Kokešová, Helena (ed.): Politici, umělci a vědci ve veřejném prostoru na přelomu 19. a 20. století

Kokešová, Helena (ed.)
Politici, umělci a vědci ve veřejném prostoru na přelomu 19. a 20. století

ukázka kultura

Hofmannsthalův zájem o Čechy stoupal společně s tím, jak se vzájemný vztah mezi oběma stranami vyhrocoval.

„... směs sklíčenosti, obav a také fascinace.“ Okolnosti a důsledky pražských návštěv Hugo von Hofmannsthala
Helena Kokešová (ed.): Politici, umělci a vědci ve veřejném prostoru na přelomu 19. a 20. století = Politicians, artists and scientists in public space at the turn of the 20th century. Masarykův ústav a Archiv AV ČR, Praha, 2015, 225 s.

Hofmannsthalův zájem o Čechy stoupal společně s tím, jak se vzájemný vztah mezi oběma stranami vyhrocoval. Brzy po začátku války udělal v tomto směru několik hořkých zkušeností. V časopise Insel-Almanach auf das Jahr 1915 byla otištěna protislovanská báseň Arno Holze, svědčící o přehlížení etnických specifik monarchie ze strany německé říše. Na základě energického Hofmannsthalova protestu byla báseň z druhého vydání odstraněna.

Od roku 1915 věnoval Hofmannsthal Čechám několik úvah, jež lze v širším slova smyslu označit za úvahy státněteoretického rázu. V článku Wir Österreicher und Deutschland (My Rakušané a Německo, leden 1915) se pokusil objasnit vztah Němců k Rakušanům a dotkl se v této souvislosti též významu Čechů v Rakousku a pro Rakousko, aniž přitom zamlčoval stávající vnitropolitické konflikty. Interpretuje je jako důsledek historických poměrů v obou zemích: „Smělost a nebezpečnost germánského osidlování tradičně slovanského území: to je naše politická přítomnost.“ Díky kontaktům s Kvapilem se pro něj stal zřejmějším význam určitých historických událostí pro Čechy. A rozhodně se nechystal tyto nové poznatky v zájmu harmonizace zamlčovat, naopak je jasně pojmenoval: „Husitská válečná pochodeň a to, jak povstala z české krve a české půdy, představuje zkušenost českého lidu, která je dnes jeho cítění stejně blízká, ba bližší [...] než napoleonské války.“ Nakonec přisoudil Čechům v Rakousku závažnou roli, a pokud jde o německý a slovanský národní charakter, konstatuje, že oba národy oplývají „nesmírným množstvím mladistvých a svěžích rysů“. Němci v Rakousku se podle něj vyznačují „smělostí a dobyvačností“, zatímco slovanskému elementu je vlastní především funkce prostředníka. Rakousko pak je „oproti Východu a Jihu zemí dávající, vůči Západu a Severu je charakterizuje schopnost přijímat“. Tím se Hofmannsthal přiblížil Bahrově představě o Češích jako dynamickém národu, dychtícím po vzdělání, plnícím prostřednickou a syntetizující roli. Pluralita jakožto konstitutivní prvek, vymezující se zároveň vůči německé říši, je rovněž tématem článku Österreich im Spiegel seiner Dichtung (Rakousko v zrcadle svého básnictví, 1916), ve kterém se píše, že Rakousko zahrnuje „nejen německé Rakousko, ale minimálně pevné jádro dědičných zemí včetně Čech.“

Celý text ukázky v pdf

Kurt Ifkovits, překlad © Zuzana Augustová
ukázka z knihy Politici, umělci a vědci ve veřejném prostoru na přelomu 19. a 20. století
na iLiteratura.cz se souhlasem vydavatele

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 2176x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce