Haslett, Adam: Union Atlantic

Haslett, Adam
Union Atlantic

recenze beletrie zahraniční

Nejsilnější momenty románu Union Atlantic od amerického spisovatele Adama Hasletta se vyskytují v pasážích zabývajících se fintami a pohyby na finančních trzích, které nakonec způsobí krizi gigantických rozměrů.

Jak svět k ekonomické krizi přišel
Adam Haslett
: Union Atlantic. Přel. Martina Neradová, Host, Brno, 2010, 296 s.

Volání po „velkém románu“ je v literárněkritických kruzích už evergreen. Co však takový velký román charakterizuje? Zjednodušeně podáno, měl by se vztahovat k tématům dotýkajícím se těch nejniternějších věcí, jež dělají člověka člověkem, a ideálně by se měl odehrávat na pozadí velkých dějinných událostí. V minulém století se jich najde mnoho – první světová válka, druhá světová válka, zvěrstva totalitářských režimů, digitální revoluce a další. Kde však mají autoři brát ve století jednadvacátém? Ne že by v moderní době nedocházelo k převratným událostem. Nejen vědecké objevy, ale bohužel i války, náboženské konflikty a potlačování lidských práv jsou na denním pořádku. Problém je, že od dění posledních let nemáme dostatečný historický odstup a nezbývá nám, než odhadovat, jaké události budou historici za padesát či sto let vnímat jako zásadní. Přesto můžeme takřka s jistotou za jeden z milníků prvního desetiletí jednadvacátého věku označit globální ekonomickou krizi. Jako leitmotiv svého prvního románu si ji vybral americký spisovatel a vystudovaný právník Adam Haslett.

Haslett vzbudil rozruch svou povídkovou prvotinou You are Not a Stranger Here (česky Tady nejste cizej, Host, 2010). Soubor devíti příběhů, jejichž protagonisté se zmítají ve víru neuróz a tragických životních příhod, získal nominaci na Pulitzerovu cenu a kritici si nemohli vynachválit Haslettův dovedný přístup ke komplikovanému vnitřnímu univerzu jednotlivých postav. Jeho románový debut Union Atlantic tak logicky provázela nemalá očekávání, a jak se zdá, u většiny kritiků se i naplnila. Většina však nerovná se všichni: „zlá žena“ americké literární kritiky Michiko Kakutaniová si v recenzi pro New York Times posteskla nad tím, že Haslett si nezachoval schopnost vykreslit skutečnou postavu s bijícím srdcem.

Nejdříve Union Atlantic seznámí čtenáře s bankéřem a veteránem z Perského zálivu Dougem Fanningem. Ten má v minulosti kromě neradostného dětství, jež prožil s matkou alkoholičkou, také pořádný škraloup: během vojenské služby nedopatřením sestřelil dopravní letadlo. Celá záležitost se však ututlala a Doug místo trestu obdržel vyznamenání. V podobném duchu se pak nese jeho kariéra bezskrupulózního burzovního hráče. V zájmu svém i vyšších institucí provádí finanční machinace, aniž by se ohlížel na to, že za sebou zanechává spáleniště. Když si na předměstí nechá postavit obří moderní dům, jen aby dal na odiv své bohatství, dostane se do konfliktu s místní starousedlicí Charlotte Fanningovou. Tato penzionovaná učitelka dějepisu ztělesňuje Dougův protipól a z celé své bytosti nenávidí hodnoty, jež boháč představuje. Po první konfrontaci se rozhodne svůj život zasvětit boji s onou „testosteronovou příšerou“ a sestaví žalobu žádající demolici domu. Do konfliktu mezi oběma postavami záhy vstoupí homosexuální mladík Nate. Zprvu chodí na doučování k Charlotte a později se zamiluje do Douga, s nímž získává své první sexuální zkušenosti.

Všichni tři mají jedno společné – jsou to podobné charakterové typy jako postavy vyskytující se v Tady nejste cizej. Každého z nich se drží deprivace z útlého věku, které se v dospělosti projevují různorodými příznaky. Doug zcela postrádá schopnost empatie, Nate nejistě a úzkostlivě objevuje svoji homosexualitu a Charlotte postupně propadá paranoidní schizofrenii projevující se tím, že na ni promlouvají její dva psi. Zatímco však Natovy introspekce jdou skutečně do hloubky a silná, rozrušená emotivita z nich jen prýští, Doug a Charlotte působí podivuhodně ploše. U Douga k tomu může přispívat i jeho chladnokrevnost, ale přesto se nelze ubránit dojmu, že se jeho promluvy ozývají z úst robota, který k nim byl naprogramován. Stejně tak Charlotte a její dlouhé plamenné obhajoby hodnot starého světa zaznívají plechovým hlasem nádražního tlampače a choroba, jež se jí plíživě zmocňuje, by si zasloužila propracovanější rodokmen. Těžko říct, zda má věrohodnost Natovy postavy kořeny v autorově homosexualitě, ale vzhledem k tomu, že Haslett ve svých povídkách s bravurou stvořil i postavy heterosexuální, ztrácí tato domněnka na přesvědčivosti.

Nejsilnější momenty Haslettova románu se vyskytují v pasážích zabývajících se fintami a pohyby na finančních trzích, které nakonec způsobí krizi gigantických rozměrů. Srozumitelným, takřka dokumentaristickým stylem autor popisuje mechanismy, do nichž většina z nás příliš nevidí. Konečnou katastrofu podává jako nakupenou sérii osobních selhání motivovaných sobeckými pohnutkami, což se ostatně zrcadlí i v gradaci tragédií samotných postav. Jenže zatímco strohost v popisu ekonomických záležitostí plní svůj účel, ve světě konkrétních lidí ztrácí funkčnost. Lidé nejsou čísla míhající se na monitorech newyorské burzy. Nejedna kapitola by potřebovala silný životabudič, klidně v podobě humoru. Jak moc by to knize prospělo, je vidět na konci třinácté kapitoly, která s úžasnou dávkou grotesknosti líčí, jak na večírek „velkých zvířat“ nedopatřením vtrhnou zvířata skutečná, a způsobí tak nevídaný chaos.

Lesk i prokletí Union Atlantic spočívá tedy v části věnované blížícímu se kolapsu finančních trhů. Haslett ho vysvětluje s velkou obratností, avšak na úkor osobních příběhů svých postav. Nejenže nitro většiny z nich načrtl jen velice zhruba, ale když je mezi sebou propojoval, zachoval se trochu jako jeho švindlující bankéři. Navršil na sebe hromadu nepravděpodobných vazeb a dějů, aby se mohl bez větší námahy dostat do finále příběhu. Snad se ve svém dalším titulu Haslett opět soustředí na citlivou drobnokresbu lidských emocí a pohnutek; ta jeho próze dodávala na výjimečnosti.

© Pavel Bušta

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 20 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

60%autor článku   53%čtenáři

zhlédnuto 1576x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce
Inzerce