Hardy, Thomas: Daleko od hlučícího davu

Hardy, Thomas
Daleko od hlučícího davu

recenze beletrie zahraniční

Román Daleko od hlučícího davu anglického romanopisce Thomase Hardyho strhne čtenáře i po více než sto letech. Příběh o vášnivé lásce zdobí popisy venkovské krajiny, a i když jde o tragickou romanci, nechybí v něm prvky humoru.

Vesnický román v podání Thomase Hardyho
Thomas Hardy
: Daleko od hlučícího davu. Přel. Jarmila Rosíková, Argo, Praha, 2015, 447 s.

V nakladatelství Argo před nedávnem vyšlo druhé české vydání slavného románu Thomase Hardyho Daleko od hlučícího davu (Far From the Madding Crowd). Román u nás vyšel poprvé ve stejném překladu v roce 1981 v nakladatelství Svoboda. Od té doby již uplynul nějaký čas, a tak je jistě chvályhodné, že se Argo rozhodlo tento skvělý román čtenářům připomenout v souvislosti s jeho novou filmovou adaptací, která se letos dostala do kin. V původním znění vyšel čtvrtý román Thomase Hardyho, jednoho z nejlepších anglických romanopisců, poprvé na pokračování v roce 1874 v časopisu Cornhill Magazine, avšak i dnes, o více než sto let později, dokáže tato tragická romance se šťastným koncem strhnout čtenáře svou čtivostí, napínavým příběhem, dojemností a hlavně brilantním stylem, který je příznačný pro všechny Hardyho romány.

Román Daleko od hlučícího davu je Hardyho první román, ve kterém představil své imaginární hrabství Wessex, ležící v jihozápadní Anglii. Podobně jako v románech Tess z D‘Urbervillů, Rodákův návrat nebo Lesáci v něm Hardy detailně zkoumá venkovský život, který se vyznačuje především těžkou fyzickou prací a blízkým vztahem k přírodě. Právě příroda a její živly hrají v románu důležitou roli, protože život Hardyho postav je zpravidla řízen a fatálně ovlivňován krajinou, ve které žijí, počasím, zemědělským cyklem či přírodními pohromami. Mikrokosmos románu Daleko od hlučícího davu představuje hospodářství Bathsheby Everdeneové a jeho blízké okolí, kde je vše podřízeno tvrdé zemědělské práci, období sklizně, vrtochům počasí nebo péči o dobytek. Do tohoto zdánlivě prostého prostředí Hardy dokázal zasadit strhující příběh o vášnivé lásce, marnivosti, hrdosti a špatné volbě.

Bathsheba Everdeneová je jedna z Hardyho nejvýraznějších ženských hrdinek; svou svéhlavou, impulsivní a vrtkavou povahou se nápadně podobá například známější Tess nebo Grace z Lesáků. Tato mladá dívka zdědila po strýci rozlehlé hospodářství a rozhodla se, že bude zdatnou a prosperující statkářkou. Fatální událost ji svede dohromady s ovčákem Gabrielem Oakem, který hledá zaměstnání, protože jeho stádo ovcí nešťastně zahynulo. Bathsheba chvíli váhá, než Oaka najme jako pomocnou sílu, protože si je z minulosti vědoma, že je do ní zamilován. Zaměstná ho i přesto, že předtím, než se stala statkářkou, odmítla ovčákovu nabídku k sňatku z toho důvodu, že prý Gabriela nemiluje a potřebuje někoho, kdo ji trochu zkrotí. Gabriel se díky své trpělivé a klidné povaze necítí zhrzen a zůstává Bathshebiným oddaným přítelem a důvěrníkem. Bathshebě i jejímu statku se daří velmi dobře až do okamžiku, kdy se opět probudí její lehkovážná povaha a z legrace pošle statkáři Boldwoodovi valentýnku, ve které se ho provokativně ptá, zda si ji tento starý mládenec vezme. Tento výstřelek, jehož Bathsheba později hořce lituje, zapříčiní sled nešťastných událostí, který se nakonec obrátí k lepšímu, ale až v samém závěru románu. Mezitím však Bathshebu zasáhne opravdová láska v podobě vojáka Francise Troye. I když je tento muž chytrý, a dokonce i velmi vzdělaný, nemá v okolí dobrou pověst, protože podobně jako Bathsheba neví, co chce, a velmi rád si pohrává s jinými lidmi. Hlavně rád plete hlavu mladým dívkám a v krásné bohaté statkářce vidí možnost, jak se vykoupit z vojenské služby a žít si pohodlně a na výši. Bathsheba však brzy zjistí, že naletěla a zvolila si špatného muže. Z veselé, sebevědomé mladé ženy se tak postupně stává ztrápená a lhostejná manželka, která začne svého špatného rozhodnutí hořce litovat.

Právě špatné rozhodnutí, přesněji řečeno nevhodný výběr partnera, představuje klíčové téma knihy. Svým „ano“ vojáku Troyovi se Bathsheba nejen vzdala naděje na budoucí štěstí, ale ublížila také lidem ve svém okolí. Především Oakovi, který se musí dívat, jak se jeho životní láska trápí, a Boldwoodovi, jenž se z lásky k ní dočista zbláznil a snaží se ženu za všech okolností získat. Ve velmi podobné situaci se nacházela i Tess, která nebyla natolik sebevědomá, aby odmítla naléhajícího Aleka D‘Urbervilla, nač později doplatila, když ztratila svou osudovou lásku Angela. Naprosto stejně na nevhodný výběr partnera doplatila i Grace z románu Lesáci či Clym Yeobright z Návratu rodáka.

Dalším pro Hardyho příznačným tématem, které se neobjevuje pouze v románu Daleko od hlučícího davu, je vášnivá láska, která nezná hranic a mnohdy postavy nutí až k patologickému chování. Tuto téměř obsedantní lásku v románu prožívají obě dvě hlavní postavy, Bathsheba Everdeneová a Gabriel Oak, ale také Boldwood. Bathsheba se umanutě zamiluje do vojáka Troye a i přes jeho opovrženíhodné chování je schopná přijmout jeho minulost. Kvůli této lásce se statkářka naprosto změnila, byla žárlivá a nechala se sebou zacházet jako s kusem hadru. Tomu všemu samozřejmě s nelibostí přihlížel Gabriel Oak. Ačkoli si Bathsheba vybrala jiného, nenechal se odradit a stačilo mu pouze být jí nablízku a hrát roli jejího nejlepšího přítele, který je schopen snášet všechny její rozmary. Jeho postava se velmi podobá Gilesi Winterbornovi z Lesáků, který byl také ochotný pro svou lásku udělat vše a trpět, až za ni nakonec i položil život. Bohatý statkář Boldwood v románu, na rozdíl od racionálního Oaka, představuje ztělesněné šílenství způsobené neopětovanou láskou. Boldwood se Bathshebou nenechal odehnat, neustále věřil tomu, že si ho nakonec vezme a tomuto cíli je schopen obětovat vše.

V románu je silně patrný vliv pastorální literatury, především Cervantesova románu Galatea. Svůj příběh zasadil do kopcovité krajiny plné pastvin, jako hlavní postavy si zvolil pastýře a sedláky a tématem se držel u klasického milostného trojúhelníku, který je pro pastorální romanci příznačný. Na pozadí panenské přírody, která ovšem umí být i krutá a často zkomplikuje postavám románu život, se odehrává tragická romance, ve které však nechybí ani vtipné břitké dialogy mezi postavami, jež místy naznačují téměř teatrální kompozici románu.

Samotná Hardyho práce s krajinou je pozoruhodná, jelikož příroda či krajina v jeho románech vystupuje jako samostatná postava. Nejenže často ovlivňuje průběh děje a životy postav, ale také zrcadlí jejich emoce, náladu a duševní rozpoložení. Nejdramatičtější momenty knihy se většinou odehrávají v noci, za prudkého deště nebo požáru. Když je jedna z hlavních postav šťastná, Hardy čtenářům ukazuje nebe bez mráčků, oslňující sluneční svit, který se leskne na sytě zelené trávě. Pokud však například Bathsheba ztrácí iluze a zachvátí ji truchlivé myšlenky, skryje se do nejzazšího koutku svého pozemku, kde stíny stromů a ranní mlha vytvářejí poněkud melancholickou, až hrůzu nahánějící atmosféru.

Román Daleko od hlučícího davu je skvělým důkazem toho, že i příběhy, které bychom dnes možná šmahem zařadili do kategorie „červené knihovny“, se dají napsat bravurním, nevtíravým a hlavně inteligentním způsobem. Zvláště cenný je Hardyho román nejen proto, že svým příběhem dokáže strhnout i čtenáře jednadvacátého století, ale i svým vytříbeným stylem a hlavně tím, že tvoří jeden perfektně propracovaný celek, do kterého Thomas Hardy dokázal zakomponovat příběh o tragické i šťastné lásce, vesnický román, pastorální idylu, skvostné popisy krajiny i smysl pro humor.

 

© Veronika Geyerová

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 46 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

80%autor článku   62%čtenáři

zhlédnuto 8350x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce