur alespoň není vědom, dokud se neobjeví jiná tajemná žena a s ní Artura neovane příslib sexuálního dobrodružství. Co zní jako zápletka z knih Rosamundy Pilcherové, se však ve skutečnosti záhy mění v absurdní krimi.

Spisovatele Heinricha Steinfesta, který se narodil rakouským emigrantům v Austrálii, vyrostl ve Vídni a v současnosti žije ve Stuttgartu, znají především čtenáři německé detektivky, pro něž stvořil mj. vídeňské soukromé očko Markuse Chenga. Hrdinou jeho nového humorného románu Der Allesforscher (Všebadatel) je IT manažer Sixten Braun, jemuž život změní zcela nepravděpodobná událost: při procházce v ulicích jednoho tchajwanského velkoměsta, kde je Braun na služební cestě, jej zasáhnou vnitřnosti velryby, jež při převozu explodovala přímo na ulici. Braun nešťastný incident přežije, jeho život jako by však po výbuchu začal nanovo. Nápaditý román, do jehož dalšího děje významně promlouvá i autistický chlapec Simon, údajný Sixtenův syn, je podle recenzentů podobnými surreálnými situacemi prošpikovaný.

K téže střední generaci autorů jako Fian a Steinfest patří i další neúnavný detektivkář Wolf Haas (*1960). Je s podivem, že si jeho komerčně úspěšné humorné krimi série se soukromým detektivem Simonem Brennerem ještě nepovšiml žádný z tuzemských nakladatelů. Přitom Brenner v loni vydaném románu Brennerova řeší už svůj osmý případ. Šedesátníka Brennera v něm nečeká nic jednoduchého. Nejenže musí v prostředí vídeňské prostituční scény pátrat po zmizelé krásce Serafimě, ale ještě k tomu vyřešit patálie vlastního vztahu s (ex)partnerkou Hertou. Recenzentka Frankfurter Allgemeine, ale i její kolegové z dalších deníků se u nového „Brennera“ výborně bavili. Bude právě tento román konečně impulsem pro české nakladatele?

Od tlachání k zabíjení
Mezi spisovatelkami se vedle Streeruwitzové zviditelnily zejména tři mladé autorky, z nichž hned dvě na sebe v minulosti upozornily i v českých zemích. Verena Roßbacherová (*1979) přijela v roce 2011 na pozvání organizátorů programu Das Buch na veletrh Svět knihy, při němž českému publiku představila svou prvotinu Verlangen nach Drachen (Touha po dračí síle, ukázka z románu v češtině). Také novou knihu vyzdvihují recenzenti především pro autorčin nesmlouvavý cynismus a smysl pro humor, jakkoliv je Roßbacherová literárně tentokrát zcela nepřesvědčila. V románu Schwätzen und Schlachten (Žvanění a zabíjení) se čtenář společně s jednou z vedlejších postav první knihy, cellistou Davidem Stanjicem, přesouvá z Vídně do Berlína, kde je Stanjic nejčastěji k vidění v kavárně v Prenzlbergu, jak živě debatuje s dvojicí dalších rádoby muzikantů – Glaserem a von Sydowem. A tato mužská trojice za asistence vypravěčky, která si s nimi už od samého počátku vůbec neví rady, celý rozsáhlý román doslova proklábosí.

Roßbacherové vrstevnice Teresa Präauerová (*1979) byla zase loni stipendistkou Pražského literárního domu autorů německého jazyka a při té příležitosti na iLiteratuře představila svou románovou prvotinu Für den Herrscher aus Übersee (2012, Pro vládce ze zámoří). Nová kniha Johnny und Jean (Johnny a Jean) se věnuje spisovatelčině vášni – malířství, které Präauerová společně s germanistikou vystudovala. A právě vlastní zkušenosti z prostředí začínajících umělců zúročila v příběhu dvou mladých berlínských studentů, kteří se od sebe liší stejně jako jejich obrazy. Zatímco průbojný Jean se svými velkoplošnými malbami okamžitě sbírá vavříny, zakřiknutý ich-vypravěč Johnny se pachtí se svými studiemi ryb a fantazíruje o Jeanově přízni a přátelství. Tuctový román pro dospívající? Podle kritiků osloví Johnny und Jean i odrostlejší čtenáře.

Uvedenou dvojici doplňuje salcburská rodačka Bettina Balàka (*1966), která na sebe doposud nejvíce upozornila románem Eisflüstern (2006, Ledový šepot), vracejícím se do 20. let minulého století, tedy do období hledání nových životních hodnot po rozpadu habsburské monarchie. V novince Unter Menschen (Mezi lidmi) se v hlavní roli představuje Berti, černosrstý kříženec teriéra Jack Russell a neznámého vetřelce. Berti putuje od páníčka k páníčkovi, aby se zas a znovu stal svědkem střípku lidského života, o němž Balàka hodlá vyprávět. A právě nezvyklá kompozice opírající se o jednotlivé zastávky psího tuláka Bertiho dovoluje autorce nahlédnout v jediném románu do života celé řady rozdílných postav – od neurotického fyzika až po dospívající dívenku.

Z archivů a ze záhrobí
Vděčný podnět nejen k vědeckým pracím, ale i nejrůznějším kulturním akcím loni nabídlo smutné jubileum expresionistického básníka Georga Trakla (1887–1914), jenž zemřel přesně před sto lety poté, co se nervově zhroutil po svém nasazení u ukrajinského města Horodok. Přestože konkrétní okolnosti jeho úmrtí nejsou dodnes zcela objasněny, silně depresivní básník se s největší pravděpodobností předávkoval kokainem. Jeho tragický osud tak symbolicky doplnil mozaiku příběhů spjatých s počátkem první světové války. Sto let navíc loni uplynulo i od smrti významné pacifistky a nositelky Nobelovy ceny za mír Berthy von Suttnerové (1843–1914).

Literárního zmrtvýchvstání se však dočkala i jiná dvojice, Arthur Schnitzler (1862–1931) a Thomas Bernhard (1931–1989). Zejména v případě prvně jmenovaného vyvolala publikace „zapomenuté“ novely Später Ruhm (Dodatečná sláva), kterou Schnitzler napsal na samém počátku své literární dráhy, značné pozdvižení. Text, jenž na příkladu skupiny mladých poetů a jednoho jimi bezmezně obdivovaného postaršího básníka karikuje vídeňskou literární scénu přelomu století, zůstával dlouhá léta nepovšimnut v autorově pozůstalosti. A přestože se o něm od 70. let dobře vědělo, až loni sebralo nakladatelství Zsolnay odvahu a Schnitzlerovu ranou novelu, s níž sám autor nebyl příliš spokojený, pod jejím pracovním názvem Später Ruhm vydalo. Přestože se editoři ve spolupráci s nakladatelem dle rozhořčených akademiků dopustili hned celé řady přehmatů, Arthur Schnitzler se díky nim více než osmdesát let po své smrti vyšplhal mezi bestselleristy.

Thomas Bernhard se 25 let po smrti dočkal pocty jiného rázu. Jednak o něm vyšla nová monografie z dílny salcburského profesora germanistiky Hanse Höllera, nazvaná Der unbekannte Thomas Bernhard (Neznámý Thomas Bernhard), jednak se Bernhard stal postavou provokativního románu Die Murau Identität (Identita Murau) od Alexandera Schimmelbusche (*1975). Rakouský žurnalista v něm nechává Bernharda přežít vlastní smrt, respektive narafičit s pomocí nakladatele vše tak, aby si svět myslel, že opravdu zemřel. Ve skutečnosti však populární misantrop nejdříve zmizel do Ameriky, kde se ukrýval pod jménem svého románového hrdiny Muraua, a nyní dožívá v ústraní na prosluněné Mallorce. A právě tam jej dle své reportáže vypátral senzacechtivý novinář Alexander Schimmelbusch.

Přehled včetně krátkých anotací je zpracován s přihlédnutím k mediálnímu ohlasu vybraných knih v denním tisku a relevanci autorů v českém kulturním prostředí.

Rakouské knižní novinky vydané v roce 2014 (výběr):

Balàka, Bettina: Unter Menschen. Roman.
Bayer, Xaver: Geheimnisvolles Knistern aus dem Zauberreich.
Canetti, Elias: Das Buch gegen den Tod.
Fian, Antonio: Das Polykrates-Syndrom. Roman.
Franzobel: Wiener Wunder. Kriminalroman.
Gauß, Karl-Markus: Lob der Sprache, Glück des Schreibens.
Glattauer, Daniel: Die Wunderübung. Eine Komödie.
Glattauer, Daniel: Geschenkt. Roman.
Glavinic, Thomas: Meine Schreibmaschine und ich. Bamberger Vorlesungen.
Grill, Andrea: Safari, innere Wildnis. Gedichte
Hackl, Erich: Drei tränenlose Geschichten.
Haas, Wolf: Brennerova. Roman.
Haderlap, Maja: langer transit. Gedichte.
Handke, Peter: Nebeneingang oder Haupteingang? Gespräche über 50 Jahre Schreiben fürs Theater.
Köhlmeier, Michael: Zwei Herren am Strand. Roman.
Mahler, Nicolas: Thomas Bernhard: Der Weltverbesserer.
Mahler, Nicolas: Franz Kafkas nonstop Lachmaschine.
Mayröcker, Friederike: Cahier.
Messner, Reinhold: Über Leben.
Mischkulnig, Lydia: Vom Gebrauch der Wünsche. Roman.
Präauer, Teresa: Johnny und Jean. Roman.
Rosei, Peter: Die Globalisten. Roman.
Roßbacher, Verena: Schwätzen und Schlachten. Roman.
Roth, Gerhard: Grundriss eines Rätsels. Roman.
Schimmelbusch, Alexander: Die Murau Identität. Roman.
Schnitzler, Arthur: Später Ruhm. Novelle.
Seethaler, Robert: Ein ganzes Leben. Roman.
Setz, Clemens J.: Die Vogelstraußtrompete. Gedichte.
Steinfest, Heinrich: Der Allesforscher. Roman.
Streeruwitz, Marlene jako Nelia Fehn: Die Reise einer jungen Anarchistin in Griechenland. Roman.
Streeruwitz, Marlene: Nachkommen. Roman.
Winkler, Josef: Winnetou, Abel und ich.

Literárněvědné publikace o rakouské literatuře vydané v roce 2014 (výběr):

Bartl, Andrea (ed.): Zwischen Alptraum und Glück. Thomas Glavinics Vermessungen der Gegenwart.
Blumesberger, Susanne: Handbuch der österreichischen Kinder- und Jugendbuchautorinnen.
Görner, Rüdiger: Georg Trakl. Dichter im Jahrzehnt der Extreme.
Höller, Hans: Der unbekannte Thomas Bernhard.
Jürgensen, Christoph a kol.: Schnitzler-Handbuch. Leben – Werk – Wirkung.

České překlady rakouské literatury vydané v roce 2014 (výběr):

Hennetmair, Karl Ignaz: Jeden rok s Thomasem Bernhardem. Prostor.
Liessmann, Konrad Paul: Chvála hranic. Kritika politické rozlišovací schopnosti. Academia.
Kubelka, Susanna: Adieu, Vídni – bonjour, Paříži. Ikar.
Mahler, Nicolas: Robert Musil: Muž bez vlastností. Archa.
Malý, Radek (ed.): Malé lalulá aneb Strašilet přes bibáseň a Iblise až k Niagááárským vodopááádům. Archa.
Menasse, Robert: Evropský systém. Občanský hněv a evropský mír, aneb, proč musí darovaná demokracie ustoupit demokracii vybojované. Novela bohemica.
Poznanski, Ursula: Saeculum – Uprostřed lesů začíná boj o život... Fragment.
Seethaler, Robert: Trafikant. Argo.
Schnitzler, Arthur: Hry II. Divadelní ústav.

Literární ocenění udělená rakouským autorům v roce 2014 (výběr):

Cena Heinricha Manna za esejistickou činnost: Robert Schindel
Cena Maxe Frische města Curych: Robert Menasse
Mezinárodní Ibsenova cena: Peter Handke
Rakouská umělecká cena za literaturu: Peter Henisch
Literární cena Waltera Hasenclevera města Aachen: Michael Köhlmeier
Fontaneho cena města Neuruppin: Christoph Ransmayr za román Atlas eines ängstlichen Mannes
Cena rakouského průmyslu – Anton Wildgans: Norbert Gstrein
Cena Maxe und Moritze: Ulli Lust
Cena Reinharda Priessnitze: Robert Prosser
Cena Leo Perutze: Eva Rossmann za román Männerfallen
Cena Else Lasker-Schülerové za drama: Peter Handke
Cena Georga Trakla za poezii: Waltraud Seidlhofer
Literární cena Johanna Beera: Friederike Mayröcker za knihu Cahier
Rakouský Čestný kříž za vědu a umění 1. třídy: Peter Henisch

 

© Jakub Ehrenberger

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 12605x

Inzerce
Inzerce
Inzerce