Kondo, Marie: Zázračný úklid

Kondo, Marie
Zázračný úklid

recenze sociologie

Skeptici z hnutí Sisyfos mohou knihu snadno odsoudit jako nevědecký blábol. Hledači nových cest mohou její metodu vyzkoušet a čekat, co to udělá. Případně knihu můžeme číst jako krásnou literaturu a hledat souvislosti s magickým realismem nebo s Karlem Čapkem.

Ukliďte a budete zářit, radí Japonka
Marie Kondo
: Zázračný úklid. Pořádek jednou provždy. Přel. Šárka Kadlecová, Knižní klub, Praha, 2015, s.

Knih o úklidu najdeme na českém knižním trhu řadu. Některé dávají čistý návod, jak doma či v kanceláři udržet pořádek. Jiné navíc slibují, že současně ukážou cestu, jak „být výkonnější a produktivnější a vytvořit harmonii mezi prací a osobním volnem“. Ještě dále pak zachází japonská odbornice na uklízení Marie Kondo ve své knize Zázračný úklid. Pořádek jednou provždy. Důsledná aplikace metody, kterou nabízí, podle ní přinese totální životní proměnu: „Jsem přesvědčená, že nastolení pořádku ve vašem domě vám pomůže objevit poslání, které osloví vaše srdce. Až si dáte dům do pořádku, začne skutečný život.“ Tvrdí, že díky ní budeme schopni „dosáhnout spokojenosti a zářit“.

Autorka poskytuje i některé konkrétní návrhy, jak doma ukládat věci, spíše ale radí uchovávat jen takové, které nám dělají radost, a všech ostatních se prostě rychle zbavit. Všechny předměty stejné kategorie nabádá vyházet ze skříní na zem a radikálně je probrat. Některé její návody jsou přitom pro mnohé těžko aplikovatelné nebo působí zvláštně: po každém návratu ze zaměstnání například radí vyprázdnit obsah kabelky, aby si „odpočinula“ (pokud někdo střídá zavazadla, jde o moudrou radu, ale nikoli pro toho, kdo nosí stáže tentýž batoh). Nad jejím nabádáním zbavit se všech papírů i osobních dopisů, protože ty podle ní už splnily svůj účel tehdy, když jsme je dostali, se musí ježit vlasy archivářům… A vyhodit všechny návody k použití se také v některých případech může ukázat jako ne zcela rozumný nápad.

Uklízení a vyhazování nepotřebného přitom pro ni není všední činnost, ale snaží se je povýšit na jakýsi rituál. Ukládání věcí je pro ni posvátný akt „vybírání domova pro vlastní věci“. Úklid je tak „oslavou, zvláštním rozloučením s věcmi, které domácnost opustí, a tak se podle toho oblékám. Pevně věřím, že když domu prokážu úctu zvoleným oděvem a úklid začnu tím, že dům pozdravím, on mi pak ochotně prozradí, co už rodina nepotřebuje a kam umístit zbylé předměty tak, aby se v jeho prostředí mohli cítit pohodlně a spokojeně. Takový postoj urychluje rozhodování ve fázi ukládání věcí a při celém procesu uklízení odstraňuje pochybnosti, takže vše plyne hladčeji.“ K dobru dokonce přidává osobní příběh s mobilním telefonem, s nímž se rozloučila, načež mu zčernal displej. Navždy.

V jistém smyslu tedy kniha o uklízení překvapivě získává značně mysteriózní přídech, kterým přehodnocuje dilema, jež vyjadřuje třeba známá písnička od dvojice Zdeněk Svěrák & Jaroslav Uhlíř, nabádající „Neopouštěj staré věci pro nové“. Podle autorky se k nám totiž staré věci vracejí v nové reinkarnaci: „Všechny věci, které vlastníte, vám chtějí být k užitku. Dokonce i když je vyhodíte nebo spálíte, zůstane po nich jen energie touhy vám sloužit. Zbavené své fyzické podstaty budou proudit vaším světem jako energie, dávat ostatním věcem na vědomí, že jste mimořádný člověk, a vracet se k vám v podobě předmětů, které tomu, kým jste nyní, přinesou největší užitek a nejvíc štěstí. Kus oblečení se třeba vrátí jako nové, krásné šaty nebo se znovu objeví coby informace či nový vztah. Můžu vám slíbit jedno: Ať se rozloučíte s čímkoli, vrátí se vám to v přesně stejném množství – ale jen tehdy, když projevíte zájem.“ Proto Kondo svých čtenářům radí: až budete něco vyhazovat, nevzdychejte a neříkejte: „Ach jo, tohle jsem vůbec nepoužíval“ nebo „Promiň, že jsem se nikdy nedostala k tomu, abych tě nosila.“ Raději se máme s danou věcí rozloučit radostně se slovy jako: „Děkuju, že sis mě našla“ nebo „Šťastnou cestu a brzy na shledanou!“

Co si o takové knize celkově myslet? Skeptici z hnutí Sisyfos ji mohou snadno odsoudit jako nevědecký blábol a autorku obšťastnit nějakým tím Bludným balvanem. Hledači nových cest mohou její metodu vyzkoušet a čekat, co to udělá. Případně knihu můžeme číst jako krásnou literaturu a hledat souvislosti s magickým realismem nebo s Karlem Čapkem. V jeho Matce najdeme dialog, v němž radikální synové odpovídají na otázku, co je to pořádek, velmi odlišně: podle jednoho to znamená dát věci tam, kde byly, podle druhého tam, „kde mají být“. Moudrá matka ale stejně jako Kondo tvrdí, že jejich místo je „tam, kde je jim dobře“. Pro vyvážený přístup je také samozřejmě možné po knize Zázračný úklid. Pořádek jednou provždy sáhnout – jaksi pro vyváženost – po nějakém z titulů o potenciálně blahodárné a kreativní síle chaosu. Ve srovnání s publikacemi o uklízení už jich u nás mimochodem vyšlo asi dvakrát tolik...

 

© Jan Lukavec

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 61 čtenářů.

Diskuse

Vložil: jan lukavec, 06.11.2015 08:04
Kondo, Marie: Zázračný úklid
Já jsem na základě téhle četby z naší domácí knihovny vyřadil několik knih, což byl ovšem jen zlomek z celkového množství. Nebyl jsem tedy tak radikální jako autorka, která si jich doma nechala jen několik desítek. Ostatně můžu se utěšovat tím, že i podle Kondo je každý na něco zatížený a pokud to daný... jedinec potřebuje k práci, nemusí být tak radikální...
Vložil: Jana H., 05.11.2015 21:01
Kondo, Marie: Zázračný úklid
Manžel si ťukal na čelo, když jsem ho po přečtení téhle knihy přiměla se rozloučit se starým kufrem. Ale pak si moc hezky zavzpomínali, kde spolu všude byli. Manžel kufr navečer odnesl ke kontejneru. Ráno byl pryč. Rádi si představujeme, jak zase někde vesele cestuje, zatímco u nás jen nečinně a zaprášeně... ležel.
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

hodnocení knihy

60%autor článku   67%čtenáři

zhlédnuto 5489x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce