Cena Severské rady za literaturu 2015

Cena Severské rady za literaturu 2015

aktualita beletrie zahraniční

Cenu Severské rady za literaturu za rok 2015 obdržel norský spisovatel, dramatik a esejista Jon Fosse. Porota ocenila jeho mystickou trilogii o lásce, jejíž první dva díly už jsou přeloženy do češtiny.

Cena Severské rady za literaturu 2015

Severská rada udělila večer 27. 10. 2015 každoročně s napětím očekávanou celoseverskou cenu za literaturu. Jako již tradičně byla jména nominovaných známa dlouho předem a literární kritici v posledních týdnech diskutovali v médiích o svých tipech a favoritech. Za každou zemi se v nominacích objevili dva zástupci. Zajímavostí dokreslující všudypřítomný severský rovný přístup je, že nominace se neudělují jen velkým severským zemím – Norsku, Švédsku, Dánsku a Finsku, ale Severská rada vybírá i nejlepší tituly z literární produkce pro nás již poměrně exotických Faerských ostrovů, Souostroví Åland a z Grónska. Své samostatné zástupce má i sámská literatura. Udílení ceny proběhlo jako v minulém roce formou slavnostního ceremoniálu, na kterém byly předány i další ceny Severské rady v oblasti kultury a životního prostředí a který byl přenášen hlavními televizními stanicemi.

Cenu Severské rady za literaturu si v roce 2015 odnesl norský spisovatel, dramatik a esejista Jon Fosse. Porota ocenila jeho mystickou trilogii o lásce, jejíž první dva díly Mámení a Sny Olavovy už jsou přeloženy do češtiny. Ve svém zdůvodnění akcentovala porota především specificky poetický jazyk a nadčasový příběh s biblickými aluzemi. Zoufalé putování dvou lidí, kteří musí nalézt domov, aby mohli přivést na svět další generaci, je zřejmou paralelou k biblickému příběhu Josefa a Marie. Nad trilogií, stejně jako nad většinou textů Jona Fosseho, se snáší mlha, která rozostřuje obrysy jednotlivostí a dává vyniknout podstatnému. Konkrétní jména, místa a časová určení chybí nebo jsou nepodstatná. Podstatný je naopak jazyk, jeho rytmus i neklid, který ve čtenáři vyvolává. Ve své řeči Jon Fosse poděkoval za cenu, které si váží o to více, že ji dostává za prózu, které se v poslední době věnuje stále intenzivněji.

Mezi nominovanými autory se objevily známé osobnosti současné severské literatury, které mají na svém kontě již řadu překladů do jiných jazyků včetně češtiny, ale i autoři u nás zatím neznámí. Přehled do češtiny přeložených autorů je důkazem, že severská literatura se u nás těší poměrně velké oblibě i nad rámec spotřební krimi.

Z dánské literatury byly nominovány dvě u nás již známé autorky, a to Helle Helle, od níž byla do češtiny přeložena již řada knih, naposledy román Na dně (česky 2012), a poté Pia Juul, od které si mohou čtenáři přečíst zatím jeden psychologicko-detektivní titul Vražda na Hallandovi (česky 2013). Z Finska byly nominace poděleny mezi finsky a švédsky píšící autory, z finsky píšících autorů byl nominován Hannu Raittila, od něhož v češtině máme k dispozici zatím překlad románu Canal Grande (čes. 2004). Druhého finskošvédsky píšícího spisovatele Petera Sandströma si zatím v češtině přečíst nemůžeme, ale recenze nominovaného románu Transparente Blanche je k dispozici na iliteratura.cz. Z islandské literatury nominaci obdržel u nás již také známý Jón Kalman Stefánsson. Švédskou literaturu reprezentovali tentokrát autoři u nás zatím neznámí, Therese Bohman a Bruno K. Öijer.

Jména dosud nepřeložených autorů budou snad tipem pro české nakladatele, kterým směrem se mohou ve svých edičních plánech vydat.

Cenu Severské rady za literaturu pro děti a mládež získal švédský spisovatel Jakob Wegelius za knihu Mördarens apa (Vrahova opice) o jedné záhadné vraždě a gorile, která jí chce přijít na kloub.

 

© Barbora Grečnerová

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 1784x

Inzerce
Inzerce
Inzerce