Literárně-filmové Finsko na Letní filmové škole v Uherském Hradišti 2015

Literárně-filmové Finsko na Letní filmové škole v Uherském Hradišti 2015

aktualita beletrie zahraniční

Letošní Letní filmová škola v Uherském Hradišti (24. 7. – 1. 8. 2015) je zaostřena na Finsko. Diváci tak mají nejen jedinečnou příležitost zhlédnout unikátní snímky, z nichž mnohé u nás budou promítnuty vůbec poprvé, ale zároveň dostanou možnost seznámit se prostřednictvím filmového plátna i s finskou literaturou, zejména klasickou.

Letošní Letní filmová škola v Uherském Hradišti (24. 7. – 1. 8. 2015) je zaostřena na Finsko. Diváci tak mají nejen jedinečnou příležitost zhlédnout unikátní snímky, z nichž mnohé u nás budou promítnuty vůbec poprvé, ale zároveň dostanou možnost seznámit se prostřednictvím filmového plátna i s finskou literaturou, zejména klasickou. Filmové adaptace domácích literárních děl patřily totiž od počátků finské kinematografie k nesmírně populárním.

Nejstarším finským promítaným snímkem na festivalu je adaptace venkovské komedie Ševci z Nummi (Nummisuutarit, 1864) spisovatele Aleksise Kiviho, dnes považovaného mimo jiné za jednoho ze zakladatelů finského dramatu. Tato jeho hra, kterou roku 1971 uvedlo v českém překladu také Národní divadlo Brno, byla zfilmována celkem třikrát (1923, 1938, 1957), poprvé již v roce 1923 legendárním režisérem němé éry Erkkim Karuem. Právě v jeho podání uvidí bukolickou komedii o nevydařených námluvách hloupého ševcovského synka diváci v Uherském Hradišti. Determinace vesnickým prostředím rezonuje i v dramatu Helly Wuolijoki Děvče z venkova (Jurakon Hulda, 1937), které ještě v témž roce převedl na filmové plátno režisér Valentin Vaala. Komediální příběh o prosté dívce, jež odejde hledat štěstí do Helsinek, se zařadil mezi divácky nejoblíbenější meziválečné filmy a v roce 1946 se dočkal dokonce hollywoodského remaku Farmářova dcera (The Farmer’s Daughter). Uznávanou filmovou klasikou je také melodrama Takovou jsi mne chtěl (1944, Sellaisena kuin sinä minut halusit), vycházející z tvorby dramatika Eina H. Ahtiho. Příběh o ženě, která se z donucení dostává až na úplný okraj společnosti a k prostituci, natočil Teuvo Tulio, svérázný režisér, jehož bohatou tvorbu pochopily a docenily až nastávající generace.

Speciální sekce festivalu je věnována finským válečným snímkům, které již od 40. let tvořily svébytný a uznávaný proud národní kinematografie. Velká většina těch klasických byla založena na literární předloze. Nejpopulárnějším finským válečným románem je bezesporu Neznámý voják (Tuntematon sotilas, 1954), se kterým se díky překladu Ivany a Stanislava Hniličkových z roku 1965 měli možnost seznámit i čeští čtenáři. Román byl zfilmován hned dvakrát. První, černobílá adaptace pochází z roku 1955, druhá, barevná je přesně o třicet let mladší. Letní filmová škola nabídne obě, a tak bude divák moct porovnat příběh kulometné roty za pokračovací války (1941–1944) ve starém patetickém stylu režiséra Edvina Laineho s o poznáním syrovějším režijním rukopisem Rauniho Mollberga. Tříhodinová dramata odlehčuje švejkovský humor, zachovávající věrnost Linnovu románu. Z dalších válečných snímků zaujme především režijní debut Chlapci (Pojat, 1962) ikonického Mikka Niskanena, pozdějšího otce finské nové vlny. Film natočený podle stejnojmenného autobiografického románu Paava Rintaly (1958) sleduje osudy pětice kluků v první polovině čtyřicátých let v severofinském Oulu, kde za války sídlila stálá německá posádka. Soubor adaptací válečných románů doplňují snímky Proměněné srdce (Kirkastettu sydän, 1943) a Odsun (Evakko, 1956), natočené podle tvorby méně známých finských literátů Martty Haatanenové a Unta Seppänena.

Svébytnou filmovou adaptací literární látky je velkofilm Sampo (1959), nejvýznamnější pomník finsko-sovětské kulturní spolupráce 50. let. Snímek je zároveň vůbec prvním pokusem převést na filmové plátno finský epos Kalevala, který z karelofinské lidové slovesnosti sestavil v první polovině 19. století učenec Elias Lönnrot (a jehož uznávanému českému překladu Josefa Holečka se v roce 2014 dostalo nového, plně komentovaného vydání). V rozmáchlém rukopisu slavného sovětského režiséra Alexandra Ptuška ožívají mytické příběhy kalevalských hrdinů Lemminkäinena, Ilmarinena a Väinämöinena, kteří svádějí osudový boj o kouzelný mlýnek sampo se severní zemí Pohjolou a její vládkyní, čarodějnicí Louhi. Ač byl snímek mnohokrát kritizován pro patetickou strnulost a výrazné, ne vždy citlivé zásahy do původního literárního syžetu, v jeho finské verzi je pozoruhodné sledovat invenční scenáristickou práci s původním básnickým textem.

Jediným zástupcem adaptací současné finské literatury bude na Letní filmové škole snímek Mrzout (Mielensäpahoittaja, 2014) divácky oblíbeného režiséra Domeho Karukoskiho. Film vychází z populárních humoristických románů Tuomase Kyröa o nevrlém, věčně nespokojeném a neustále reptajícím osmdesátiletém staříkovi. Příznivci finské literatury koncem července letošního roku v Uherském Hradišti jistě reptat nebudou. Když jim mezi filmovými adaptacemi klasickým literárních děl zbyde čas, pak si určitě nenechají ujít setkání s režisérem Mikou Kaurismäkim nebo si vyberou z desítek dalších vynikajících snímků a doprovodných akcí, které filmová škola jako každý rok nabízí v rámci svého kvalitního a dramaturgicky promyšleného programu.

© Michal Švec

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 1455x

štítky k článku

Inzerce
Inzerce
Inzerce