Sigurðardóttir, Yrsa

Sigurðardóttir, Yrsa

rozhovor beletrie zahraniční

Rozhovor s úspěšnou islandskou autorkou detektivek a hororů Yrsou Sigurðardóttir o její poslední knize, šťastných koncích a blížící se zombie apokalypse.

Až mě krimi přestane bavit, zkusím katastrofický román

Yrsa Sigurðardóttir (1963) je poněkud netypická islandská spisovatelka. Živí se jako stavební inženýrka a své detektivní romány a knížky pro děti píše ve volném čase. V češtině vyšlo zatím šest krimi příběhů s ústřední postavou právničky Tóry, kterou ovšem nenajdeme v poslední česky vydané knize Pamatuji si vás všechny. Rozhovor vznikl u příležitosti veletrhu Svět knihy.

iLiteratura: Mohla byste svůj román Pamatuji si vás všechny představit českým čtenářům?
Yrsa Sigurðardóttir: Na rozdíl od mých předchozích knih, které měly čistě detektivní zápletku, je Pamatuji si vás všechny spíše horor. Skládá se ze dvou oddělených příběhů – první je pro mě o něco obvyklejší, k detektivce má blíže. Jeho hlavní postavou je lékař, který se přestěhoval na islandskou periferii, poté co mu zmizel malý syn; ztratil se během hry na schovávanou, už ho nikdo nenašel a mají ho za mrtvého. Ve druhé dějové linii se tři lidé rozhodnou zrekonstruovat dům kdesi v opuštěné vesnici. Po určité době však zjistí, že ta vesnice možná není až tak opuštěná a že tam nejsou sami.

iLiteratura: Navštívila jste vy sama vesnici Hesteyri, ve které se děj odehrává?
Yrsa Sigurðardóttir: Byla jsem tam dvakrát, abych získala podklady pro svou knihu. Ráda bych tam bývala zůstala i déle a psala, ale bohužel tam není elektřina. Pořídila jsem tam pár fotografií a sepsala nějaké poznámky.

iLiteratura: Strávila jste tam noc? Sama? Já bych se po přečtení vaší knihy asi neodvážil…
Yrsa Sigurðardóttir: Ano, sice ne sama, ale byla jsem tam dva týdny. Možná to z mé knihy úplně nevyplývá, ale je to moc hezké místo.

iLiteratura: Proč jste tentokrát dala přednost novým hrdinům a neobsadila jste hlavní postavy svých předchozích knih, především právničku Tóru?
Yrsa Sigurðardóttir: Už jsem byla z celé série hodně unavená. Je obtížné každý rok dokola psát o stejných lidech a já zkrátka potřebovala změnu; tak jsem se pustila do hororu a do něj jsem své oblíbené postavy nechtěla zatahovat.

iLiteratura: Ve vašem románu obchází přízrak mrtvého dítěte, který trestá ty, kdo se na něm za života provinili. Proč se ale mstí i některým nevinným lidem? Vypadá, že boží mlýny sice melou, ale občas semelou i nesprávného.
Yrsa Sigurðardóttir: Ten přízrak netouží jen po pomstě a spravedlnosti, respektive touží po ní tak dlouho, že už se stal bytostí skrz naskrz zlou. Už mu nezáleží na tom, kdo mu stojí v cestě. Chce lidem ubližovat a nenávidí všechny bez rozdílu, dobré i zlé.

iLiteratura: Co je podle vás nejdůležitější přísadou dobrého hororu?
Yrsa Sigurðardóttir: Prostředí izolované od vnějšího světa, osamělost tváří v tvář zlu. Kdybych se pokusila napsat horor odehrávající se ve městě, mohly by postavy napadené přízrakem jít k sousedům nebo zavolat policii. To samozřejmě nemůžu dopustit, proto ta opuštěná vesnice, velmi příhodně bez mobilního signálu.

iLiteratura: Jak vaši skalní fanoušci přijali, že Pamatuji si vás všechny není klasická, přísně racionální detektivka jako například předchozí Plavba smrti?
Yrsa Sigurðardóttir: Trochu jsem se toho obávala, čtenáři kladou na zavedeného autora jistá očekávání, kupují knihu a čekají něco podobného jako v té předchozí. Na druhou stranu mě téma lákalo, a tak jsem to zkusila. Ukazuje se, že to byl správný tah, lidé jsou nadšení. A nejen ti, kteří věděli, že se jedná o horor. Spousta lidí si myslela, že čtou detektivku, a neobvyklý vývoj událostí je potěšil. To jsem samozřejmě před vydáním nevěděla, byl to do značné míry risk, který nemusel vyjít.

iLiteratura: Během své kariéry jste vyzkoušela celou řadu různých žánrů…
Yrsa Sigurðardóttir: Ano, začínala jsem s dětskými knihami, potom přišly detektivky, teď horor. Mám za sebou i jednu sci-fi povídku. Jednoho dne, až mě krimi přestane bavit, bych chtěla zkusit katastrofický román – konec světa, zombie apokalypsa, motorové pily a lidé uvěznění na benzince, něco takového. Ještě chvíli ale u krimi zůstanu.

iLiteratura: Jak se stavební inženýrka stane světově uznávanou spisovatelkou?
Yrsa Sigurðardóttir: První knížku jsem napsala pro své vlastní děti a měla úspěch. Když jsem se později prosadila i s knihami pro dospělé, začali se mě lidé ptát: „Proč vůbec ještě pracujete?“ Dnes už pracuji méně než dříve, jen na půl úvazku, ale nechci se toho úplně vzdát. Vyhovuje mi, že můžu ráno někam jít, potkat se s lidmi, promluvit si s nimi. Psaní je osamělá práce, nevydržela bych jen sedět na židli a dívat se do počítače

iLiteratura: Čtou vaše děti knížky, které píšete?
Yrsa Sigurðardóttir: Ne, dětské knížky jsem původně psala pro svého syna a on je měl rád, ale ty další věci ho už moc nebavily. Myslím, že je mu trochu nepříjemné číst knihy, které jsem napsala. Říká, že si u toho připadá divně: máma píše o vraždách (smích).

iLiteratura: Čím se dnes cítíte být víc? Inženýrkou, nebo spisovatelkou?
Yrsa Sigurðardóttir: Obojím, jsem teď poněkud rozpolcená. Jsou dny, kdy jsem jenom inženýrkou, jindy zase jenom píšu.

iLiteratura: Proč vaše knihy končí vždy tak špatně? Když jsem četl Plavbu smrti, do poslední chvíle jsem doufal ve šťastný konec, ale to, co přišlo, bylo ještě mnohem temnější, než jsem si vůbec dokázal představit.
Yrsa Sigurðardóttir: Já jsem se opravdu snažila najít šťastný konec. Vždycky se o to snažím. V Plavbě smrti do poslední chvíle jakási naděje je, ale nedávalo by to smysl, muselo to skončit špatně. I když mi to později lidé hodně vyčítali a psali mi: Jak jste to mohla udělat?

iLiteratura: Čemu se věnujete teď?
Yrsa Sigurðardóttir: Píšu novou sérii, dvě knížky jsou hotové, nyní dokončuji třetí. Zápletka je opět kriminální, tentokrát žádná strašidla ani nic podobného. Hlavními postavami jsou policejní vyšetřovatel a dětská psycholožka, která pracuje pro islandský ústav na ochranu dětí; stará se o děti, které se staly obětí nebo svědkem trestného činu. Při pátrání vede rozhovor s dítětem, zatímco je vyšetřovatel sleduje přes sklo. Na Islandu má série velký úspěch, i když je dost temná. Kromě Islandu již vyšla i v Norsku a Německu, u vás by měla vyjít nejspíš během příštího roku.

 

Sigurdardóttir Sigurdardottir

© Vojtěch Matocha

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 2050x

Inzerce
Inzerce