Paso, Fernando del (Premio Cervantes 2015)

Paso, Fernando del (Premio Cervantes 2015)

portrét beletrie zahraniční

Významné ocenění Premio Cervantes, „španělskou Nobelovu cenu za literaturu“, získal Mexičan Fernando del Paso (1935). V českém překladu z jeho díla zatím nevyšlo nic.

Premio Cervantes opět míří do Mexika, získal ji Fernando del Paso

Významné ocenění Premio Cervantes za španělsky psanou literaturu získal Mexičan Fernando del Paso (1935). Jeho dílo je českým čtenářům v jejich mateřském jazyce zatím bohužel nedostupné.

Fernandu del Pasovi bude cena předána až 23. dubna, tedy v den úmrtí Miguela de Cervantese. Premio Cervantes od roku 1976 každoročně uděluje španělské ministerstvo kultury a Fernando del Paso je již šestý Mexičan, kterému tato „španělská Nobelova cena za literaturu“ byla udělena, jmenovitě po Octaviu Pazovi (1981), Carlosu Fuentesovi (1987), Sergiu Pitolovi (2005), Josém Emiliu Pachecovi (2009) a Eleně Poniatowské (2013). Cena je spojena s finanční odměnou v hodnotě 125 tisíc eur.

Osmdesátiletý spisovatel (a také malíř) je známý tím, že své knihy píše dlouho, zabývá se každým detailem a jeho styl, ač moderní a libující si v experimentech, je téměř barokně propracovaný, vyznačuje se vytříbeným jazykem. Ačkoli mu knihy nevycházejí často, jakmile nějakou knihu dokončí, nezůstane bez ohlasu. Sám o sobě tvrdí, že nepatří ke spisovatelům, kteří každý den napíší několik stran, naopak ho prý každá kniha na dlouhou dobu vyčerpá a nějaký čas mu potom trvá, než sebere síly k další tvorbě. Romány proto běžně publikuje se zhruba desetiletými rozestupy.

Ačkoli píše povídky, eseje i divadelní hry, proslavily ho zejména jeho tři romány: José Trigo (1966), Palinuro de México (Palinuro z Mexika, 1977) a Noticias del Imperio (Zprávy z císařství, 1987).

Porota Premio Cervantes prohlásila, že Fernando del Paso si toto literární ocenění zaslouží díky svému pojetí románu, v němž bravurně spojuje tradiční a moderní prvky (stejně jako kdysi Miguel de Cervantes) a neotřelým způsobem připomíná nejdůležitější chvíle mexických dějin.

Fernando del Paso skutečně zpracovává především historická témata, zaměřuje se na stěžejní období mexické nedávné i dávnější minulosti. Bývá také často označován za tvůrce tzv. totálního románu a za autora formálně blízkého Jamesu Joyceovi.

Román José Trigo líčí především události kolem povstání tzv. kristerů (1926–1929, povstání katolického obyvatelstva proti protikatolické vládě) a železničářského povstání z roku 1959. Jde o velice komplexní román, jazykově propracovaný a vrstevnatý, který současně obsahuje prvky aztécké mytologie. Tento román si však nevysloužil velké uznání ze strany literárních kritiků: nepřijali ho údajně pro nadměrnou složitost.

Román Palinuro z Mexika je prý autorovým nejoblíbenějším dílem. Prostřednictvím studenta medicíny Palinura (Fernando del Paso medicínu sám studoval, ale později tato studia opustil) poodhaluje události studentských nepokojů několik dní před olympiádou roku 1968, které 2. října vyústily v tzv. masakr v Tlatelolku (část hlavního města Mexika), na náměstí Tří kultur, při němž přišlo o život mezi 20 a 300 studentů (přesný počet mexická vláda nikdy nesdělila). Svým pojetím a kompozicí je román přirovnáván k Rabelaisovu dílu Gargantua a Pantagruel nebo Tristramu Shandymu Laurence Sterna, byl také přijat o poznání lépe než José Trigo a spisovatel za něj v roce 1982 obdržel významnou cenu Rómulo Gallegos.

U čtenářů i odborné veřejnosti si největší úspěch vydobyl román Zprávy z císařství. Děj je zasazený do období druhého mexického císařství (1864–1867) a soustřeďuje se na život císaře Maxmiliána I. Mexického a jeho manželky Charlotty Belgické. Dílo je pojato encyklopedicky, nelíčí však chronologicky bod po bodu, jak se co stalo, ale nabízí rozličné varianty, jak se co v životech hlavních postav mohlo přihodit. Fernando del Paso vzpomíná, že zájem o toto období mexických dějin se v něm probudil už na základní škole, kdy se dozvěděl, že Mexiko mělo císaře a císařovnu.

Z esejistické tvorby nejnovějšího laureáta Premio Cervantes stojí za pozornost téměř tisícistránkový soubor Bajo la sombra de la historia. Ensayos sobre el islam y el judaísmo (Ve stínu historie. Eseje o islámu a judaismu) z roku 2011.

 

© Denisa Škodová

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 1600x

Inzerce
Inzerce