Brubaker, Ed; Phillips, Sean: Criminal – Poslední z nevinných

Brubaker, Ed; Phillips, Sean
Criminal – Poslední z nevinných

recenze komiks

Luxusně vypravené pokračování série Criminal nabízí tři skvělé ukázky toho, že žánr drsné školy neboli noir nemusí být jen přehlídkou kýče a klišé. Autoři se vyhýbají postavě hláškujícího soukromého detektiva a splétají tragédie o úkladech a léčkách.

Noir jak se patří
Ed Brubaker, Sean Phillips: Criminal – Poslední z nevinných. Přel. Štěpán Kopřiva, BB/Art, Praha, 2015, 432 s.

S rozrůstající se rozmanitostí komiksu se rozšiřuje i žánr komiksové detektivky, který kdysi býval tím hlavním, než jej převálcovali superhrdinové. A protože klasická whodunitka je pro komiks příliš statická, pozornost tvůrců se upírá zejména k žánru drsné školy neboli noir. V USA slaví velký úspěch působivá komiksová verze série klasika drsné školy Donalda Westlakea (pod pseudonymem Richard Stark) Parker od kreslíře Darwyna Cookea, u nás ryzí americký noir reprezentuje série Criminal. Nakladatelství BB/Art původně sešitovou řadu vydává v luxusní vázané edici – patřičně drahé, ale jak ukazuje ediční politika konkurenčního Comics centra, dospělejší fanoušci komiksu jsou ochotni si za kvalitu (případně za kult) připlatit; přičemž v případě série Criminal nemusejí litovat. První tři rozsáhlejší povídky vyšly pohromadě v roce 2012, nyní se objevila další trojice, která tu předchozí překonává především v nápaditosti: příběhu samotného i jeho výtvarného zpracování.

Trojice povídek v minulém svazku se vesměs odehrávala v prostředí organizovaného zločinu, tentokrát je to povídka jen jediná. Povídka Hříšníci je příběhem i zpracováním nejkonvenčnější z trojice, což neznamená, že je nějak výrazně horší. Jen nabízí už mnohokrát obehraný příběh samotářského tvrďáka, který sice pracuje jako nájemný zabiják pro mafiána, ale má své zásady a zakázku vykoná jen v případě, když usoudí, že si to dotyčný opravdu zaslouží. Shodou okolností je nucen pátrat po vrahovi významných lidí, kteří měli co do činění i s podsvětím: drogový dealer, šéf malé irské mafie, křivý katolický kněz. A komplikují mu to šéfova manželka (se kterou spí) a šéfova náctiletá dcera (kterou občas z vlastní vůle hlídá). Příběh je patřičně zašmodrchaný, hrdina v jeho průběhu dostatečně omlácený, zápletka je založena na sice ne novém, ale stále neobvyklém prvku, že totiž některé věkové kategorie na noční ulici snadno přehlédneme a už vůbec je nepodezíráme ze zločinu, alespoň ne hrdelního. Scenárista Brubaker přitom ze schématu, které slabší autoři nasměrují ke klišé, vybruslí s elegancí a vtipem. Bonusem pro příznivce série je nenápadné a pro děj nepodstatné propojení tohoto příběhu s příběhy z prvního svazku.

To platí i o první povídce Zlá noc. Hlavním hrdinou je tu komiksový kreslíř, jehož detektivní stripy se mihly už několika předchozími příběhy série a objeví se i v jednom následujícím. Ale jinak se ten osamělý smutný muž obvyklým hrdinům noirových příběhů spíše vymyká, postavy tohoto druhu se v nich sice vyskytují celkem často, vesměs ale jen jako vedlejší, případně oběti. Jacobovi se život do značné míry zhroutil po autohavárii, při níž mu zemřela manželka. Nedosti na tom, jeden umanutý policista a také Jacobův tchán jej podezřívali z toho, že svou ženu zavraždil – a Jacob to odnesl drsnou nakládačkou, po které zůstal zlomený fyzicky i psychicky. A ještě toho není dost, čeká na něj vynalézavě naplánovaný úklad, v němž hrají roli typické rekvizity noiru, tedy krásná femme fatale, úplatní policisté a jeden grázlík menšího formátu, který ucítí šanci přiživit se na větších rybách. A do toho Jacobův komiksový drsňák Frank, který ho provází děním a naváží se do něj, že se chová jako bačkora; Jacob s tímto svým přeludem občas i nahlas mluví.

Komiksová figurka Franka vstupuje do příběhu kreslená zkratkovitěji, trochu ve stylu komiksové klasiky Dick Tracy. Je to ozvláštňující prvek, který už tak skvěle vystavěné povídce dodává další vrstvu. Přičemž v posledním příběhu Poslední z nevinných už Brubaker s Phillipsem rozvíjejí hned dvě časové roviny, z nichž ta hlavní, současná (respektive odehrávající se v osmdesátých letech) má standardní podobu, kdežto vzpomínkové pasáže na mládí hlavního hrdiny a vypravěče jsou zachyceny opět (jen jinak) zjednodušenou linkou, aby připomínaly komiksy pro děti a teenagery. Ve finále pak Phillips oba styly nečekaně propojí.

Poslední povídka je zatímním vrcholem celé série Criminal. V jejím centru je muž, který se přiženil do bohaté rodiny a tchán mu to občas dává „sežrat“. A když Riley zjistí, že jeho čím dál protivnější manželka ho ještě ke všemu podvádí, rozhodne se jednat. Následně sledujeme provedení zločinu a promyšlené i šťastné uhýbání pátrání jak policejnímu, tak ze strany bohatého tchána. Čtenář Rileymu nutně fandí, přičemž autoři postupně odkrývají, že ten mladík a muž, který byl zpočátku ve všech směrech sympatický, má své temné stránky a že ze všeho nejlíp mu jde přetvářka.

Noir je žánr zatěžkaný mnoha klišé, zprofanovaný popkulturou a v mnoha případech mířící ke kýči. Brubaker s Phillipsem ukazují, že i dnes a v komiksu se dá dělat věrohodně a působivě. Vyhýbají se obehrané figuře hláškujícího soukromého detektiva, ale jinak nejsou nijak zvlášť objevní a jejich zápletky místy až příliš připomínají klasiky Jamese M. Caina a Cornela Woolriche. Ale nevykrádají je, spíše jim vzdávají hold. Tím potěší samozřejmě nejvíce ty, kteří už se mezi fanoušky drsné školy počítají. Ty ostatní ke špičkám žánru jistě nalákají.

© Pavel Mandys

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 30 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

80%autor článku   51%čtenáři

zhlédnuto 1810x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce
Inzerce