Herec, Ondrej: Netvor – Od Frankensteina po Terminátora

Herec, Ondrej
Netvor – Od Frankensteina po Terminátora

recenze kultura

Příběhy o netvorech, na kterých si vyjasňujeme temné sklony nás samotných a jejichž prostřednictvím se s nimi vyrovnáváme, budou vznikat i nadále. Literární vědci a kulturní teoretikové, kteří se zabývají jejich interpretací, tak jistě nepřijdou o přísun nového materiálu k analýze. Způsob, jakým ji provádí Herec, se dá označit za poučený, vynalézavý a intelektuálně podnětný.

Moderní monstra a netvoři: děti Charlese Darwina, atomových výbuchů, robotizace a ženské emancipace?
Ondrej Herec
Netvor – Od Frankensteina po Terminátora. Hydra, Bratislava, 2014, 352 s.

Frankensteinovo monstrum, pan Hyde, Dracula, King Kong, Věc, Godzilla, Vetřelec, Terminátor. Právě to jsou postavy (či entity), které se sešly na stránkách knihy Netvor – Od Frankensteina po Terminátora od Ondreje Herce, muže označovaného za slovenského zakladatele teorie fantastiky a mimo jiné i autora knih Z teórie modernej fantastiky (2008) a Dobre organizovaný netvor (2010). Jeho loňskou publikaci oficiální anotace představuje jako sbírku populárně naučných esejí „o literárnych a filmových netvoroch, o kulte strachu a premene jej symbolov na zábavné figúrky šoubiznisu“. Po úvodních obecných kapitolách Herec analyzuje svoje (převážně) negativní hrdiny postupně jednoho po druhém. Stručně a se suchým humorem seznamuje s fabulí a okolnostmi vzniku daných děl a základními rysy svého monstra. Přibližuje autobiografické pozadí zrodu daných postav – například sen Mary Shellyové, tvůrkyně Frankensteina, o jejím mrtvém děťátku, které se „nepřirozeně“ probralo opět k životu. U filmů pak referuje o jednotlivých verzích, jejich obsazení i diváckém ohlasu.

Celkově podle autora netvoři vznikají a mění se v dobách civilizačních a kulturních proměn. 19. století netvora přemístilo z říše nadpřirozených sil do společnosti založené na vědě a technice. Frankensteinova nestvůra je předobrazem revoltujících robotů a androidů, R. L. Stevenson založil vytvořením svého Hydea linii netvorů psychoanalýzy, H. G. Wells předpokládal, že člověk může vytvořit nové druhy a polidštit zvířata a Bram Stoker vrátil do populární kultury nadpřirozené bytosti. Obecně jsou netvoři podle něj „zvestovatelia kríz a katastrof, striehnu v trhlinách poznania, aby nečakane vtrhli do nášho usporiadaného sveta“, jsou to bytosti existující na pomezí, ohrožující hranici mezi mužem a ženou, lidským a zvířecím, velkým a malým, mezi vlastním Já a Jiným, realitou a iluzí, faktem a mýtem.

Sleduje přitom i proměnu alespoň některých z nich v „pomocníky a miláčky“, v bytosti nadané dobrotivostí a užitečností (a zmiňuje se rovněž o popularitě „veselých rodin netvorů“, například o Addamsově rodině). Referuje o tom, jak se postupně „stěhují“ z izolovaných lokalit (Ostrov doktora Moreaua) do velkoměst. Významnou roli v knize zaujímá rovněž téma sexuality a genderu: od emancipovaných upírek neovládaných muži a ignorujících manželství až ke Godzille a vesmírným vetřelcům, na nichž autor ukazuje, že nejzuřivější netvory představují samice, které bojují o životní prostor pro svoje potomstvo. Současně ale Herec třeba i v týchž postavách hledá a domněle nalézá nejroztodivnější politické alegorie: například King Konga bylo či je podle něj možné chápat také jako jinotaj dobově odkazující k prezidentu Franklinu Delano Rooseveltovi a jeho reformnímu programu; jednotlivé verze Godzilly zase podle autora odrážejí proměňující se vztah Japonců k USA. Sluší se poznamenat, že Herec působil na Ministerstvu práce, sociálních věcí a rodiny SR, jako člen rady ředitelů Centra OSN pro sociální politiku nebo Vládního výboru Rady Evropy, takže i proto má zřejmě k objevování podobných politicko-sociologických analogií blízko. Někdy přitom ale zachází snad až příliš daleko, například když tutéž Godzillu prohlašuje za projekci sociálního a zdravotního státního sektoru nebo internetu. Naštěstí autor nikde nevnucuje jen jednu interpretaci, ale vždy nabízí jejich poměrně bohatou škálu, takže například zmíněná Godzilla u něj současně může být obrazem znesvěcené přírody. A hrabě Dracula je představen coby symbolické zobrazení pronikání zkaženého vlivu kontinentu – nebo jen Východoevropanů – na Britské ostrovy, jako reprezentant pomstychtivé aristokracie nebo jako vyslanec kultury, ve které je písmo druhotné vůči řeči atd.

Psát o fantazijních figurách současné popkultury je jistě nesnadné a nezáviděníhodné. Existuje jich totiž tolik a jsou natolik variabilní, že je jednoduché takového opovážlivce přistihnout při omylu či nepřesnosti. Tak tomu nemůže nebýt ani v Hercově případě. Pokud například tvrdí, že jsou andělé bezpohlavní, platí to o většině těch tradičních, ale rozhodně ne o andělech soudobé popkultury: ti hojně sestupují na zem, vášnivě se zamilovávají a případně i plodí děti. V případě Draculy autor občas formuluje obecné teze o upírech bez ohledu na to, že Stokerově knize předcházely starší upírské postavy (a četné další následovaly). Jde tudíž o teze, které snad platí pro Draculu, ale nutně ne pro mnohé další fiktivní upíry. A i když se dá rámcově souhlasit s autorovým tvrzením, že se upír postupně osvobozuje od kletby svého nadpřirozeného původu a v boji proti němu už neúčinkují náboženské symboly, pochopitelně najdeme příklady, které tomuto obecnému trendu protiřečí. I dnes totiž vznikají díla, v nichž proti upírům kupříkladu účinkuje svěcená voda a kříž, který ovšem musí být „posvěcený a zaštítěný vírou. Ateista ohánějící se křížem proti upírovi skýtá vážně smutný pohled.“ Doplňovat či rozvíjet by se samozřejmě dala i řada dalších témat. Třeba ideál jednoty vědomí s tělem, strojové čistoty nedosažitelné pro člověka, který autor rozvíjí v souvislosti s Terminátorem, už kdysi promýšlel Heinrich von Kleist (1777–1811) ve svém spisku O loutkovém divadle. Vývoj některých z Hercových postav a jejich možné obecně kulturní konotace už byly přitom i v češtině popsány i dříve, a co se týká například mimozemšťanů a kulturně-politických okolností jejich vzniku, které se v nich odrážejí, možná i o něco přehledněji (viz Úvod do vizuální kultury).

Myšlenkovým kontextem, v jehož rámci se autor často pohybuje, je darwinismus a zvláště myšlenky Richarda Dawkinse. Ale u některých vybraných témat chvályhodně odkazuje i k mnohem starším myšlenkovým zdrojům: například k apoštolu Pavlovi, biblickému mýtu o Kainu a Ábelovi či k Aristotelovi. S odkazy na tyto autory a autority Herec opakuje tezi, že v každém člověku se skrývá vetřelec či netvor. Myšlenku pro někoho možná banální, ale stále platnou a empiricky doložitelnou. Fantazijní netvoři dnes přitom podle Herce soupeří s až příliš skutečnými sériovými vrahy a diktátory, plánujícími a provádějícími genocidy. Kvůli lidské schopnosti páchat zlo, v níž úspěšně překonáváme i netvory vlastní fantazie, nevypadá prý budoucnost těchto výtvorů příliš slibně. Což ale na jiném místě Herec relativizuje prohlášením o jistém monstru, které je věčné, protože je amalgámem našeho strachu ze tmy, vraždy, sexuality a z neznáma. My rozhodně souhlasíme spíše s autorovými slovy o věčnosti. Příběhy o strašlivých netvorech, na kterých si vyjasňujeme temné sklony nás samotných a jejichž prostřednictvím se s nimi vyrovnáváme, budou jistě vznikat i nadále. Literární vědci a kulturní teoretikové, kteří se zabývají jejich interpretací, tak jistě hned tak nepřijdou o přísun nového materiálu k analýze (mnohá monstra navíc alespoň v našem prostředí zatím zůstávají zmapována jen málo). Způsob, jakým tuto analýzu provádí Herec, se dá označit za poučený, vynalézavý a intelektuálně podnětný. Jeho knihu lze doporučit všem, kteří se zajímají o to, jak současná fikce řeší témata podstaty a hranic lidskosti nebo soudobých civilizačních hrozeb. A jak tematizuje onu „porci dědičného hříchu“, kterou podle Thomase Huxleyho evoluce vložila do každého z nás.

© Jan Lukavec

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 40 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

hodnocení knihy

80%autor článku   53%čtenáři

zhlédnuto 1162x

katalogy

štítky k článku

Inzerce