Dawson, James: Jak být klukem; Long, Hayley: Jak být holkou

Dawson, James
Jak být klukem; Long, Hayley: Jak být holkou

recenze dětská

James Dawson a Hayley Longová, autoři knih s podobným názvem – Jak být klukem a Jak být holkou – s odzbrojující upřímností a lehce poťouchlým humorem vyprávějí puberťákům o nástrahách života: co je fajn, co jsou jenom nesmysly a na co si dát bacha. Nehovoří přitom zdaleka jen o sexu, ale i o proměnách lidského těla, tlaku okolí, emocích, druhém pohlaví, lásce. Příručky potěší svým nadhledem, vtipem a upřímností.

Jak se dožít dospělosti a neztrapnit se při tom
Dawson, James: Jak být klukem. Přel. Michala Marková, Argo, Praha, 2015, 192 s.
Longová, Hayley: Jak být holkou. Přel. Michala Marková, Argo, Praha, 2015, 224 s.

„Nikdo z nás nevyrůstal s internetovým připojením,“ upozorňuje britský spisovatel James Dawson rodiče dnešních dospívajících. Získat jakékoliv informace pro jedenáctiletého kluka už dávno není problém: o sexu uslyší od svých vrstevníků mnohem dřív než od rodičů, k pornografii vedou dvě tři kliknutí, a než od uzardělého učitele přírodopisu v osmé třídě poprvé „oficiálně“ uslyší o tom, jak děti přicházejí na svět, už toho nejspíš bude mít plnou hlavu včetně některých hodně explicitních výjevů. Problém není informace získat, problém je se v nich vyznat: oddělit pravdu od fám, realitu od fantazií tvůrců porna. A neztrapnit se před spolužáky, to především. James Dawson pragmaticky připouští, že v dnešním světě nemá cenu nic tajit, a tak ve své knize Jak být klukem (Being a boy, 2013) přechází do protiútoku. S odzbrojující upřímností a lehce poťouchlým humorem vysvětluje, jak to všechno doopravdy je, co všechno jsou jenom nesmysly a na co si dát bacha. Nehovoří přitom zdaleka jen o sexu, ale i o dospívání jako takovém: o proměnách lidského těla, o tlaku okolí, o emocích, o ženách, o lásce.

Inspirována knihou Jak být klukem, sepsala Hayley Longová v roce 2015 její dívčí protějšek: Jak být holkou (Being a girl). S ohledem na citlivější publikum se tolik nevěnuje problematice „sex a jak na něj“, i když se jí ani ona rozhodně nevyhýbá a vše podstatné zazní. Daleko více stránek je věnováno prostému přežití v nelítostném kolektivu dospívajících dívek: co si vzít na sebe, jak si nažehlit vlasy a jak se smířit s tím, že Beyoncé bude vždycky vypadat líp. Příručka pro dívky ve srovnání s knihou Jak být klukem taky není tak veselá a dotýká se i některých velkých a „dospělých“ témat: genderové nerovnosti nebo třeba potratů.

Hlavní předností obou titulů je jazyk, ne nadarmo česká vydání z nakladatelství Argo získala na jaře 2016 Zlatou stuhu za překlad v kategorii literatura faktu. Oba autoři mluví tak, aby jim cílová skupina rozuměla. Tedy ani latinsky, ani v paragrafech. Spíš jako starší kamarádi, kteří si dobře pamatují, co všechno jim samotným ještě před nedávnem vrtalo hlavou. Nejlépe to ilustruje kapitolka věnovaná cigaretám. Běžný postup je děti pokud možno vyděsit bezzubými chřtány a zčernalým jazykem, čemuž ovšem puberťák neuvěří, protože z vlastní zkušenosti ví, že kouří kdekdo a většinou jako monstrum nevypadá. James Dawson naproti tomu říká: „Člověk, co je namol a smrdí jako popelník, nebývá většinou nijak zvlášť sexy. (…) A navíc od té doby, co se ve spoustě hospod přestalo kouřit, jsou kuřáci dost často nuceni plížit se na cigárko před podnik jako Glum a jako vyvrhelové tu trpět na dešti.“ Každý chce být sexy, teenager ze všech nejvíc.

Grafické zpracování, především obálky na motivy těch originálních britských, působí možná až příliš třeskutě a mohlo by některé rodiče odradit. Vyznění textu je přitom úplně opačné: žádný humor za každou cenu, autoři si dělají legraci především sami ze sebe a spolu s překladatelkou trousí hodně povedené hlášky: „Chámovod zní trochu moc technicky, jako součástka nějakého divného zemědělského stroje nebo co.“ Nebo: „(…) když jí řekneš: ,Ty máš ale krásné oči‘, dobereš se tak leda rozhovoru o dominantních a recesivních genech.“

Rodiče, kteří by chtěli knihu pořídit, se musí smířit s tím, že jejich potomek už není malé dítě, a vzít na vědomí, že autoři s ním jako s malým dítětem zacházet nebudou. Dozví se všechno pěkně otevřeně, prudérnost stranou, v chlapecké verzi obzvlášť. Kromě objektivních pravd předkládají Dawson a Longová i ryze subjektivní poučky a názory. Ačkoli to ve volnomyšlenkářském Česku nejspíš nehrozí, v konzervativnějších zemích by některé z nich mohly narazit. Například: „Sex je příjemný vždycky – ať toho druhého miluješ, nebo ne.“ Nebo: „Existuje asi tak MILIARDA důvodů, proč se pár nebo jednotlivec může pro interrupci rozhodnout – někdy prostě není na dítě ta správná doba.“ Nebo: „Víceméně je to tak, že lidi jsou něco jako kostičky lega: ať už to jsou holky nebo kluci, vždycky do sebe celkem hladce zapadnou.“

Obě příručky potěší svým nadhledem, vtipem a upřímností. Dospívajícím poskytnou důvěryhodný pevný bod uprostřed záplavy pochybných informací a rodiče zbaví noční můry, vážného a zároveň tak trapného rozhovoru o sexu. Navíc si knihu, než ji předají svému dítěti, nejspíš sami potají přečtou: přece jenom vyrůstali bez internetového připojení a informací není nikdy dost…

© Vojtěch Matocha

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 17 čtenářů.

Diskuse

Vložil: redakce, 04.06.2016 22:16
Dawson, James: Jak být klukem; Long, Hayley: Jak být holkou
Obálku jsme přidali a jméno překladatelky opravili, děkujeme za upozornění.
Vložil: Jan Vaněk jr., 03.06.2016 17:51
Dawson, James: Jak být klukem; Long, Hayley: Jak být holkou
Přeložila Michala Marková, nikoli Michaela. (Mimochodem, proč nejen obrázek obálky, ale i odkazy vpravo upřednostňují jen klučičí titul a holky vytěsňují?)
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

80%autor článku   53%čtenáři

zhlédnuto 2163x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce
Inzerce