Česká literatura v nizozemské jazykové oblasti v roce 2015

Česká literatura v nizozemské jazykové oblasti v roce 2015

aktualita beletrie česká

Přehled literárních událostí spojených s českou literaturou v nizozemské jazykové oblasti za uplynulý rok, ohlasy v médiích. Obsahuje také seznam přeložených titulů za minulý rok a plánovaná vydání na rok 2016.

Česká literatura v nizozemské jazykové oblasti v roce 2015

Počtem vydaných titulů byl rok 2015 pro českou literaturu v Nizozemsku a Vlámsku chudý: vyšly pouze tři knižní překlady, z toho jedna reedice (Morčata Ludvíka Vaculíka) a jedno bibliofilní vydání (tři z Dopisů Dubence Bohumila Hrabala). Jediný nový román – Skutečnou událost Emila Hakla – vydalo malé nakladatelství Voetnoot se sídlem v Antverpách. U dvou plánovaných překladů (Čapkův Krakatit a Rudišův Konec punku v Helsinkách) se vydání posunulo na rok 2016. Na budoucnost literárního překládání z češtiny má vliv složitá situace na Amsterodamské univerzitě (UvA): tamní katedra bohemistiky je jediná v Beneluxu, kde se dá studovat čeština jako hlavní obor. Existence malých jazykových oborů (včetně češtiny) však byla v roce 2015 vážně ohrožena. Po studentských protestních akcích, během nichž byly obsazeny některé univerzitní budovy, se likvidační plány prozatím podařilo zažehnat. Nizozemští adepti literárního překládání z češtiny navíc získali oporu ze strany amsterodamské odborné překladatelské školy (VertalersVakschool), která od začátku roku 2016 uspořádala jednorázový dvouměsíční kurz literárního překládání z češtiny pod vedením Edgara de Bruina a Erika Metze. Při bližším pohledu tedy situace české literatury v nizozemské jazykové oblasti není tak černá, jak by se mohlo zdát: místní bohemisté a překladatelé rozhodně neskládají ruce do klína.

Obecně se dá říct, že o české tituly nadále projevují zájem především menší nakladatelství. Vydání bývá podmíněno získáním překladatelského grantu MK ČR. Ohlas budí spíše dílo starších českých autorů (Weil, Hrabal, Čapek, částečně – pod dojmem jeho úmrtí – i Ludvík Vaculík), kdežto současní autoři – snad s výjimkou Marka Šindelky, kterého „adoptovali“ jeho vrstevníci z okruhu literárního časopisu Das Magazin (viz dále) – zůstávají zcela na pokraji recenzentského, a tím pádem i čtenářského zájmu. Malí nakladatelé, kteří projevují odvahu tyto autory vydávat, si zaslouží z české strany všestrannou finanční i propagační podporu, aby jejich zájem o českou literaturu pro velké finanční ztráty nepolevil.

Podívejme se na situaci podrobněji. Středně velké nakladatelství Wereldbibliotheek se potýkalo s problémy, které v lednu 2014 vyústily v sloučení s nakladatelstvím Nieuw Amsterdam. Nicméně v únoru 2015 dotisklo (3. vydání) rozebraný román Karla Čapka Válka s mloky (u českého autora v Nizozemsku je výjimečné, aby nakladatel udržoval jeho díla ve fondu dlouhodobě). Studenti Amsterodamské univerzity nastudovali ke 125. výročí Čapkova narození hru R. U. R. (v překladu Pima van der Horsta). Čtyři představení v univerzitním divadelním sále provázela debata o robotech a umělé inteligenci. Čapek je populární i mezi příslušníky mladší spisovatelské generace: nizozemská spisovatelka Esther Gerritsen uvádí jako svou nejoblíbenější literární postavu hrdinu Čapkova Obyčejného života. Vlámská spisovatelka Annelies Verbeke si vybrala úryvek z tohoto románu pro své říjnové vystoupení v pořadu belgické televize Winteruur (Zimní hodina), ale Čapkovi napsala i fiktivní obdivný dopis v pravidelné rubrice Briefgeheim (Listovní tajemství) literární přílohy vlámského listu Standaard („Beste Karel Čapek“, Standaard der Letteren, 18. 9. 2015). Dá se očekávat, že Krakatit (vyjde v nakladatelství Wereldbibliotheek v únoru 2016) zájem o Čapka oživí v ještě širším měřítku.

V květnu vyšel znovu v revidovaném překladu román Ludvíka Vaculíka Morčata (přel. Kees Mercks) a stal se zřejmě posledním zahraničním vydáním, jehož se autor dožil. Na seznam doporučovaných titulů zařadil Morčata projekt Schwob (součást nizozemského literárního fondu NLF), který se zabývá připomínáním pozapomenutých klasiků v evropském měřítku: během literární akce s názvem SchwobFest (v červnu 2015 v Haarlemu a v Bruselu) román představil známý publicista a autor Chris Keulemans jako jednu z „deseti nejkrásnějších zapomenutých klasických knih na léto“. Kromě internetové recenze Johannesa van der Sluise (souběžně s vydáním) vyšla 12. června i krátká recenze mladého spolupracovníka knižní přílohy deníku NRC Handelsblad Arnouta le Clercqa, která už zaznamenává autorovo úmrtí. Recenzent narozený až po pádu berlínské zdi uplatňuje pod titulem „Komunistická hra na kočku a myš s morčaty“ na Vaculíka stereotypní pohled z dob studené války jako na disidenta a prvoplánového kritika režimu, a tak recenzi uzavírá větou: „Kniha ukazuje bolestně a zlomyslně, co dělal se svými občany komunistický systém.“

Stejný autor věnoval v červencové víkendové příloze tohoto deníku první díl seriálu „Čtení v srdci Evropy“ (19. 7. 2015) Praze a Bohumilu Hrabalovi. Zpracoval v něm i komentář překladatele Keese Merckse, který Hrabalovo dílo neúnavně prosazuje, přestože významné amsterodamské nakladatelství Prometheus/Bert Bakker, kde Hrabalovy knihy vycházely, o nové tituly zájem nemá a rozebrané tituly nedotiskuje (s výjimkou tří jeho nejslavnějších próz Ostře sledované vlaky, Příliš hlučná samota a Obsluhoval jsem anglického krále soustředěných pod titulem Verpletterde schoonheid neboli Rozdrcená krása v jednom svazku – ten vyšel na podzim 2013, v „předvečer“ roku Hrabalova stého výročí narození, v novém, brožovaném vydání). Po vydávání dalších Hrabalových děl přitom před časem volal Michel Krielaars, šéfredaktor knižní přílohy deníku NRC Handelsblad. Ale také například i u nás známý vlámský spisovatel Geert van Istendael napsal ve vlámském kulturním magazínu Staalkaart (č. 27, listopad – prosinec 2014) nadšený článek o Hrabalovi se seznamem titulů přeložených do nizozemštiny a s poznámkou, že jich není mnoho a navíc je část z nich beznadějně rozebraná. A tak Mercks vydává alespoň krátké Hrabalovy texty v malém amsterodamském nakladatelství Pegasus, které se zaměřuje na slovanské literatury (po loňské Legendě o krásné Julince tu v srpnu vyšly pod názvem Lieve Dubenka tři dopisy z Hrabalova cyklu – jde vesměs o sešitky v minimálním nákladu, takže se blíží bibliofilnímu vydání). Recenzent Johannes van der Sluis se epistolární formou nechal v září inspirovat k recenzi v podobě obdivného dopisu Bohumilu Hrabalovi na literárním webu Tzum.

Jak jsme informovali v letní aktualitě, věnoval Hrabalovi (a Patriku Ouředníkovi) na přelomu července a srpna velkou pozornost významný vlámský divadelní festival Theater aan zee v Oostende. Když inscenace Příliš hlučné samoty v podání Koena van Kaama z antverpského souboru Zuidpool v rámci turné po Nizozemsku zavítala na podzim do Amsterodamu, pokračoval Kees Mercks v hrabalovské kampani besedou s autory inscenace na poetické scéně Perdu a vystoupil také v amsterodamském Goethe Institutu (ve spolupráci s Českým centrem Haag/Rotterdam) společně s Johnem Albertem Jansenem, tvůrcem dokumentárního filmu z roku 2000 o Bohumilu Hrabalovi s názvem Het leven is overal (Život je všude).

Jediný nový román, Skutečná událost Emila Hakla, vyšel tedy na podzim v antverpském nakladatelství Voetnoot (dosud ho recenzovali dva vlámští publicisté – Eric Min v literární příloze deníku De Morgen 4. 11. 2015 a Lucas Vanacker v listopadovém čísle časopisu Boeken). Vydání se shodou okolností překrývalo s oznámením, že překladatel Edgar de Bruin se stal laureátem překladatelské ceny Nizozemského literárního fondu (Letterenfonds Vertaalprijs). Překladatel představil tento román 19. prosince v pravidelném literárním pořadu Letteren &cetera digitálního kulturního kanálu NPS Cultura, který se natáčí v knihovně Nizozemského literárního fondu v Amsterodamu. České centrum uspořádalo při té příležitosti ve svých prostorách v Rotterdamu literární odpoledne, kde se navíc věnovala pozornost zvláštnímu českému číslu časopisu TSL (Tijdschrift voor Slavische literatuur, iniciativa slavisty z Amsterodamské univerzity Willema G. Weststeijna). České číslo obsahuje ukázky z díla Jáchyma Topola, Emila Hakla, Jaroslava Rudiše, Jana Skácela, Marka Šindelky, Kateřiny Tučkové, Filipa Topola a Petry Soukupové. Kromě zavedených překladatelů Keese Merckse, Edgara de Bruina či Jany Beranové se tu představili i noví adepti literárního překladatelství z češtiny Sjoerd van der Noord, Tieske Slim a Annette Manni.

Jak už bylo řečeno, katedra bohemistiky na Amsterodamské univerzitě (UvA) musela v roce 2015 obhajovat svou existenci. Profesorka slovanských jazyků Ellen Rutten nejenže sama energicky veřejně vysvětlovala význam slovanských jazyků jako univerzitního oboru, ale podnítila k větší aktivitě i své spolupracovníky. Docenti Magda van Duijkeren Hrabová a Eric Metz připravili na únor až březen cyklus literárních přednášek pro bývalé studenty UvA i prezentaci české literatury pro středoškolské učitele. Malé jazykové obory spojily síly při univerzitním informačním dni pro maturanty: literární překladatelé z malých jazyků uspořádali předčítání ze svých překladů v podobě souboje (battle) – vtipnou a ironickou stránku české literatury tu úspěšně představil Kees Mercks úryvkem z Vaculíkových Morčat a Edgar de Bruin pasáží o neexistenci východní Evropy z románu Chladnou zemí Jáchyma Topola. Počinem na podporu bohemistiky na UvA bylo i zmíněné „české číslo“ časopisu TSL.

Publikování časopisecky je pro překladatele způsob, jak připomínat českou literaturu průběžně, bez ohledu na knižní vydání. Časopis TSL, kde jako redaktor působí mj. Kees Mercks a současný docent české literatury na UvA Eric Metz, je pro ně nejobvyklejší platformou. TSL vychází od roku 1987 a opírá se především o předplatitele z okruhu nizozemských slavistů. Dá se ovšem také vypůjčit ve větších knihovnách. Také časopis Donau, který se zaměřuje na oblast střední Evropy a Balkán, publikuje občas rozhovory s českými autory (pořizuje je Filip Bloem z Českého centra Haag/Rotterdam), ale i jeho publikum je poněkud specifické. Z toho hlediska je prospěšnější vzbudit zájem některého jiného literárního časopisu, s pestřejším okruhem čtenářů. To se v uplynulém roce párkrát podařilo hlavně ve Vlámsku. Příkladem je časopis Deus ex Machina, který v červnovém čísle, věnovaném reportážnímu žánru, zveřejnil sloupek Mileny Jesenské Praha, ráno 15. března 1939 v překladu Irmy Pieper. Každý nový předplatitel dostal jako dárek výběr z reportáží Mileny Jesenské s titulem Cesta k jednoduchosti (přel. Irma Pieper, doslov Hank Geerts), č. 24 z edice krátkých českých textů Moldaviet (nakl. Voetnoot). Jiný vlámský literární časopis Kluger Hans umístil na svém webu povídku Emila Hakla Vyhlídkové lety nad mořem (přel. Edgar de Bruin).

Tradiční Noc evropské literatury (akce EUNIC The Netherlands / Českého centra Haag/Rotterdam) letos navázala spolupráci s nebývale úspěšným literárním projektem Das Magazin. Jádro tvoří literární časopis, ale redakční kolektiv pořádá také nejrůznější literární akce zaměřené zejména na své vrstevníky, ať už jde o současné autory na počátku literární dráhy, nebo o mladé publikum. Motto „předchozí literární znalosti nejsou podmínkou“ v kombinaci s možností setkat se doslova z očí do očí s autorem a o knize s ním debatovat přitahuje překvapivé množství mladých čtenářů. Marek Šindelka besedoval v tzv. bleskovém čtenářském klubu o své povídce Představení začíná, která před konáním akce vyšla v překladu Edgara de Bruina v novém čísle časopisu Das Magazin, aby si ji účastníci klubu mohli předem přečíst. Generační spřízněnost Šindelky s komunitou soustředěnou kolem tohoto literárního projektu vyústila v další spolupráci: na podzim zahájilo činnost literární nakladatelství Das Mag a jedním z prvních titulů bude kniha Marka Šindelky Mapa Anny (v překladu Edgara de Bruina, vyjde na jaře 2016).

Z jiných autorů, kteří pod hlavičkou Českých center navštívili v uplynulém roce nizozemskou jazykovou oblast, jmenujme Jiřího Hájíčka. Představil se v březnu 2015 na literárním festivalu PassaPorta v Bruselu. Jeho dílo však není přeložené do nizozemštiny (ani francouzštiny) a k uvedení do nizozemské jazykové oblasti tato návštěva (prozatím?) nepřispěla. Na podzim představil Michael Žantovský v Bruselu nizozemské vydání životopisu Václava Havla, které vyšlo v překladu z angličtiny už v roce 2014 a jako všechny havlovské publikace vzbudilo hned po vydání široký mediální ohlas. Na zářijový bruselský festival komiksu zavítalo nakladatelství Meander a výtvarnice Leila Geislerová. Přestože nakladatelství Voetnoot, v posledních letech v nizozemské jazykové oblasti ve vydávání překladů z české literatury nejaktivnější, sídlí v Belgii, České centrum Brusel těmto knihám ve svých propagačních materiálech nevěnuje pozornost. Srovnání s Českým centrem Haag/Rotterdam, jehož akce na podporu nizozemských vydání české literatury jsme tu vyjmenovali, dokazuje, že tato instituce může hrát pro literaturu v cizině důležitou roli, ale záleží zcela na personálním obsazení: strukturální poskytování alespoň základních informací o tom, co v určité zemi z české literatury vychází, bez ohledu na to, zda se současný ředitel o literaturu zajímá, Česká centra jako celek nezajišťují.

Česká literatura si v nizozemské jazykové oblasti udržuje určité jméno. To se však opírá převážně o starší, zavedené autory, kteří získali jisté mezinárodní renomé například za normalizace v kontextu publikačních zákazů v tehdejší ČSSR (Hrabal, Vaculík, Klíma, Škvorecký, Havel, Kundera) nebo ještě dřív (Čapek), případně jde o skutečně nově objevená jména (Weil, o jehož úspěchu jsme psali loni), kde ale zásadní roli sehrálo doporučení z některé velké západní země (zájem o Weila vyvolal Laurent Binet, autor bestselleru HHhH, ale i anglický překlad románu Na střeše je Mendelssohn: přitom Život s hvězdou vyšel v nizozemštině poprvé už o mnoho let dřív, ale bez této „západní“ podpory tehdy zcela zapadl). K tomuto ohlasu jistě přispívá v posledních letech skutečnost, že zavládla móda znovuobjevování pozapomenutých klasiků. Současní autoři zůstávají většinou na okraji zájmu. Teprve se ukáže, zda například Marek Šindelka díky projektu Das Magazin prorazí. Byl by to doklad toho, že zahraniční vystoupení zprostředkované Českými centry (v případě Šindelky jde i o jeho předchozí vystoupení v roce 2012 – na festivalu City2City v Utrechtu a Crossing Border v Haagu a Antverpách) může za určitých okolností přispět k prosazení autora v cizině.

Přehled titulů za rok 2015:
Karel Čapek: Oorlog met de Salamanders (Válka s mloky), přel. Irma Pieper, Wereldbibliotheek, 3. vydání, Amsterdam 2015 (1. vydání 2011)
Ludvík Vaculík: Cavia’s op proef (Morčata), revidovaný překl. Kees Mercks, Leesmagazijn 2015
Bohumil Hrabal: Lieve Dubenka (tři dopisy Dubence), přel. Kees Mercks, Pegasus, Amsterdam 2015
Emil Hakl: Een ware gebeurtenis (Skutečná událost), přel. Edgar de Bruin, Voetnoot, Amsterdam – Antwerpen 2015

Povídky a články o české literatuře časopisecky:
Emil Hakl: Rondvluchten boven zee (Vyhlídkové lety nad mořem), přel. Edgar de Bruin, povídka ze sbírky O létajících objektech. Vlámský literární časopis Kluger Hans (na webu).
Marek Šindelka: De show gaat beginnen (Představení začíná), přel. Edgar de Bruin; povídka ze sbírky Mapa Anny. Das Magazin, „De dwaas“, č. 14, léto 2015, s. 47–53
Milena Jesenská: Praag, op de ochtend van de 15de maart 1939 (Praha, ráno 15. března 1939), přel. Irma Pieper, Deux ex Machina, č. 153/červen 2015

Tijdschrift voor Slavische literatuur – TSL (Časopis pro slovanskou literaturu, vydává UvA)
TSL č. 70, červen 2015:
Kees Mercks: Protest
Václav Havel: Protest (přel. Sjoerd de Jong)
TSL č. 71, září 2015 – České číslo:
Edgar de Bruin: De Tsjechische literatuur in het buitenland (Česká literatura v cizině)
Edgar de Bruin: Jáchym Topol – D1 (portrét autora a úryvek z chystaného románu)
Edgar de Bruin: Emil Hakl – Een ware gebeurtenis, Six Feet under (portrét autora a úryvek z románu Skutečná událost)
Jaroslav Rudiš: Sex Pistols (úryvek z románu Konec punku v Helsinkách, přel. Edgar de Bruin)
Jana Beranová: Jan Skácel (portrét autora a ukázka z tvorby „Het gedicht is er al lang“)
Magda van Duijkeren Hrabová: Martin Reiner over de dichter Ivan Blatný (Martin Reiner o básníku Ivanu Blatném)
Marek Šindelka: De boog (Luk, úvod a překlad Tieske Slim)
Magda de Bruin Hüblová: Ludvík Vaculík als ,Vlaming‘ in Nederland (Ludvík Vaculík jako „Vlám“ v Nizozemsku)
Magda van Duijkeren Hrabová: Kateřina Tučková – De godinnen uit Žítková (portrét autorky a úryvek z románu Žítkovské bohyně, přel. Kees Mercks)
Sjoerd van der Noord: Filip Topol (portrét autora a ukázka z tvorby: úryvek z knížky Mně 13 a Zápisky milencovy, přel. Sjoerd van der Noord)
Petra Soukupová: Verdwenen (úryvek z románu Zmizet, úvod a překl. Annette Manni)
TSL 72, prosinec 2015:
Kees Mercks: Vertaalperikelen: Comenius, Němcová, Hrabal, Vaculík (Překladové ošemetnosti: Komenský, Němcová, Hrabal, Vaculík)
Eric Metz: Fráňa Šrámek, Vlammen (portrét a úryvek z tvorby, přel. Eric Metz)

Výhled do roku 2016:
Jaroslav Rudiš: Het einde van de punk in Helsinki (Konec punku v Helsinkách), přel. Edgar de Bruin, Nobelman, Groningen 2016 (finančně podpořilo MK ČR, ČC Haag/Rotterdam, Česká ambasáda v Nizozemsku)
Křest v přítomnosti autora 21. 1. 2016 v Groningenu (uspořádalo České centrum Haag/Rotterdam a honorární konzul ČR Albert-Jan Postma).
Karel Čapek: Krakatiet (Krakatit), přel. Irma Pieper, Wereldbibliotheek, Amsterdam
Překladatelka knihu představí v Českém centru Rotterdam 10. 2. 2016.
Tomáš Halík: De nacht van de biechtvader (Noc zpovědníka), přel. Peter Morée, Boekcentrum Uitgevers, Zoetermeer
Křest za účasti autora 22. 3. 2016, Abdij van Berne.
Comenius (Jan Amos Komenský): Het labyrint van de wereld (Labyrint světa a ráj srdce), přel. Kees Mercks, Vantilt, Nijmegen
Marek Šindelka: (Mapa Anny), přel. Edgar de Bruin, Das Mag, Amsterdam
Pavel Juráček: (Prostřednictvím kočky, povídková sbírka), přel. Edgar de Bruin, Uitgeverij Voetnoot, Amsterdam – Antwerpen

© Magda de Bruin Hüblová

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 1499x

Inzerce
Inzerce