Procházková, Iva: Vraždy v kruhu – Muž na dně (in HN)

Procházková, Iva
Vraždy v kruhu – Muž na dně (in HN)

recenze krimi

Románový prequel původní seriálové epizody značně převyšuje. Těží z toho, že na rozdíl od osmdesátiminutové televizní stopáže může pracovat s podstatně větší plochou, detailněji a do hloubky rozpracovat postavy – a to jak vyšetřovatelů, tak podezřelých a oběti.

Padoušský policista jako oběť
Iva Procházková:
Vraždy v kruhu – Muž na dně. Paseka, Praha a Litomyšl, 2014, 336 s.

I u nás bývá poměrně běžné, že úspěšný film nebo televizní seriál záhy doplní knižní zpracování; málokdy povedené. Ale zatím se nestalo, aby souběžně s premiérou vyšla kniha, která ději audiovizuálního díla předchází. Ceněná autorka knih pro děti a dospívající Iva Procházková se o to pokusila a k právě premiérovanému detektivnímu seriálu České televize Vraždy v kruhu přidala takzvaný prequel. Kromě toho, že prozradí, jak se zamotaly osudy seriálových postav před prvním dílem, nabízí také obstojnou detektivku, která seriálové epizody značně převyšuje.

Román s dvojsmyslným názvem Muž na dně (Procházková si kromě názvu docela invenčně hraje se jmény postav – například zavražděný, jehož minulost dost zamotá hlavy vyšetřujícím detektivům, se jmenoval Zapletal) samozřejmě těží z toho, že na rozdíl od osmdesátiminutové stopáže může pracovat s podstatně větší plochou, detailněji a do hloubky rozpracovat postavy – a to jak vyšetřovatelů, tak podezřelých a oběti. Procházková navíc používá ne sice úplně originální, ale přesto stále fungující trik: zatímco oběť je mizera, potenciální pachatelé jsou vesměs slušní a sympatičtí lidé. Ve svém životě bohužel udělali nějaký poklesek, který dotyčný mizera využíval k tomu, aby je vydíral. Zavražděný (je nalezen v autě na dně jezera) byl navíc policista, což také není v české detektivní literatuře figura zrovna obvyklá. A jde o ukázkový příklad špatného policajta, který kromě nevybíravého vydírání také pil, fetoval a znásilňoval ženy, jež měl v hrsti. Samozřejmě beztrestně, než se ovšem kdosi naštval příliš.

Případ vyšetřuje komisař Marián Holina (v seriálu ho hraje Ivan Trojan) a vstupuje do něj trocha astrologie, kterou policista pojímá jako jistý druh psychologické poradny o charakteru oběti a podezřelých. K rozuzlení ovšem astrologie nijak zvlášť nepřispěje; díkybohu je tu spíš jako ozvláštňující dekorace a pasáž, v níž Holina kolegům vysvětluje svou verzi případu s pomocí konjukcí, působí spíš komicky. A nakonec, což je další docela podvratný prvek Procházkové detektivky, Holina případ vlastně vůbec nevyřeší, trefí se těsně vedle, přičemž v pachateli se v jistou kritickou chvíli ozve svědomí a překvapeným policistům se přizná sám. Podstatné přitom je, že čtenář takové odhalení vskutku nečeká, protože Procházková jej předtím umně navádí směrem k jiným podezřelým.

Chytrá, uvěřitelná, suverénně vystavěná a v mnoha směrech nekonformní zápletka je jedna z nejlepších, jaké lze v české detektivní tvorbě posledních let najít. Charakterizovat postavy už čeští detektivkáři umějí velmi dobře, což osvědčuje i Procházková, paradoxně zajímavější, barvitější jsou podezřelí než policisté – jejich osobnosti autorka výrazněji rozvíjí až v seriálu. V každém případě dociluje toho, že čtenář sleduje případ nejen z perspektivy vyšetřovatele, ale cítí také s podezřelými, fandí jim a hledá někoho jiného, kdo by odpovídal obrazu chladnokrevného vraha. A nenachází ho, protože jediným opravdu zavrženíhodným padouchem byl zavražděný.

Knize trochu schází výraznější atmosféra. Je psána civilním, přímočarým stylem, na několika málo místech zbytečně popisným. Vše plyne poměrně nevzrušeně, nikdo není v ohrožení, zvratů se dočkáme až v samém závěru, přičemž jeden, který se týká Holinova osobního života, čtenář znalý alespoň jednoho dílu seriálu očekává. Na thriller tu je málo napětí, jde o typickou whodunitku, oslabenou trochu tím, že detektiv pachatele neodhalí žádnou ohromující dedukcí. Ale jako celek román funguje a po jeho dočtení čtenář cítí smutek nad postavami, které za malé poklesky musely tak tvrdě zaplatit – a které Iva Procházková tak dobře napsala.

© Pavel Mandys
Vyšlo v Hospodářských novinách 30. 1. 2015. Na iLiteratura se souhalsem autora.

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 21 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

60%autor článku   47%čtenáři

zhlédnuto 2359x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce
Inzerce