Karlovarský festival 2015 a literatura

Karlovarský festival 2015 a literatura

aktualita film

V programu letošního karlovarského filmového festivalu najdeme tradičně hned několik snímků, které se nějak dotýkají literatury. Zejména italská kinematografie nabídně několik adaptací – klasické i moderní literatury. A promítat se bude Skrytá vada, vůbec první adaptace románu unikavého Thomase Pynchona.

Karlovarský filmový festival 2015 a literatura

V programu letošního karlovarského festivalu najdeme tradičně hned několik snímků, které se nějak dotýkají literatury. Obvykle jde buď o adaptaci literárního díla nebo o dramatizaci života nějakého literáta.

Krátký život mladé básnířky
Příklady obou těchto modelů najdeme už v hlavní soutěži. Film Píseň písní vychází z povídek klasika židovské literatury Šoloma Alejchema (vl. jm. Solomon Naumovič Rabinovič, 1859–1916), který se narodil a žil na Ukrajině (zprvu psal v jiddiš a ruštině), ale větši pozornost si získal až po emigraci do USA v roce 1906, kam utekl po sérii pogromů v Rusku i na Ukrajině; byl inspirací pro další generaci židovských autorů v čele s Isaakem B. Singerem. Největší slávu jeho dílu přinesla až muzikálová adaptace povídek ze židovského štetlu na Ukrajině Šumař na střeše, kterou podle sbírky Tovje vdává dcery (1894) napsal Sheldon Harnick a s hudbou Jerryho Bocka uvedl s mimořádným úspěchem na Broadwayi v roce 1964; v roce 1971 následovala neméně úspěšná filmová verze Normana Jewisona, která získala tři Oscary.

Aktuální film je již třetí celovečerní snímek ukrajinské filmařky Evy Neymannové, která v Karlových Varech před třemi lety s filmem Dům s věžičkou vyhrála sekci středo- a východoevropských filmů Na východ od západu. Píseň písní vypráví očima desetiletého Šimka o venkovském životě židovské komunity na počátku 20. století. Více než na příběh sází na poetické obrazy, na nostalgii po dětství i zaniklém světu židovských osad.

Životopisný snímek nazvaný jednoduše Antonia vypráví o krátkém životě italské básnířky Antonie Pozii (1912–1938), jíž první sbírka Parole (Slova) vyšla až rok poté, co spáchala sebevraždu; poté byla několikrát reeditována a postupně do ní byly doplňovány další básně nalezené v pozůstalosti autorky. V současnosti je považována ze nejvýznamnější italskou básnířku. První celovečerní film Ferdinanda Cita Filomarina sleduje její dospívání v rodině milánského advokáta, první literární pokusy (psát začala v šestnácti), nešťastnou lásku ke gymnaziálnímu profesorovi i bouřlivé prostředí v Miláně v době půtek mezi levicovými a fašistickými aktivisty. Povahu mladé ženy, která se bouří proti konvencím, se režisér (a scenárista) pokusil vystihnout i s pomocí autentických fotografií a úryvků její poezie. Ta dosud nikdy česky knižně nevyšla, uvedení filmu by tak mohlo být vhodnou záminkou.

Adaptace z Itálie
Největší porci literárních adaptací přinese tradičně sekce Horizonty, v níž bývají uváděny filmy z jiných mezinárodních festivalů. Velkou pozornost poutá především nová verze Boccacciova Dekameronu, kterou pod názvem Úžasný Boccaccio natočili veteráni italského filmu Paolo a Vittorio Tavianiové. Snímek si ponechává rámec vyprávění (skupina mladých šlechticů se před řádícím morem roku 1348 ukryje ve vile na samotě v toskánských horách a zde si vyprávějí příběhy) a střídá humornou polohu s tragickou, naopak se vyhnuli laciným lechtivým pasážím, které Dekameron proslavily. Celkem nabízí pět povídek, z nichž každá je zasazena do jiného města (Modena, Florencie, Salerno). Tvůrci, kteří si získali věhlas zejména v sedmdesátých letech, a to společenskokritickými díly, na svá témata nerezignovali ani v kostýmním historickém filmu a kromě idylických pohledů na toskánský venkov film přinášejí také působivé obrazy města postiženého morovou ranou. Společným tématem je láska v několika podobách včetně té nenaplněné.

Další italský režisér Saverio Constanzo, který už v roce 2011 navštívil karlovarský festival s adaptací bestselleru Paola Giordana Osamělost prvočísel, tentokrát přiveze adaptaci jiného italského románu Il bambino indaco (Indigové dítě) od Marca Franzosa, který vypráví o těhotné ženě posedlé alternativní medicínou a představou, že její dítě získá nekonvenční výživou paranormální schopnosti. Film nazvaný Hladová srdce rozvíjí postupný rozpad vztahu rodičovského páru související s bojem o to, jak by měl vývoj (a strava) dítěte probíhat. Na festivalu v Benátkách získali oba představitelé rodičů, Alba Rohrwacherová a Adam Driver, hlavní ceny za herecké výkony.

A počtvrté Itálie: uznávaný režisér Matteo Garrone, který skvěle zfilmoval například slavnou knihu Roberta Saviana Gomorra, se tentokrát vydal do světa pohádek italského klasika Giambattisty Basileho (1575–1632) a dle anotace v programu festivalu vytvořil „barokně opulentní dílo s výraznými odkazy na dějiny umění a hudby“, v němž si „všední podává ruku s nadpřirozeným, vznešené s vulgárním, surovost s něhou, dramatické s komickým“. Basileho soubor neapolských lidových pohádek Pentameron aneb Pohádka pohádek je považován za jedno z nejvýznamnějších děl italské barokní literatury, přeložen byl i do češtiny (ale již v roce 1961 a od té doby znovu nevyšel). Garrone ve filmu Pohádka pohádek sleduje osudy králů ve třech sousedících říších zabydlených mnoha tradičními pohádkovými bytostmi.

Noir z Ameriky
Velkou pozornost diváků bude lákat nový film uznávaného Paula Thomase Andersona. Ten již sklidil velké úspěchy (2 Oscary) za adaptaci románu Uptona Sinclaira nazvanou Až na krev. Tentokrát se od realistického vyprávění posunul k experimentální próze. Jako první našel odvahu adaptovat prózu neuchopitelného a tajuplného amerického spisovatele Thomase Pynchona: volba padla na jeho přístupnější román Skrytá vada z roku 2009 (do češtiny ještě přeložen nebyl). Odehrává se v roce 1970 v Los Angeles plném drog a bývá označován za psychedelický noir. Hlavním hrdinou je soukromý detektiv (a náruživý alkoholik a kuřák marihuany) Doc Sportello, kterého osloví bývalá milenka, aby jí pomohl zarazit intriky vedené proti jejímu bohatému milenci ze strany jeho (také nevěrné) manželky. Zároveň ho najme militantní černošský aktivista, aby vypátral boháčova bodyguarda, který mu dluží peníze. Ten je nalezen mrtvý, boháč zmizí a Doc se začne zaplétat do světa hudebníků a nočních klubů, ale i vládních agentů a policejních provokatérů. P. T. Anderson musel děj přirozeně zjednodušit, i tak by to ale mělo být pozoruhodné dílo, které bylo nominováno na Oscara za scénář-adaptaci, s Joaqiunem Phoenixem, Joshem Brolinem, Reese Witherspoonovou či Beniciem del Torem v hlavních rolích.

Drsnou školu, tentokrát méně psychedelickou, nabídne také v USA natočený snímek belgického režiséra Michaëla Roskama Špinavý prachy. Scénář k němu totiž podle vlastní povídky napsal Dennis Lehane, jedna z největších amerických hvězd žánru, podle jehož knih vznikla skvělá kriminální dramata Tajemná řeka a Gone, Baby, Gone. Tom Hardy a James Gandolfini se sešli v komorním příběhu samotářského barmana ze zaplivané brooklynské hospody, která funguje také jako úschovna špinavých peněz. Jednou do ní však vpadnou lupiči, mafiánské peníze ukradnou a hlavní hrdina má za úkol je (peníze i lupiče) vypátrat. Podobně jako u většiny Lehaneho příběhů, i zde je kouzlo založeno na skvělém zachycení nevelké komunity jedné čtvrti a vztahů mezi místními.

Početná klasika
A zdaleka to není všechno. Promítat se bude třídílný film Tisíc a jedna noc, v němž portugalský režisér Miguel Gomes převedl děj arabských příběhů do Portugalska zmítaného hospodářskou krizí (přičemž každá ze tří částí má přes dvě hodiny). Dva staré noirové filmy: francouzská Rvačka mezi muži režiséra Julese Dassina z roku 1955 podle stejnojmenného románu Augusta Le Bretona a Dotek zla od Orsona Wellese z roku 1958 podle románu Whita Mastersona. Výmluvně nazvaný korejský snímek Poezie režiséra Lee Chang-donga o staré dámě z maloměsta, která se na stará kolena rozhodne veršovat a navštěvuje kurz psaní poezie v místním kulturním domě. Legendární filmová adaptace opery Hoffmannovy povídky Michaela Powella a Emerica Pressburgera z roku 1951. A tak dále: Kmotr II, Pohádka máje, Prostřihy (podle povídek Raymonda Carvera), Vynález zkázy... Knihomolové budou mít z čeho vybírat.

© Pavel Mandys

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 2048x

Inzerce
Inzerce