Sonnabend, Holger: Bylo nebylo: čemu v dějinách doopravdy věřit?

Sonnabend, Holger
Bylo nebylo: čemu v dějinách doopravdy věřit?

recenze historie

Který rozzuřený panovník nechal za trest zbičovat moře a vypalovat mu cejch? Věděli jste o existenci „císaře“ Spojených států amerických? A dá se dokázat, že výpadek elektrického proudu zvyšuje porodnost? O tom všem je možné se zkratkovitě dočíst v této knize. Poskytuje čtivou, informačně bohatou a nenáročnou procházku lidskými dějinami, kterou je ale nutné brát s nemalou rezervou.

Dá se složitost historie vměstnat do schématu Bylo – nebylo?
Holger Sonnabend
: Bylo nebylo: čemu v dějinách doopravdy věřit?. Přel. Kateřina Hanušová a Pavel Danko, Tarsago, Praha, 2014. 319 s.

Který rozzuřený panovník nechal za trest zbičovat moře a vypalovat mu cejch? Který mocný Říman nařídil přidat k latinské abecedě tři další písmena? Byli staří Řekové barvoslepí? Je pravda, že ve středověku dostávali pro lepší zapamatování svědci uzavírání smluv pohlavky? Kdy proběhla první protitabáková kampaň a byly postaveny nejstarší sociální byty? Jakou roli sehrály v americké občanské válce boty? Věděli jste o existenci „císaře“ Spojených států amerických, jehož pohřbu se roku 1880 údajně zúčastnily desetitisíce lidí? Jak souvisel atomový výzkum s bikinami? Kde byla po druhé světové válce uložena maďarská královská koruna? A dá se exaktně dokázat, že výpadek elektrického proudu zvyšuje porodnost? O tom všem je možné se zkratkovitě dočíst v knize Bylo nebylo: čemu v dějinách doopravdy věřit?. Vyšla sice v nakladatelství, jehož knihy většinou nerecenzujeme, ale tato publikace si výjimku snad zaslouží. Jejím autorem je Holger Sonnabend (*1956), německý historik a autor řady publikací hlavně o starověkých dějinách.

Autor klade čtenářsky chytlavé otázky, na něž dává nejprve jednoslovné, přitom nutně zjednodušující odpovědi, jež pak rozvádí v krátkých zhutněných kapitolkách. Někdy jde přitom trochu o slovíčkaření: například při řešení dilematu, zdali starořečtí sportovci používali „doping“, totiž ze všeho nejvíce záleží na tom, jak široce tento pojem budeme pojímat. Místní čtenář najde v této první do češtiny přeložené Sonnabendově knize i témata z vlastních dějin, která dobře zná: druhou pražskou defenestrace a přežití vyhozených, špatný zdravotní stav A. Valdštejna před jeho zavražděním, které mu tak život o mnoho nezkrátilo. Ani u mnoha jiných kapitol rozhodně neplatí, že by se v nich „překvapivá pravda“ dostávala na povrch, jak tvrdí anotace. Některé mýty, které autor vyvrací, už jsou totiž delší dobu vyvrácené, a to i několik set let. Jindy naopak vydává za skutečnost něco, co je jinak spíše pokládáno za legendu – do této kategorie patří tvrzení, že portugalský král Pedro dal tělo své milenky Inês exhumovat a nutil celý dvůr přísahat věrnost nové královně tak, že políbí její ruku, nacházející se už ale v pokročilém stádiu rozkladu. A také mnoha jeho dalším tvrzením není radno stoprocentně věřit. Tak je sice pravda, že když Japonci začali roku 1872 využívat první vlaky, dřív než nastoupili do čekajícího vagónu, zuli si boty a dovnitř vstoupili naboso, respektive v ponožkách. Sonnabend už se ale podle japanologa Jana Sýkory mýlí, když se nás snaží přesvědčit, že si přitom boty nechávali na nástupišti. Podle Sýkory je „po nastoupení umístili u dveří do vagonu - stejně jako je dodnes umisťují v ,předsíni‘“.

Některá témata jsou pak jistě diskutabilní či zasluhují doplnění. Je sice pravda, že proslulý výrok Johna F. Kennedyho Ich bin ein Berliner souvisel s citátem ze sv. Pavla, který se přihlásil ke svému římanství; další historici ale hledají inspiraci i jinde, například u generála Dwighta D. Eisenhowera, který měl pro změnu prohlásit, že je Londýňan.

Celkově publikace Bylo nebylo nasvěcuje velké dějiny a významné osobnosti „zespodu“, odhaluje je „v nedbalkách“ či z odvrácené strany, což už dnes ale zní trochu jako klišé, protože o totéž se pokoušejí i mnozí jiní. Ukazuje (či spolu s ostatními opakuje), že v dějinách často rozhodovaly zdánlivé náhody. A jak i ty nejabstraktnější ideje vycházely z jistých velmi konkrétních a hmotných podmínek – jedna kapitolka například líčí, jak výzkum domovního odpadu z domů Martina Luthera poopravil to, co o sobě slavný reformátor sám hlásal. Jiné části předvádějí, jak i nehmotné politické postoje a teorie získávaly efektivní vizuální vyjádření – například ve formě klobouků a čepic. Je to tedy kniha poskytující čtivou, informačně bohatou a přitom nenáročnou procházku lidskými dějinami, kterou je ale nutné brát s nemalou rezervou. Pokud přitom zvláště mladého čtenáře bude inspirovat k vlastním pochybnostem a dalšímu studiu, může působit i podnětně. I když seriózní zájemce pak asi sám přijde na to, že složitost historie se vždy nedá vměstnat do zjednodušeného bipolárního schématu Bylo – nebylo.

© Jan Lukavec

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 41 čtenářů.

Diskuse

Vložil: jan lukavec, 01.07.2015 09:56
Sonnabend, Holger: Bylo nebylo: čemu v dějinách doopravdy věřit?
Ta poznámka jistě nebyla nutná, ale podle mne potřebná. Samozřejmě netvrdím, že tituly jako V hlavní roli zelenina: pěstování, zdraví, krása, ruční práce, kuchyně nebo Zdravý pohyb v každém věku: zaručený recept proti stárnutí a bolesti, které Tarsago (respektive Reader’s Digest Výběr) vydává, musí... být nutně nekvalitní. Ale prostě nepatří k tomu typu literatury, na který se na našem portálu běžně zaměřujeme. I když výjimek jako Bylo nebylo by se v této bohaté produkci dalo najít i více, takže není vyloučeno, že v budoucnu se k Tarsagu ještě vrátíme.
Vložil: Rozmar Kopecká, 29.06.2015 16:45
Sonnabend, Holger: Bylo nebylo: čemu v dějinách doopravdy věřit?
Ta poznámka o nakladatelství...bylo to nutné?
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

hodnocení knihy

60%autor článku   52%čtenáři

zhlédnuto 1531x

katalogy

štítky k článku

Inzerce
Inzerce
Inzerce