Lamb, Wally: Jako voda

Lamb, Wally
Jako voda

recenze beletrie zahraniční

V románu Jako voda Wallyho Lamba se rodina vyrovnává s matčiným rozhodnutím rozvést se po sedmadvaceti letech manželství s otcem a vzít si ženu. Novopečená nevěsta se pak musí vyrovnat s vlastní neradostnou minulostí.

Rodinná traumata po americku
Wally Lamb
: Jako voda. Přel. Markéta Polochová, Host, Brno, 2015, 575 s.

Koncept velkého amerického románu se může zdát podezřele unifikující. Zavání myšlenkou, že existuje jakýsi jediný úhel pohledu na americkou realitu, a jak píše spisovatel Adam Kirch, současná kritika – vyzdvihující spíše minoritní a marginalizované literatury – se k němu staví s nedůvěrou. Neznamená to však, že se v USA o tuto literární formu už nikdo nepokouší. Dokladem je česky nedávno vydaný bezmála šestisetstránkový román Wallyho Lamba Jako voda.

Každý „velký román“ má ambici obsáhnout co nejúplněji místo a čas, v němž se odehrává, dotýká se závažných společenských témat a má výjimečné literární kvality. To všechno do určité míry platí i o Lambově počinu. Jak je u podobně zaměřených děl zvykem, autor si za ústřední postavy zvolil členy jedné rodiny střední třídy, pozvolna se rozpadající. Jejich prostřednictvím přehlíží území velké části Spojených států: otec, Orion Oh, zůstává v poklidném Connecticutu, kde dlouho žila celá jeho rodina. Matka, Annie Ohová, se vydala vstříc novému bohémskému životu v New Yorku. Jedna z jejich dcer, sociálně uvědomělá Ariane, žije v intelektuálském a svobodomyslném Berkeley; Arianino dvojče, Andrew Oh, nalezl víru v Boha a vizuálně uspokojivou snoubenku v úzkoprsém konzervativním Texasu; nejmladší dceru Ohových, Marissu, která se snaží prorazit jako herečka, pak angažmá v jedné telenovele zavede do Hollywoodu.

Řada náhodně rozesetých střípků reálií dává v knize dohromady plastický obraz současné, nejen americké, každodennosti: každá druhá postava tu zahání nepříjemné pocity xanaxem; roztroušená rodina se účastní telefonické terapie; objevuje se téma homosexuálního manželství nebo otěhotnění za pomoci dárce spermatu a v neposlední řadě také příslušné popkulturní reference (například na seriál Mad Men). Román není nepolitický, postavy hodnotí vládu Baracka Obamy a nastíněné geografické rozpětí s sebou nese i základní přehled o převažující ideologické orientaci jednotlivých částí USA. Když si Andrewova snoubenka, která učí v mateřské škole, stěžuje, že se jedni rodiče ohrazovali proti tomu, aby jejich syn musel každé ráno přísahat věrnost americké vlajce, ohledně Texasu má čtenář více než jasno.

Ve vyprávění se po kapitolách střídají jednotliví členové rodiny Ohových a několik dalších postav. Tento mnohočetný úhel pohledu dodává románu patřičnou košatost a hloubku. Jednou z jeho hlavních os je historie manželství Oriona a Annie. Lamb na jejím příkladu bravurně předvádí, jaké důsledky mohou mít léta drobných nedorozumění a komunikačních lapsů v jinak zdánlivě bezvadně fungujícím vztahu. Když Orion popisuje, jak jednou hlídal děti a Annie to neocenila podle jeho představ, vůbec ho nenapadne, že pro ni samotnou to byl náročný denní chleba. Když od něj děti nepřevzala ani večer a místo toho zamířila do svého sklepního studia vytvářet umělecká díla, která ji brzy měla proslavit, univerzitní psycholog se podivil: „Co se to s ní děje? Že by obsedantně-kompulzivní porucha, nebo snad nějaký druh dosud utajené nemoci? Nějaký typ úzkosti spojené s mateřstvím?“

Románem prostupuje téma vnímání genderových rolí a sexuální orientace. Lamb ukazuje, že přes nedávnou legalizaci manželství homosexuálů ve všech státech USA nepřijímá americká společnost tento liberální výdobytek zdaleka jednohlasně a že i v chápání genderových rolí dosud existují výrazné rozdíly. Andrewova snoubenka například vyžaduje, aby v restauraci objednával i za ni, a nemá ráda feministky: „Casey si myslí, že ženy jsou tak křehké, že mohou chodit i po vodní hladině.“ Sám Andrew je sice v armádě, ale vykonává tradičně „ženskou“ profesi zdravotního bratra. A i svobodomyslný a vzdělaný Orion v jednu chvíli sentimentálně vzpomíná na staré dobré časy, „kdy tomu celému ještě vládli muži“, a na to, jak ho těšilo, když své budoucí manželce před mnoha lety ukazoval všelijaké nové věci. Později už ji ohromovat nedokázal. Annie se kvůli své umělecké kariéře odstěhovala do New Yorku a po pár letech Orionovi oznámila, že se chce rozvést a vzít si ženu, svoji kurátorku Vivecu. Sexualita je pro Lamba skutečně zásadní téma. Její další rozměr zkoumá na příkladech sexuálního obtěžování, jež jsou rozesety po celém románu: od obtěžování v raném dětství, které člověku poznamená celý další život, po sexuální obtěžování fingované „obětí“ za účelem osobního prospěchu.

Jako voda je hutná studie mikroklimatu rodiny a jeho mnohaletého působení na jednotlivé členy. Většině načrtnutých společenských témat se Lamb věnuje spíše letmo, ale neopomíjí to podstatné. Vytváří nápadité paralely a mistrovsky buduje atmosféru pomocí jemných náznaků: „Táta říkal, že se někdo před nedávnem vloupal k sousedům,“ pronese Ariane netušící, že v jiné části USA se kdosi právě vloupal do bungalovu, kde pobývá její otec. V neposlední řadě čtenáři jistě ocení dějovost knihy, a to zejména dechberoucí scénu povodně, při níž zahyne část Annieiny rodiny – třebaže většina dramatických okamžiků se odehraje v retrospekci některé z postav a někdo by možná namítl, že je těch zvratů až příliš.

© Johana Labanczová

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 44 čtenářů.

Diskuse

Vložil: Johana Labanczová, 28.07.2015 14:03
Lamb, Wally: Jako voda
Máte pravdu. Linie věnovaná onomu malíři je důležitá, obzvlášť ve vztahu k postavě Annie, ale vnímala jsem ji spíše jako vedlejší - i když vlastně celý příběh rámuje, takže to není úplně opodstatněné. Nechť se tedy čtenáři těší ještě na víc, než je popsáno v recenzi.
Vložil: Jan Rejžek, 27.07.2015 02:47
Lamb, Wally: Jako voda
Vcelku s recenzí souhlasím, také jsem románem hodně nadšen, ale naprosto nechápu, jak autorka zcela vytěsnila tu linii z minulosti, ano, trauma z neštěstí při povodních, ale hlavně případ vraždy insitního malíře, který přece nakonec po letech rozvrátí současné vztahy!?!
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

hodnocení knihy

80%autor článku   53%čtenáři

zhlédnuto 1691x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce
Inzerce