Haperen, Maria van et al.: Holokaust a jiné genocidy

Haperen, Maria van et al.
Holokaust a jiné genocidy

recenze historie

V době kolektivního odsuzování velkých skupin obyvatel je užitečné, aby podobné texty, určené především učitelům, vycházely. Jestli se dnes z historie můžeme něco naučit, pak je to poctivé hledání odpovědí na návodné otázky, které kladou doprovodné metodické materiály: Byli všichni Němci nacisté? Byli všichni Hutuové vrazi?

Historie genocid pro studenty
Maria van Haperen
et al.: Holokaust a jiné genocidy. Přel. Petruška Šustrová, Občanské sdružení PANT, Polanka nad Odrou, 2015. 194 s.

„Každý Hutu musí vědět, že tutsijská žena pracuje pro účely tutsijského etnika. Z toho vyplývá, že zrádcem je každý Hutu, který si vezme tutsijskou ženu, má tutsijskou milenku nebo má tutsijskou sekretářku či chráněnku. Každý Hutu musí vědět, že naše hutuské dcery jsou jako ženy, manželky a matky hodnotnější a svědomitější. Každý Hutu musí vědět, že všichni Tutsiové jsou v obchodě nečestní. Jejich jediným cílem je nadřazenost. Z toho vyplývá, že zrádcem je každý Hutu, který s Tutsii vytváří obchodní aliance, investuje své nebo veřejné prostředky do tutsijských společností, půjčuje nebo bere půjčky od Tutsiů a poskytuje Tutsiům výhody jako importní licence, bankovní půjčky či půdu. Rwandská armáda musí být složena výhradně z Hutů. Žádný voják si nesmí vzít tutsijskou ženu. Hutuové nesmějí mít s Tutsii soucit.“

Tyto otřesné věty si mohli obyvatelé Rwandy přečíst na sklonku roku 1990. Slova nenávistné kampaně tehdy bohužel padla úrodnou půdu: Hutuové skutečně vystoupili proti Tutsiům, etniku, které bylo v době kolonialismu protežováno Evropany, a došlo tak k jedné z nejčerstvějších genocid v lidské historii. Jaká je však historie těchto úmyslných a systematických pokusů o zničení vybrané etnické, rasové, náboženské nebo národnostní skupiny ve 20. století? Jak se dařilo získávat pro ně mezinárodní pozornost? Jak byly úspěšné snahy o vypátrání a potrestání viníků? Jak je možné, že může velikost nosu, písmeno v legitimaci, barva kůže, etnická nebo státní příslušnost rozhodovat o něčím životě a smrti?

Na některé z těchto otázek nabízí odpovědi kniha Holokaust a jiné genocidy. Věnuje se nejpodstatnějším genocidám 20. století – holokaustu, genocidě arménské, kambodžské, rwandské a jugoslávské. Jejím záměrem bylo poskytnout základní a nejzásadnější informace. Jde přitom o rozšířené vydání publikace The Holocaust and Other Genocides, kterou v roce 2012 vydal nizozemský NIOD (Institute for War, Holocaust and Genocide Studies) a Amsterdam University Press. Doplněna je o kapitolu věnující se stalinskému teroru na obyvatelstvu Ukrajiny a o multimediální DVD, které obsahuje videozáznamy vzpomínek pamětníků z archivu USC Shoah Fondation – The Institute for Visual History and Education a tři dokumentární snímky PANTu: filmy Arménská genocida, Unikli jisté smrti – Přežili Porajmos a Eva Erbenová – z Terezína do Izraele.

Kniha se nezabývá filozofickými aspekty genocid ani tím, nakolik holokaust obecně souvisel s modernitou, jak tvrdil Zygmunt Bauman. Místo toho hutnou formou líčí průběh konkrétního vraždění, postihy vrahů i to, jak se vyvíjelo chápání zločinu genocidy v mezinárodním právu. Mnoho prostoru je věnováno tomu, jak málo pozornosti zprávy o probíhajících ukrutnostech vzbuzovaly a jak dlouho trvalo, než je světová veřejnost začala brát vážně. Kupříkladu roku 1933 navštívil Sovětský svaz Édouard Herriot, přední francouzský politik a několikanásobný ministerský předseda. Na Ukrajině se zdržel pět dní, z nichž polovina připadla na oficiální audience a druhá polovina na důkladně organizované a připravené exkurze. Po návratu do vlasti nešetřil Herriot superlativy na adresu Stalinova režimu, přičemž kategoricky odmítal zprávy tisku referující o hladu v Sovětském svazu. Zvláště smutně pak působí to, že i z propagandistických důvodů sovětská vláda odmítala humanitární pomoc s odůvodněním, že „není potřeba, a obyvatele, jimž přicházely od oficiálních institucí či organizací potravinové balíky nebo peníze, úřady pronásledovaly“.

Výkladový styl knihy je přitom velmi stručný až strohý. Zvláště o holokaustu samozřejmě existuje obsáhlá a mnohonásobně podrobnější literatura a mnohé by se samozřejmě dalo doplňovat. V souvislosti s Tutsii a Hutui se v ní správně uvádí, že obě skupiny mluvily stejným jazykem, měly stejné zvyky a byly křesťanského vyznání, ale za zmínku ještě stojí, že ti Tutsiové, kteří byli muslimy, u svých hutuských souvěrců našli mnohem častěji zastání a ochranu než v případě křesťanů, u kterých žádná podobná mezietnická solidarita neexistovala.

V době kolektivního odsuzování velkých skupin obyvatel je ale užitečné, aby právě takovéto texty, určené především učitelům, vycházely. Jestli se dnes z historie můžeme něčemu naučit, pak je to poctivé hledání odpovědí na návodné otázky, které mimo jiné kladou doprovodné metodické materiály a pracovní listy: Byli všichni Němci nacisté? Byli všichni Hutuové vrazi? Kdo byl tedy vinen?

na podobné téma:
Černá zem
Děti Arménie
Paměť a trauma pohledem humanitních věd
Places of pain and shame. Dealing with difficult heritage

© Jan Lukavec

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 57 čtenářů.

Diskuse

Vložil: Magda de Bruin, 20.04.2016 10:06
Haperen, Maria van et al.: Holokaust a jiné genocidy
No, já vidím i stylistický rozdíl ve formulaci (doslovný překlad z niz.): "Podle Hitlera měl útok na Rusko přinést vojenské vítězství, jímž by se třetí říše udržela tisíc let." a útokem, který něco dobývá a obsazuje. V českém textu bych navíc asi místo Rusko použila Sovětský svaz (ledaže je to skrytá... parafráze Hitlerova výroku, protože ten nejspíš skutečně mluvil o Rusku). V té další větě se (v doslovném překladu) píše: "Platili za úhlavní nepřátele nacionálního socialismu." Ostatně věta o Heydrichovi v niz. zní: "27. května 1942 se Heydrich stal obětí atentátu ze strany českého odboje." Tomu se fakticky vzato podle mého názoru nedá nic vytknout - parašutisti s odbojem v každém případě úzce spolupracovali a stát se obětí podle mě neznamená nutně, že tentýž den zahynul. Chyba v datu se zřejmě vloudila až do angličtiny (a překladatel ji v češtině nedokázal uspokojivě opravit). Anglická verze vzniká zpravidla téměř souběžně s originálem a autoři (znalí angličtiny) si umějí ohlídat, aby byl překlad věrný (univerzitní nakladatelství navíc jistě disponuje lektory-rodilými mluvčími), takže na překladu takového textu přes angličtinu by samo o sobě nebylo nic špatného. Horší je, že na kostrbaté překlady si čeští čtenáři zvykají už od školních let.
Vložil: Jan Vaněk jr., 20.04.2016 00:26
Haperen, Maria van et al.: Holokaust a jiné genocidy
To je dobrý postřeh, v angličtině jsou obě "Aktion" správně, v překladu nikoli. Osobně mi ale "útok dobyl" přijde jako přijatelná metonymie, snad i to obsazení, i když věcně je to dost nepřesné ("that the attack on Russia achieved a military conquest" / "moest de aanval op Rusland de militaire overwinning... brengen" - přece jen jsem dohledal i nizozemské znění, je jen dva intuitivní kliky z homepage: niod.nl ). Ovšem s těmi nepřáteli je to ještě horší: nesmyslný a nesouvislý překlad "Válka proti bolševikům a Židům neměla tedy být jiná než likvidační. Existovali tam nepřátelé nacionálního socialismu." se při dohledání originálu "A war against Bolsheviks and Jews could therefore be very little else than a war of annihilation. They were the sworn enemies of National Socialism" (původně: "Een oorlog tegen bolsjewieken en Joden kon daarom weinig anders zijn dan een vernietigingsoorlog. Ze golden als de doodsvijand van het nationaalsocialisme"; přinejmenším anglická verze, jakkoli rozsahem stručná, je poměrně květnatá, ale překlad to omezuje) nedá vysvětlit jinak než nepozorným a nepřemýšlejícím chybným čtením "There were".
Vložil: Magda de Bruin, 19.04.2016 11:39
Haperen, Maria van et al.: Holokaust a jiné genocidy
Máte pravdu, pane Vaňku, zjistila jsem, že podle současných pravidel by se skutečně název měl psát s velkými písmeny (a tomu se od teď podřídím, protože nemá smysl nizozemskou pravopisnou anarchii ještě stupňovat). Ostatně z úryvku na bux.cz se mi zdá, že jazykový cit středoškoláků překlad příliš netříbí... - jen v prvních řádcích ukázky: "vojenský útok proti Rusku dobyl a obsadil území" (území snad dobývá a obsazuje armáda?), "Existovali tam nepřátelé nacionálního socialismu" (otrocký překlad z angličtiny?). Později se uvádí název německé operace "Action Reinhard" (silně pochybuju, že by Němci pro názvy svých operací používali angličtinu). V textu cítím nizozemský telegrafický styl, jímž se podobné publikace pro přehlednost píší, ale pokud se ta (i lexikální) strohost originálu zachová v češtině, vyznívá to podle mého názoru mnohdy až primitivně.
Vložil: Magda de Bruin, 19.04.2016 10:23
Haperen, Maria van et al.: Holokaust a jiné genocidy
NIOD to tak píše jen někde a v souladu s pravidly niz. pravopisu to není (je to možná úlitba nebo analogie s anglickou verzí, ale já nemám důvod se tomu podřizovat). Chyby v textu i překladu jsou skutečně zarážející - zvlášť u publikace určené speciálně pro středoškolské učitele jako podklad k výuce.... (Ale bohužel to není ojedinělý případ - komiksová podoba Deníku Anne Frankové, také přeložená z angličtiny, se přes všechny historické i jiné boty nabízí školám jako výukový materiál, přičemž Paseka na svých stránkách odkazuje na recenzi v periodiku Superrodina, ale kritickou recenzi na iLit. cudně zamlčuje.)
Vložil: Jan Vaněk jr., 19.04.2016 02:19
Haperen, Maria van et al.: Holokaust a jiné genocidy
Když už je tu o mně řeč, jen bych ještě podotkl, že NIOD píše O, H a G velkým písmenem (předpokládám v souladu s pravidly nizozemského pravopisu; minuskule jsou jen v grafickém logu) a anglické znění příručky chvályhodně nabízí na niod.nl... (po nizozemském jsem nepátral), takže si každý může ověřit nedostatky překladu, jako "Consequently, we should consider a traitor every Hutu who: a. marries a Tutsi woman; b. befriends a Tutsi woman; c. employs a Tutsi woman as a secretary or concubine" z jediného citátu v recenzi. Další nalezneme v úryvku ukazky.bux.cz : Např. trapnou chybu Nizozemců "On 27 March 1942, Heydrich fell victim to an attack by the Czech resistance" se překlad pokouší opravit, ale polovičatým "Sedmadvacátého června 1942 se Heydrich stal obětí českých odbojářů": jak by měl vědět každý dobrý (nebo aspoň o válce píšící) Čech, atentát proběhl 27. KVĚTNA a Heydrich zemřel 4. června nad ránem. Mnohem více jiných ale zavléká, třeba "Chelmno and the Majdanek concentration camp, built alongside Polish Lublin, were also used as extermination camps after 1942, as was Auschwitz. Starting in May 1940, the former complex of barracks at Auschwitz was adapted for the imprisonment of Polish opponents of the Nazi regime" je přeloženo "Od května 1942 byl bývalý kasárenský komplex v Osvětimi uzpůsoben pro věznění polských protivníků nacistického režimu." (první věta chybí zcela).
Vložil: Magda de Bruin, 17.04.2016 16:40
Haperen, Maria van et al.: Holokaust a jiné genocidy
Pro čtenáře nizozemské sekce boeken bych ráda doplnila, že v nizozemštině se publikace jmenuje De Holocaust en andere genociden, Een inleiding (nicméně český překlad vznikl zřejmě z anglické verze). Má tedy už v titulu upřesnění, že jde o úvod do příslušné problematiky. Ústav, který knihu v originále... vydal, vznikl sloučením dvou institucí a jeho nynější název zní: NIOD Instituut voor oorlogs-, holocaust- en genocidestudies (takže bez závorky).
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

hodnocení knihy

70%autor článku   54%čtenáři

zhlédnuto 2683x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce