Sienkiewicz, Henryk: Quo vadis

Sienkiewicz, Henryk
Quo vadis

kritika překladu beletrie zahraniční

Uprostřed horkého léta jsem měla urgentní potřebu nahlédnout do Sienkiewiczova Quo vadis. Brněnské knihovny byly v tu dobu buď právě zavřené, nebo byl kýžený exemplář vypůjčen. Šla jsem tedy cestou nejmenšího odporu a knihu jsem si koupila u Dobrovského.

Quo vadis, redaktore?
Henryk Sienkiewicz:
Quo vadis. Přel. Václav Kredba, odpovědný redaktor Pavel Tůma, jazyková korektura Jan Srb, Dobrovský, Praha, 2013, 592 s.

Uprostřed horkého léta jsem měla urgentní potřebu nahlédnout do Sienkiewiczova Quo vadis. Brněnské knihovny byly v tu dobu buď právě zavřené, nebo byl kýžený exemplář vypůjčen. Šla jsem tedy cestou nejmenšího odporu a knihu jsem si koupila u Dobrovského. Na rozdíl od Odeonu, který vydává klasiky ve výborných překladech, nebo dokonce zadává překlady nové, Dobrovský v knižnici Omega zřejmě vsadil na staré překlady, které je ovšem třeba upravit tak, aby byly stravitelné pro čtenáře 21. století. Pro nové vydání Quo vadis použili překlad Václava Kredby, jehož první vydání vyšlo už r. 1929, druhé r. 1936. O své úpravě redakce píše: „Texty (sic!) jsme sjednotili a pravopisně přizpůsobili současnému spisovnému úzu, zachovali jsme přitom v maximální míře autorovy jazykové a stylistické zvláštnosti.“

Sama tato úprava by stála za malou studii (nesledovala jsem to, ale pobavila roztomilá formulace na str. 31: „Onino pak skončili hru s míčem“), můj zájem je jinde. Uvědomila jsem si, jaký problém je přepis vlastních řeckých a latinských jmen, má-li původní jazyk pro transkripci zcela jinou normu (a latinizuje řecká jména), navíc v době, kdy nejen řečtina, ale i latina se posunuly kamsi mezi mrtvé orientální jazyky. Je docela možné, že čtenáři nemajícímu ani základní orientaci v antické kultuře mnoho věcí vadit nebude. Bude mu asi lhostejné skloňování (s. 10: „Kdo by se toho byl nadál, zvláště od Otha“, s.520: „u Polluxa“), asi se nebude zamýšlet nad tím, proč jsou tu lektika a naproti tomu cantharus, stěží bude hledat, kdo je to Alcmaeo, Caius a Caia, Myro, Lisias, Apitius, Heraclitus či Anstógeiton (s. 292: „po příkladu Harmodiově a Anstógeitonově“), nebude asi vnímat zpotvořené latinské citáty (s. 38: mé miserum, s. 242: Aprohpudor).

Bohužel možná i naivní čtenář časem pocítí, že něco není v pořádku – vždyť protagonistka děje, královská dcera Lygie, je jinde nazvána Legií (s. 30), tragikomický hrdina Chilon Chilonides je jednou přejmenován na Chilina (s. 232), titul césar je jednou přepsán jako Caesár, dokonce s rozkošným rozdělením Ca-esár (s. 80). Největší šok ale čtenáře čeká právě v úhelné scéně, kdy apoštol Petr prchající z Říma uvidí na via Appia samotného Krista, který na otázku „Domine, quo vadis?“ dá známou odpověď. Nazarius doprovázející apoštola v této „upravené“ verzi opakuje jako ozvěna: „Quo vadis, Dortine?“ (s. 530).

Redakce použila původní Kredbův Výklad slov a vysvětlivky (nestránkováno!), kde nás pochopitelně leccos pobaví (Mim – „umělec v posuncích“, naumachie – „starověké divadlo“, osvobozenec – „svobodou obdařený otrok“). Těžko ovšem bude bezbranný čtenář hledat, co se skrývá pod následujícími pojmy a jmény jako Afncanus, Ager Vattcanus, amra, Arsmoe, Bithyme, Bnareus, Cornehové, epinitium, lakomkum, Lučina, praetonáni, prokousni, prosknpce, retianus, Smintheus – příjmení Apollonávo.

Napadá mne samozřejmě otázka Cui bono? Ale odpověď je myslím nabíledni.

© Eva Stehlíková

Diskuse

Vložil: Dominik Zajíček, 02.09.2015 17:43
Sienkiewicz, Henryk: Quo vadis
Ano samozřejmě, že překlad Jaroslava Vrchlického je zastaralý a nevhodný pro dnešního čtenáře, já také četl Božskou komedii v překladu Vladimíra Mikeše, ovšem mým příspěvkem jsem spíše mínil, že i v nakladatelství Omega vycházejí knihy, které nejsou zmodernizované.
Vložil: Milan, 02.09.2015 17:00
Sienkiewicz, Henryk: Quo vadis
Pane Zajíčku, to se ale mýlíte: Božskou komedii po Vrchlickém přeložil O. F. Babler a nedávno Vladimír Mikeš a Fausta alespoň zčásti přeložili nověji Karel Kraus (1. část, inscenační úprava Otomara Krejči pro ND 1997) a Jindřich Pokorný (výbor v Knize o Faustovi, MF 1982) - ovšem Fischerův překlad Fausta... je natolik výjimečný a nepřekonatelný, že může vycházet stále znovu. Oproti tomu si myslím, že Vrchlického překlad Božské komedie je již notně zastaralý a oba následující překlady jsou daleko lepší a pro dnešního čtenáře přijatelnější.
Vložil: Dominik Zajíček, 02.09.2015 16:18
Sienkiewicz, Henryk: Quo vadis
V některých ohledech souhlasím s panem Milanem, sám jsem četl Vojnu a mír v překladu Libora Dvořáka a musím říct, že jsem na něm (i přes mou neznalost ruštiny :-) nenašel žádné nedostatky. Ovšem musím odporovat v části věnované nakladatelství Omega. Všechny tituly z tohoto nakladatelství převedené do... moderního jazyka nejsou, například vydání Faust v překladu Otokara Fischera nebo Božská komedie přeložená Jaroslavem Vrchlickým. Ačkoli je to marketingový tah, pro dnešního čtenáře je výhodný v tom, že vydává klasickou literaturu v dnešním jazyku a i za příznivou cenu.
Vložil: Milan, 01.09.2015 20:22
Sienkiewicz, Henryk: Quo vadis
Myslím, že šmahem odsuzovat nové překlady klasiky jako nepovedené nebo špatné opravdu nelze. Je to případ od případu. Sám dám ale někdy přednost překladům dřívějším, např. u Nebezpečných známostí, Vojny a míru, Mistra a Markétky, Bratrů Karamazovových či Zámku. Ale to zase neznamená, že by třeba překlad... Zámku od Jany Zoubkové nebyl dobrý, jen je mi prostě bližší překlad Vladimíra Kafky. - To co ale vydává nakl. Omega, tedy staré překlady, na které se už nevztahuje autorský zákon, které jen mírně upraví, to je veliký nešvar a chudák málo znalý čtenář, který si něco takového koupí, to je pak asi překvapení. Ty překlady nebyly špatné, ale prostě zestárly a u naprosté většiny těchto děl existují překlady pozdější, modernější. Jenže za ty by nakladatel musel platit :-)
Vložil: Dominik Zajíček, 01.09.2015 19:12
Sienkiewicz, Henryk: Quo vadis
Tak například překlad Dubliňanů od paní Kateřiny Hilské se jeví jako povedený a srovnatelný s dřívějším překladem Aloyse Skoumala. Dále také překlady Martina Pokorného (Velký Gatsby a Podivný případ dr. Jekylla a pana Hyda).
Vložil: Jakub Gazárek, 30.08.2015 14:11
Sienkiewicz, Henryk: Quo vadis
Zrovna ty nové překlady od Odeonu v Knihovně klasiků jsou poměrně špatné viz. i zdejší kritiky daných překladů. V této souvislosti bych se rád zeptal, zda některý z nových odeonovských překladů za to stojí či nikoliv?
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 2646x

katalogy

Inzerce
Inzerce
Inzerce