Žába
Nenávidím žáby. Všechna zvířata mám rád, vím, že co do vznešenosti jsou si všechny výtvory přírody rovné, jen k žábám prostě cítím nepřekonatelný odpor.
Nenávidím žáby. Všechna zvířata mám rád, vím, že co do vznešenosti jsou si všechny výtvory přírody rovné, jen k žábám prostě cítím nepřekonatelný odpor.
Povím vám proč, a to i přesto, že mi stačí si jen vzpomenout na tu věc, a začnu se třást strachem, žaludek se mi svíjí strašlivým odporem, před očima a v hrdle mi lezou studené, vlhké ropuchy, v uších kváká hlas s příchutí žabího hlenu a páteří mi běhá mrazivá, křečovitá hrůza. Dnes v noci už neusnu. Přesto vám povím, proč se tak děsím té malé žáby, proč mi trnou svaly smrtelným rozrušením, sotva v mozku pocítím odporný přísvit mžouravého páru žabích očí z minulosti.
iLiteratura vás potřebuje
O literatuře a o knihách máme přehled – chcete ho mít taky? Podpořte nás.
Radíme vám, co číst. Hodnotíme knižní novinky. Povídáme si s těmi, kdo je píší. Pomáháme dobrým knihám, aby se dostaly do rukou dobrých čtenářů a čtenářek.
Zabezpečeno darujme.cz
Chcete nám k článku něco sdělit? Máte k textu připomínku nebo zajímavý postřeh? Napište nám na redakce@iLiteratura.cz.
Kupte si knihu:
Podpoříte provoz našich stránek.
