Majling, Daniel

Majling, Daniel

rozhovor komiks

Mám hotových dalších pět komiksových scénářů a hledám výtvarníky, kteří by se jich chopili. S Danielem Majlingem o jeho komiksovém debutu a práci dramaturga.

Majling, Daniel

Scenárista, dramatik a komiksový tvůrce Daniel Majling (nar. 1980 v Revúci) pracuje jako dramaturg Činohry Slovenského národního divadla. V letech 2008 a 2014 obdržel divadelní cenu DOSK v kategorii Objev sezony. Jeho dramatizace povídek Irvina Welshe Ucpanej systém (Dejvické divadlo, 2012) získala Cenu Alfréda Radoka za nejlepší inscenaci sezony. V nakladatelství Labyrint mu vyšly černohumorné komiksové povídky s názvem Rudo.

iLiteratura: Rudo má na Facebooku početnou základnu slovenských fanoušků. Není trochu paradox, že se prvního knižního vydání dočkal v České republice?
Daniel Majling: Nevím, jestli je to paradoxní... nejspíš by bylo o mnoho paradoxnější, kdyby komiks vyšel na Slovensku, protože tu nemáme žádné komiksové vydavatelství. Tedy aspoň já a fanouškové Ruda jsme na žádné nepřišli, když se na Facebooku rozpoutala debata o knižním vydání. Pokud vím, v slovenštině zatím nevyšly ani překlady nejslavnějších světových komiksů, třeba Spiegelmanova Mause.

iLiteratura: Nejste první slovenský komiksový autor, který se prosadil spíš v Česku. Má tento jev příčinu právě v tom, že na Slovensku humoristický komiks nenachází živnou půdu? Nebo je ho v České republice nedostatek?
Daniel Majling: Ano, je to také záležitost tradice, zázemí a scény, ale to by nebyl problém. Na Slovensku jsme neměli ani tradici stand-up komedie, a přece už delší dobu funguje několik klubů, které si získávají čím dál širší publikum. Vážnější problém je podle mě velikost trhu. Na Slovensku se čtou knihy v češtině, naopak to neplatí. Když vydá české vydavatelství překlad nějaké zahraniční knihy, pro slovenská vydavatelství už prakticky nemá význam udělat slovenský překlad, protože všichni si knihu přečtou v češtině. Pro minoritní žánry to asi představuje problém. Aspoň tak si to vysvětluju já, na to je ale třeba zeptat se vydavatelů.

iLiteratura: Bylo podmínkou Labyrintu, aby byl váš komiks přeložen do češtiny? Rudovi skalní příznivci si přece jenom pochvalují slovenštinu, která má v internetových příbězích o něco větší říz...
Daniel Majling: Nikdy jsme o tom nemluvili jako o podmínce, ale je zkrátka fakt, že původní slovenské knihy se v České republice prodávají jen v překladech. V českých knihkupectvích jsem viděl přeloženého Rudolfa Slobodu a Samka Talého. Na Slovensku je situace jiná, z češtiny se překládají opravdu jen knihy pro předškolní děti. Neumím si představit, že by někdo do slovenštiny přeložil Hrabala nebo Tučkovou. Tady někde je asi třeba hledat i odpověď na otázku, proč se na Slovensku nevydávají komiksy. Česká komiksová vydavatelství stále vydávají pro patnáctimilionový trh, zatímco slovenská jen pro pětimilionový.

iLiteratura: Neměl jste obavy, jak bude fungovat Rudo mimo zažité proklikávací sekvence na Facebooku?
Daniel Majling: Měl. Ale moje oficiální profese se skládá mimo jiné z psaní adaptací, takže když padlo rozhodnutí vydat Ruda knižně, dělal jsem svou práci – načetl jsem co nejvíc komiksů, abych vstřebal komiksový jazyk, a pustil se do toho.

iLiteratura: Jak a kdy vznikla postava Ruda?
Daniel Majling: Ještě na střední škole jsme s kamarády vydávali literární časopis a jednou mě napadlo, že bychom tam kromě povídek, básní a rozhovorů se spisovateli mohli mít komiks. Začal jsem kreslit Ruda. Bylo to krátce po sebevraždě Ruda Slobody, který se pro mě někdy tou dobou stal kultovním autorem, takže jméno Rudo jsem cpal do všeho, co jsem napsal. Na střední byl však Rudo o mnoho surreálnější. Pamatuju si, že například celá první část byla jen o tom, co dělají hlavní postavy po příchodu ze školy. A jelikož většinou nedělaly nic, bylo to dost statické. Byl to dokonale antiakční komiks.

iLiteratura: Bylo těžké vybrat z Rudových příhod omezený počet? Ptám se proto, že co jsem tak od fanoušků slyšel, nejvíce teskní nad nepřítomností Etienna (postava vysokoškolského profesora žijícího v přesvědčení, že univerzum slouží výhradně k jeho sexuálnímu ukojení, pozn. red.)...
Daniel Majling: S Labyrintem jsme se dohodli na rozsahu 250 stran, něco jsme proto museli vyhodit. Vyhodili jsme příběh o Etiennovi. Chtěl jsem, aby byla knížka tematicky vyvážená, aby to nebylo jen takové hořkosměšné neurotické žvanění o ženách, ale aby tam bylo také hořkosměšné neurotické žvanění o smrti, literatuře a smyslu života. Ale příběh o Etiennovi se mi líbí. Pokud někdy vyjde pokračování Ruda, možná ho do něj zařadím. Opět kvůli vyváženosti – abych historky o stárnutí, chorobách a eutanazii vyvážil nějakou pikantní povídkou o ženách.

iLiteratura: Kreslíte jenom na počítači?
Daniel Majling: Ano. A jedině myší, nikdy ne na tabletu.

iLiteratura: Jaká jsou vaše oblíbená komiksová díla?
Daniel Majling: Mám rád klasiky - Mause Arta Spiegelmana, Sin City Franka Millera, Černou díru od Charlese Burnse. Ze stripů Red meat a Peanuts. Nic, co by neznal ani ten nejsvátečnější čtenář komiksů.

iLiteratura: Dostal jste se ke studiu dramaturgie s jasnou představou, že to je obor, v němž byste jednou chtěl pracovat?
Daniel Majling: Žádné dítě si sice na pískovišti nehraje na sestavování dramaturgického plánu, ale když jsem se hlásil na Vysokou školu múzických umění v Bratislavě, měl jsem už víceméně jasnou představu o tom, co chci v životě dělat. Věděl jsem, že nechci být režisérem. Slovo režisér je pro mě dodnes spíš pojmenování charakterové vady než povolání. Na to, abych chtěl být hercem, udělali moji rodiče příliš málo chyb ve výchově. Dramaturgie byla přesně ten druh povolání, které mi umožnilo pracovat v divadle a uchovat si při tom lidskou důstojnost.

iLiteratura: Jaký typ textu k dramatizaci vám nejvíce vyhovuje?
Daniel Majling: Nejraději skládám dohromady vícero povídek, podobně jako v případě Ucpanýho systému. Používám při tom původní materiál, jeho spojováním však vznikají úplně nové vztahy, motivy a dějové linie, které čtenáři původní literární předlohy neznají.

iLiteratura: Měla práce dramaturga vliv i na to, jakým způsobem jste tvořil dialogy v Rudovi?
Daniel Majling: Určitě ano. A nejen na dialogy. Součástí mojí práce je sedět hodiny na zkouškách a sledovat, jak vzniká dramatická situace a zda funguje. Myslím, že tím si člověk časem vycvičí jakýsi smysl pro slovo a situaci.

iLiteratura: Na Rudově Facebooku je už nějakou dobou mrtvo. Budete se dále věnovat komiksu?
Daniel Majling: Já se mu věnuju stále. Píšu scénáře. Mám hotových pět scénářů pro nové komiksy, které s Rudem nemají nic společného. Jeden je detektivka, další se tváří jako variace na ruskou klasickou literaturu, další je zase spletencem trochu temných povídek z nemocničního prostředí... akorát nemám čas to kreslit. Navíc si myslím, že by to mělo mít jiný vizuál a styl než Rudo, a tak se momentálně snažím najít výtvarníky, s kterými bych si sedl a kteří by do toho šli.

© Pavel Bušta

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 2165x

katalogy

Inzerce