Kuras, Benjamin: Jak zabít civilizaci

Kuras, Benjamin
Jak zabít civilizaci

recenze sociologie

Pokud Kurasova svérázná kniha někoho podnítí k uvědomění si hodnoty vlastních evropských kořenů, může být i užitečná. Jestli ale čtenáře poznamená démonizujícím viděním muslimů, přispěje možná spíše k tomu, že se Evropa stane roztříštěným světadílem, zmítaným etnickým a náboženským násilím.

Stane se Evropa pustinou bez umění, vědy, humoru a krásy? Sporná kniha démonizující muslimy
Benjamin Kuras: Jak zabít civilizaci. Eminent, Praha, 2015 (2. vydání), 246 s.

Jak by vypadala islámská Evropa? Časem stejně jako každá jiná islámská část světa: bude to „ekonomická pustina bez Židů, bez křesťanů, bez ateistů, bez svobody slova, bez umění, bez vědy, bez humoru, bez krásy, bez erotiky, bez lásky, s trestem smrti“. Takto dramaticky líčí ve své knize Jak zabít civilizaci situaci našeho kontinentu spisovatel, dramatik, překladatel a publicista Benjamin Kuras. Jeho pohled je přímo katastrofický. Jak západní svět, tak i současné Rusko jsou podle Kurase „postiženy akutní ztrátou pudu sebezáchovy a náměsíčnou hypnózou, která podle všeho neodvratně směřuje k pasivní a masivní sebevraždě“. Podle anotace se jeho kniha „pokouší probudit všechny, jimž na přežití civilizace záleží, a přimět je k přemýšlení, jak jejímu zániku zabránit. Pokud je to ještě možné.“

O naší civilizaci má autor vysoké mínění. I přes opakované krutosti svých dějin je podle něj „ve svých lepších, ale i průměrných chvilkách ta nejtvořivější, nejsvobodnější, nejhumánnější, jakou dějiny znají“. K autorově lítosti se ale postupně vzdáváme vlastní starobylé kultury, která je nahrazována povrchní zábavou, záplavou „nerelevantních informací a zbožňováním bezduchých bůžků nového pohanství, které nám drásá duši nepřetržitým rámusem a jehož proroky jsou pologramotní fotbalisté a uvřískaní rappeři, pankáči, heavymetalisté a technořvouni“. Kuras kritizuje sebemrskačství Evropanů ve vztahu k vlastní minulosti, ale zároveň podivným způsobem svému kontinentu vytýká, že prý vnucuje výdobytky západní vědy obyvatelům třetího světa, což má nedobré důsledky. Sám tak přichází s vlastní verzí sebemrskačství: „Africkou populační explozi si nezavinili sami Afričané, vnutila jim ji západní medicína a potravinářství. A klasické evropské vlastnosti zvané soucit a štědrost. Bylo by to krásně bohulibé, kdyby to tak drasticky nekontrastovalo s krutou lakotou, jaké se Západ dopouští na populaci vlastní. Podle některých současných myslitelů se morální a duchovní pád Spojených států spustil v roce 1973 uzákoněním potratu, jenž Ameriku připravil o 50 milionů občanů, milion ročně. Evropa jich každý rok zabíjí dva až tři miliony. Někteří náboženští kazatelé to označují za návrat k předbiblickému pohanskému obětování dětí bohu Molochovi, které Mojžíš zakázal a za které nás Tvůrce Vesmíru vytrestá. Ten dnešní Moloch, to je naše touha po pohodovém životě bez těch otravných spratků.“

Především ale kritizuje trend přílišného ustupování muslimům: „Ve výuce anglické literatury se Dickens nahrazuje současnými romány etnických autorek. V hodině psaní se malým dětem dává opisovat věta ‚Není jiný Bůh než Alláh a Mohamed je jeho prorok‘… Z oficiálního oxfordského slovníku pro děti se mezitím vytratila slova jako opatství, oltář, biskup, kaple, křest, klášter, mnich, jeptiška, farnost, žalm, světec, vikář, koleda, jmelí.“ Varuje před vlnou konverzí Západoevropanů k islámu. Jeho odpor k nejvyšším evropským politikům jde tak daleko, že navrhuje „začít podávat podněty k trestnímu stíhání za organizované spiknutí na přípravu hromadných masakrů evropského obyvatelstva, uřezávání hlav ideovým oponentům, znásilňování sedmiletých děvčátek, kamenování žen, bičování blogerů, usekávání rukou, vraždění homosexuálů, jinověrců, bezvěrců a umírněných souvěrců prováděné záměrným oslabováním evropských obranných složek, zneužitím evropského vojenského i civilního námořnictva k invazi evropského území, nedostatečným střežením vnějších evropských hranic, finanční podporou nepřátelských bojových složek, se záměrem likvidovat demokratický systém ozbrojeným převratem a vojenskou okupací cizími armádami. Rovněž i za spiknutí na genocidu evropského obyvatelstva.“

Jak vidno, z pestré škály toho, jak se projevují soudobí muslimové, si Kuras vybírá jen jevy negativní. Ty navíc ještě okořeňuje různými bizarními detaily. Jako například: „Islám není pro srandu, vyhlásil podle toho ajatolláh Chomejní a zakázal v celém Íránu hlasitý smích ve veřejných institucích (včetně škol).“ Nebo přidává tvrzení o fatvách zakazujících masturbaci, protože v posmrtném životě by hříšníkovi mohla „otěhotnět ruka, její potomci by se hlásili u Alláha o svá dědická práva“ nebo jiné zakazující stavění sněhuláků. U soudobého islámu sice místy rozlišuje, že má v různých zemích různou podobu, ale celkově všechny nynější muslimy unifikuje a falešně z nich vytváří jedinou skupinu, jejímž jediným cílem je ovládnout celý svět. Její členové se liší jen v tom, že někteří hrají roli „zlého policajta“ (teroristé) a jiní hodného (muslimové nasazující si masku demokratičnosti) – oběma skupinám jde ale podle autora o totéž.

Kuras cituje velké množství zahraniční literatury a nedá se popřít, že o svém tématu leccos přečetl. Co je to přesně šarí’a, ale v rozhlasové debatě s islamoložkou Zorou Hesovou přesvědčivě vysvětlit nedokázal. Umí vybrat pikantní podrobnosti, takže jeho knize nelze upřít čtivost – pokud čtenář zrovna nenarazí na kapitolu, která z větší míry sestává z nudných seznamů evropských umělců a filozofů. Ví také, čím se zalíbit českému publiku a jak vyjít vstříc jeho tradičnímu antiklerikalismu: například vykládáním košilatých historek o farářích okukujících dívky v plavkách a ukládajících jim posléze pokání při zpovědi. Když ale může v zájmu své věci citovat bojovného katolického autora H. Belloka a jeho výrok z roku 1938, neváhá to učinit, i když hlavní proud katolické církve po druhém vatikánském koncilu podobný názor již naštěstí opustil (což ovšem Kurase jako Žida nemusí zajímat): „… islám je nejimpozantnějším a nejvytrvalejším nepřítelem, jakého naše civilizace kdy měla, a může se kdykoli v budoucnu znovu stát stejně velkou hrozbu, jakou byl v minulosti.“ To rozhodně nebyla pravda v době, kdy to Belloc napsal, vždyť tehdy západní civilizace čelila především běsům, které vyvstaly z jejího vlastního nitra, komunismu, nacismu a fašismu – sám Belloc ovšem sympatizoval s Benitem Mussolinim a generálem Frankem… A nemusí to nutně být pravda ani dnes.

Rozhodně bezvýhradně nesdílím autorovu obavu z „pustiny bez ateistů, bez svobody slova“, umění, vědy, humoru a krásy. Vsugerovává to hloupou představu, že muslimové cosi takového jako krása vůbec neznají. Stále ještě není vyloučeno, že se většinu muslimů na našem kontinentě někdy v budoucnu podaří integrovat, stejně jako relativně úspěšně postupuje zařazování muslimů do americké společnosti (tedy pokud se tam prezidentem nestane Donald Trump), a že to bude mít – z našeho hlediska – pozitivní vliv i na jejich souvěrce v zemích, ze kterých k nám přišli. Evropa dnes každopádně prochází krizovým obdobím. Rozhoduje se zde o tom, jestli za desítky let bude většina jejího obyvatelstva vyznávat Alláha (málo pravděpodobný scénář), zda se stane roztříštěným světadílem, zmítaným etnickým a náboženským násilím a strachem z jinakosti, nebo pestrou multikulturní společností s mnohostí životních stylů, národních kuchyní a kultů, v níž budou nevyhnutelné konflikty řešeny civilně, a nikoli kriminálně, spíše na kulturní než vojenské rovině. Pokud Kurasova svérázná a provokativně formulovaná publikace někoho podnítí k uvědomění si hodnoty vlastních evropských kořenů, může být i užitečná. Jestli ale čtenáře poznamená paušalizujícím a démonizujícím viděním muslimů, přispěla by bohužel paradoxně spíše k tomu, aby se uskutečnil scénář číslo dvě, tedy násilná konfrontace.

Na podobné téma:
Nad Evropou půlměsíc 
Muslimové a jejich svět 
Střet náboženství. Dlouhá válka mezi islámem a křesťanstvím (7. až 21. století)
Ohrožená Evropa 

© Jan Lukavec

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 47 čtenářů.

Diskuse

Vložil: tomáš havel, 07.05.2016 22:40
Kuras, Benjamin: Jak zabít civilizaci
Pane Matelo, nelze než s vámi souhlasit, dokud budou mít negativistické a fašisoidní názory prostor ve veřejných médiích, nezdravého ovzduší se v naší zemi a potažmo ve sjednocené Evropě nezbavíme! Buďme zodpovědní a vyžadujme to i po druhých!
Vložil: Matěj Matela, 07.05.2016 18:30
Kuras, Benjamin: Jak zabít civilizaci
Už samo přirovnání multikulturalismu, něčeho tak navýsost pozitivního a zdravého, k fašismu zcela otevřeně upozorňuje na naprostou nerelevantnost názoru p. Ustohala, který zjevně nasedl do pomyslného vlaku současné české xenofobie a nenávistného modu myšlení. Ale hlavně: příspěvek podobného typu nemá... podle mého na stránkách věnovaných literatuře vůbec co dělat.
Vložil: Ctibor Ustohal, 07.05.2016 17:37
Kuras, Benjamin: Jak zabít civilizaci
To J. Lukavec.Omlouvam se za diakriticka znamenka, pisi na anglicke klavesnici.Reakce pana Lukavce mne neprekvapuji. Dalsi dukaz, jak liberalizmus odvadi lidi od reality.Proto je Evropa v soucasne dobe v situaci, v jake je.Dnesni liberalisticke nazory a postoje vehementne podporuji multikulturalizmus,... ktery je v jeho dusledcich synonymem fasizmu a komunizmu. Pane Lukavec,zil jste dlouhodobe mezi muslimy? Zakony "Saria",popsane v teto knize, vam nic nerikaji? Preji vam pevne zdravi a dlouhy vek, abyste se dockal muslimske nadvlady.
Vložil: tomáš havel, 23.02.2016 14:12
Kuras, Benjamin: Jak zabít civilizaci
ad Anna - ale vy pořád hodnotíte bez kontextu, zamyslete se nad tím, jaká byla alternativa - Stalinem podporovaní marxisté (je otázka, jestli by se stali, a do jaké míry, jeho vazaly, Franco se Hitlerovým vazalem nestal); nedlouho před tím se poměrně osvědčil autoritářský režim P. de Rivery; tzv. demokratické... síly byly neschopné, stejně tak král (proč na sebe on nevzal tího zodpovědnosti?) atd. Franco by ve fungující demokracii vůbec proti režimu nevystoupil, neměl by to zapotřebí. Nebyl to programový diktátor.
Vložil: Anna, 22.02.2016 10:41
Kuras, Benjamin: Jak zabít civilizaci
Ještě k Frankovi: Ano na první pohled dosáhli Španělé demokracie dříve, možná však jen díky tomu, že Franko umřel poněkud dříve, než se stačil zhroutit komunismus, jakkoli je použití tohoto slova pro režim, který jsme tu měli, sporné. Pod povrchem však zůstalo neblahé dědictví, jak v myšlení lidí,... tak ve vztahu k autoritám, tak ve vztahu k správnímu uspořádání země, atd. atd. Stačí poslouchat lidi, stačí sledovat současné snahy o objasnění toho, jak to vlastně v 30. letech bylo. Dlouho se o všem mlčelo, takže to vypadalo, že společnost se s událostmi vyrovnala dřív než my s "komunismem", ale není tomu tak. Mnohé vyplulo na povrch v době současné ekonomické krize, která je i krizí společenskou, viz kniha Antonia Muňoze Moliny Todo lo que era sólido a dalších. Myslím si naopak, že španělská společnost si v mnohém nese určitou zátěž dodnes. Takže bych s těmi pozitivními prvky Frankovy diktatury zacházela poněkud opatrně. Ale o Frankovi kniha B. Kurase není, takže už bych tu debatu dále asi nerozváděla.
Vložil: jan lukavec , 22.02.2016 10:19
Kuras, Benjamin: Jak zabít civilizaci
Ta Kurasova věta o africké populační explozi, již si nezavinili sami Afričané, je podle mne surová. Sugeruje představu, že Afričané jsou nějaký odlišný živočišný druh, u kterého tolik nevadí, když jejich děti umírají na podvýživu nebo na nemoci, které z hlediska Evropanů není natolik těžké ani nákladné... vyléčit.
Vložil: jan lukavec , 22.02.2016 10:11
Kuras, Benjamin: Jak zabít civilizaci
Ad Franco. Jde jistě o velmi spornou postavou. Ale například podle francouzské historičky Andrée Bachoudové Frankova diktatura poskytla svým dlouhým trváním Španělsku prostor pro přechod do moderní doby. Víc přirozeným během věcí než tvůrčí politikou umožnila, aby starosvětské obyvatelstvo, traumatizované... už samotnou myšlenkou na změnu, vykročilo na cestu vedoucí do moderního světa. Po letech své vlády zanechal podle ní Franco Španělsku své „nedědictví“: demokracii, která měla legitimní právo jeho způsob vlády zavrhnout. Každopádně se nedá popřít, že se Španělsko dočkalo demokracie dříve než země, v nichž vládl komunismus – ať už to bylo Frankovou zásluhou či jemu navzdory. Pojem "fašismus" má hodně významů, ale odvažuji se tvrdit, že ten, který mu dává Tomáš Havel, není převažující.
Vložil: tomáš havel, 21.02.2016 16:51
Kuras, Benjamin: Jak zabít civilizaci
Pan Kuras suše konstatuje věci, jaké jsou. Dokonce podle ukázky s vámi není v rozporu, když říká, že Evropa cosi Afričanům vnucuje (vnucovat znamená něco dávat bez ohledu na názor, dokonce i na potřeby obdarovaného, který prostě nemá na výběr). Pořád nevidím, co je na tomto konstatování nehorázného?... Ledaže byste mu vyčítala to sebemrskačství, ale Evropa si už přece musí uvědomit zkázonosnost své falešné humanity, kterou neustále praktikuje - vnucuje své hodnoty a výdobytky tam, kde není zájem (samozřejmě, že za tím stojí úplně jiné motivy než láska k bližnímu). Mně se naopak na panu Kurasovi líbí, že se nebojí píchat do našeho vlastního, prohnilého vosího hnízda.
Vložil: Marie, 21.02.2016 13:16
Kuras, Benjamin: Jak zabít civilizaci
Přála bych Afričanům, aby měli na výběr, jestli o tu tak nezištnou a blahodárnou pomoc, soucit a štědrost ze strany Západu v posledních pár stech letech stojí, nebo ne...
Vložil: tomáš havel, 20.02.2016 18:32
Kuras, Benjamin: Jak zabít civilizaci
Marie, co vám na té větě připadá nehorázného? Fakticky jí podle mě nelze nic vytknout. Je pravda, že je to řečeno bez obalu, takže já bych ji označil za max. bezohlednou. A literatura faktu by měla být bezohledná. Už dávno nemluvíme, jak nám zobák narostl. Škodíme si.
Vložil: tomáš havel, 20.02.2016 18:14
Kuras, Benjamin: Jak zabít civilizaci
to J. Lukavec 1) nemohli - v Islámu totiž tyto bizarnosti z principu věci nabývají platnosti zákonů. Slovo "bizarnost" v tomto případě nepoužívám v bagatelizujícím slova smyslu. 2) V našich zprávách se také občas objeví názor, že právo šaría by nám (Evropanům) jenom prospělo... 3) Fašismus patří k aktivistickým... režimům - jako nacismus a komunismus. Sjednotit lid, u fašismu na principu extrémního nacionalismu, nenávisti k liberálním demokraciím (Francie, V. Británie), na troskách dekadentní demokracie postavit nový, lepší svět, sociálně spravedlivý (korporativismus), církev je přirozený konkurent, proto s ní měl Mussolini velice složité vztahy, chtěl dobývat území (Rakousko před Anschlussem, Habeš). Na rozdíl od toho byl Frankismus vysoce konzervativní, církev považoval za významnou oporu, zhlížel se v dávné minulosti (chtěl se vrátit k zlatým dobám španělského království). Nesnažil se dobývat území, neuzavíral hranice, naopak se Franco snažil vést vstřícnou politiku vůči západní Evropě či USA, země byla, nejen ekonomicky, otevřená světu (na rozdíl od východního bloku). Mussolini, Hitler, Lenin byli programoví zločinci, Franco v žádném případě (předal moc, obnovil monarchii, nesnažil se vybudovat režim na věčné časy). Fašismus byl příjemnější alternativou komunismu (bez třídní nenávisti a tř. boje, bez hospodářské, příp. i fyzické likvidace antagonist. tříd atd.), zatímco Frankismus byl přesným opakem levicových diktatur. ad Anna - musíte se na to podívat v rámci dané doby a geopolitických tradic. Já kdybych si býval mohl zvolit mezi normalizovanou ČSSR a frankistickým Španělsko, neváhal bych ani minutu (je tam tepleji, mají tam Real Madrid a angličáky se tam tenkrát daly běžně koupit v normálním obchodě). A španělští Bourboni by bez Franka možná nedopadli přímo jako carská rodina v SSSR, ale na trůn by se rozhodně nevrátili (trochu nechápu, proč je ta krásná, sympatická rodina svému zachránci, který za ni odvedl špinavou práci, tak ostentativně nevděčná). Na Vaši otázku by se asi dalo jednoduše odpovědět - Franco odvedl špinavou práci za ty, kteří to měli v popisu práce a selhali.
Vložil: Marie, 20.02.2016 14:44
Kuras, Benjamin: Jak zabít civilizaci
To je zvláštní, čekala jsem spíše diskuzi nad podle mě nehoráznou větou z knihy „Africkou populační explozi si nezavinili sami Afričané, vnutila jim ji západní medicína a potravinářství. A klasické evropské vlastnosti zvané soucit a štědrost. Bylo by to krásně bohulibé, kdyby to tak drasticky nekontrastovalo... s krutou lakotou, jaké se Západ dopouští na populaci vlastní."
Vložil: Anna , 20.02.2016 14:20
Kuras, Benjamin: Jak zabít civilizaci
Asi by se zde mělo diskutovat spíše o knize, ale u společenské literatury lze snad předpokládat i širší diskusi. Byla bych ráda, kdyby pan recenzent trochu více rozvinul ty pozitivní prvky generalissima Franka a jeho autoritářského režimu. Nějak jsem žádné takové nezaznamenala. Asi jsem špatně studovala,... ráda si doplním vzdělání.
Vložil: jan lukavec, 19.02.2016 21:33
Kuras, Benjamin: Jak zabít civilizaci
1) Různé bizarnosti a podivnosti najdeme u všech náboženství a kultů (nebo alespoň v jejich minulosti), takže podobným způsobem bychom mohli zpochybňovat všechna vyznání. A přesto je věřících mnohonásobně více než těch, kteří se snaží nevěřit v nic. 2) Jen v Čechách je muslimů podle některých odhadů... až 22 tisíc. A pokud zrovna policejní těžkooděnci bezdůvodně nevtrhávají do pražské mešity nebo muslim organizující humanitární sbírku na pomoc syrským křesťanům není pobodán nožem, v našich zprávách se příliš neobjevují. Jsou zřejmě natolik integrovaní, že o jejich vyznání často ani nevíme nebo tím většinovou společnost nijak zvláště nedráždí. Některé své zvyky změnili, jiné ne, aniž by přestali být muslimy. Líbí se mi příklad USA, kde byl roku 2006 první muslim zvolen do amerického Kongresu. Stal se jím Afroameričan a konvertita z Michiganu Keith Ellison, který svou poslaneckou přísahu složil na anglický překlad Koránu z pozůstalosti jednoho z otců zakladatelů Spojených států Thomase Jeffersona. U českých muslimů jistě existují jevy, které se nám nemusí líbit (před lety jsem například u zmíněné pražské mešity viděl vylepené protižidovské nálepky), ale extremisty najdeme v každé společnosti. A pokud bude český prezident nadále o muslimech mluvit jako doposud, právě onu extremistickou složku může u místních vyznavačů Alláha výrazně povzbudit a posílit. Zemanova slova o islámu jako „náboženství nenávisti“ tak bohužel můžou fungovat i jako sebenaplňující se proroctví. 3) Hitler a Mussolini výrazně přispěli k Frankovu vítězství v občanské válce, Frankův režim je označován jako fašistický (http://www.oxforddictionaries.com/definition/english/fascism) i polofašistický, případně se v souvislosti s ním mluví i o „křesťanském fašismu“. Na rozdíl od Hitlera je ale Franco postavou dost ambivalentní, na které jistě najdeme i některé pozitivní prvky. Zvláštní je pak případ Antónia Salazara, zakladatele korporativistického autoritářského režimu, který byl dokonce zvolen největším Portugalcem všech dob...
Vložil: tomáš havel, 18.02.2016 09:52
Kuras, Benjamin: Jak zabít civilizaci
1) To, že vrcholný představitel církve, Velký Ájatolláh, zároveň hlava teokratického státu, zakáže smát se na veřejnosti bych zase za takový detail nepovažoval. Zákaz stavění sněhuláků je už jen důkaz naprosté absurdity (z Euroatlantického hlediska) Islámu - nevím, jestli by v současné Evropě byl jakýkoli... neislámský fanatik schopen toto vůbec vymyslet. 2) Je vysoce nepravděpodobné, že by se vyznavači Islámu dokázali (a chtěli) do naší kultury integrovat - museli by rezignovat na spousty svých principů (nejen těch extremistických - např. respektovat právo spolustolovníka pít víno nebo být schopni snést, že se ve školní jídelně vaří vepřové; nebo otázka halal - mimochodem povolený výjimkou EU, i když mnohem méně trýznivé zacházení třeba s pejskem může být podle zákonů na ochranu zvířet tvrdě postihováno) - to může být samozřejmě také napadeno jako detail. 3) Proč házíte generála Franka do jednoho pytle s fašisty, komunisty a nacisty?
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

hodnocení knihy

50%autor článku   45%čtenáři

zhlédnuto 2967x

Koupit knihu

Inzerce
Inzerce