Jeier, Thomas: Divoký západ

Jeier, Thomas
Divoký západ

recenze historie

Poutavá publikace německého autora Thomase Jeiera zavádí čtenáře do časů, kdy tisíce odvážlivců osidlovaly rozlehlá panenská území západních částí Spojených států. Díky této přehledně zpracované encyklopedii se nám naskýtá možnost seznámit se s drsnými trapery i nelítostnými bandity a poznat tak okolnosti, jež povedou ke vzniku nejmocnějšího státu světa.

Výprava do světa kovbojských saloonů, k zlatokopům i indiánům – k počátkům amerického pionýrského ducha
Thomas Jeier: Divoký západ. Přel. Ivana Fuhrmann Vízdalová, Universum, Praha, 2015, 304 s.

O tom, že je doba osidlování západní části Spojených států amerických dodnes více než přitažlivým tématem, svědčí nespočet filmů, beletristických děl či písní, jimž jako inspirace posloužily právě tyto těžké časy, během kterých se doslova z ničeho podařilo tisícům odvážlivců vybudovat stát, jenž se později měl proměnit v nejmocnější stát planety. Oblasti západně od řeky Mississippi se staly životním tématem také pro německého autora Thomase Jeiera (*1947), autora mnoha románů i odborných prací, v nichž tento zapřisáhlý fanoušek kovbojských dob již několik desetiletí prokazuje skutečně zevrubnou znalost této problematiky. Přestože jeho publikace Divoký západ, která v češtině vyšla roku 2015, odkazuje svým názvem zdánlivě jen na poměrně krátké časové období amerických dějin (etapu vymezenou zhruba koncem americké občanské války a 90. lety 19. století), kniha zdaleka netematizuje jen kovboje a bandity, výjevy nám tolik známé z četných westernů. Autorovým cílem je populárně naučnou formou nastínit co možná nejkomplexnější obraz osidlování USA, od prvních španělských a francouzských objevitelů až po počátek 20. století, a tento záměr plní na výbornou.

Několikasetletý příběh, který je na jedné straně plný obrovského lidského odhodlání, touhy po štěstí a usilovné píle zkrotit divokou přírodu, na straně druhé pak násilí a nespravedlnosti, začíná autor už v dobách conquistadorů, kteří hnáni vidinou nalezení bájného Eldoráda vyrazili v roce 1540 pod velením Francisca de Coronada směrem na sever. I přesto, že namísto ze zlata vystavěných domů našli jen skromná puebla tamních obyvatel, a sen o bájném bohatství se tak rozplynul, postupné objevování nekonečných území severní Ameriky, jeden z nejvíce vzrušujících úseků lidských dějin, mohlo naplno propuknout.

„Go west, young man, go west and grow up with the country!“ Tato slova, jež roku 1850 napsal novinář Horace Greeley, více než výstižně demonstrují tehdejší náladu Američanů, kteří si pod magicky znějícím výrazem „západ“ představovali zářnou vidinu úniku z civilizace a větší možnost osobního uplatnění. „Západ byl cílem všech snů. […] Ráj popisovaný v zářivých barvách, aniž by ho kdo viděl. Na západě čekala svoboda, kterou na východě drtila kola pokroku. […] Západ byl abstraktní pojem, popis stavu, synonymum svobody a nového začátku.“ Zatímco tak „kolem roku 1800 byla země na západě ještě neznámou pustinou“, druhá polovina století se již nese ve znamení horečného objevování panenských území rozkládajících se mezi Apalačskými horami a Mississippi. Průkopnická expedice Lewise a Clarka (1804–1806) k břehům Tichého oceánu, jejímž iniciátorem byl prezident Jefferson, doslova prorazila cestu statisícům dalším, kteří si tak mohli začít plnit svůj „American dream“.

Jeier se průběžně v několika chytře rozvržených kapitolách věnuje všem skupinám dobrodruhů, kteří v průběhu předminulého století tvořili nedílnou součást obrazu tehdejší Ameriky. Nejprve se autor zabývá lovci kožešin, tzv. trapery, drsnými chlapy, které uměli klást pasti a přežít v divočině stejně tak dobře jako pít whiskey. „Boha se nebáli skoro vůbec a strach neměli ani před ďáblem,“ prohlásil o traperech jeden z jejich současníků. Dále na stránkách Jeierovy knihy ožívá doba lodní dopravy na „životodárné tepně amerického kontinentu“, na mocné Mississippi, kterou tak nadčasově ve svých dílech vylíčil nejznámější mississippský lodivod Mark Twain. Naprosto neodmyslitelnou součást mozaiky amerických dějin však představují zlatokopové, jimž autor také věnoval samostatnou kapitolu, ve které dokazuje, jak obrovskou měrou přispěla tzv. zlatá horečka v Kalifornii k budování Spojených států.

V následující části publikace se na dálných rovinách Utahu a Colorada opět zvíří prach a napnou tětivy indiánských luků, neboť tuto vyprahlou zemi probudí kola vozů tisíců osadníků, průkopnických rodin potýkajících se na své strastiplné cestě za lepším životem s nemocemi, hladem, spory ve vlastních řadách, zimou i spalujícím vedrem. Nebezpečné putování pouštěmi Nevady či Arizony ukončila až stavba transatlantické železnice, monumentálního díla tisíců dělníků z Ameriky, ale i Mexika, Irska nebo Číny, díky němuž se Spojené státy staly skutečně „spojenými“, které však zároveň představovalo počátek konce života a kultury původního obyvatelstva. Kontroverznímu tématu násilí na indiánech a permanentního napětí mezi nimi a novými osadníky se ostatně Jeier věnuje v průběhu celé knihy a vnímá jej jako skvrnu na historii USA.

Výrazně pozitivním prvkem publikace je autorovo úzké zaměření se na osudy konkrétních osob. Tím, že Jeier demonstruje život na západě prostřednictvím reálných lidí a dává tak čtenáři možnost vnímat tuto epochu dějin skrze hmatatelné příklady, dociluje autor nejen větší čtivosti, ale i plastičnosti jednotlivých výjevů. Rozhodně se tak nejedná o suchopárný výčet prostých historických faktů, ba naopak, autor na stránkách Divokého západu nechává doslova ožívat řadu slavných i méně známých postav Západu. Vedle proslulých jmen, jakými jsou Jesse James, Calamity Jane či propagátor westernové kultury William F. Cody alias Buffalo Bill, se tak seznámíme kupř. s Jamesem Marshallem, jemuž se jednoho lednového dně roku 1848 podařilo v náhonu pily na American River objevit zlatý nuget, a bezděky tak rozbouřit celý kontinent, s rančerem Nelsonem Storym, který dokázal přehnat tisíc kusů svého dobytka až do Montany, s oblíbeným šerifem Thomasem J. Smithem a mnoha dalšími, neméně zajímavými příběhy.

Ke „cowboyům“, nespoutaným honákům krav, pro něž byla volnost a život v přírodě nade vše, Jeier přistupuje v druhé části publikace. Kromě popisů náplně všedního dne obyčejného kovboje, jeho odívání či oblíbených pokrmů však autor také obrušuje některé stereotypy, které o tomto fenoménu rozneslo moderní umění, především pak kinematografie. Díky četným filmům se silně romantizujícím nádechem tak dnes již málokdo ví, že kupř. „revolver se používal víc k rozbíjení kávových zrn a zatloukání hřebíků než ke střílení“. Přestože ale divoký západ nebyl zdaleka tak divoký, jak praví prameny (mezi lety 1865 až 1900 bylo na západ od Mississippi zaregistrováno pouhých 250 trestných činů), úplně klidné místo pro život to také nebylo. Celá jedna, mimochodem velmi čtivá, kapitola knihy je proto věnována zločinu na americkém Západě, slavným banditům i šerifům, kteří dodnes tvoří nedílnou součást americké kultury.

Divoký západ je napsán svěžím dynamickým jazykem, z něhož přímo sálá autorův zápal pro toto téma, takže mu čtenář rád odpustí, že se – někdy možná častěji, než je únosné – opakuje. Zmíněné nadšení a místy skutečně neúměrně vyhrocená subjektivita autora („dole na hranici mezi USA a Mexikem je Amerika nejdivočejší a nejkrásnější“) by byly zcela v pořádku ve chvíli, kdy by se jednalo o memoáry či beletristickou prózu, v publikaci naučného rázu však tyto prvky působí poněkud rušivým a mírně neprofesionálním dojmem. I přes tyto drobné výtky a fakt, že na konci knihy autor trochu ztrácí dech a zahrnuje čtenáře ne příliš zajímavými fakty o současném stavu kdysi významných kovbojských středisek (Dodge City, Abilene) či moderní podobě rodea, Jeierův Divoký západ na své působivosti nijak neztrácí.

V neposlední řadě si publikace zaslouží velké uznání za svoje grafické zpracování. Každou stranu zdobí několik fotografií, většinou historických, nedostatek původního obrazového materiálu pak autor vyvažuje fotografiemi současnými, nutno však říci, že velmi vkusnými. Všechny snímky bez ohledu na dobu vzniku jsou sladěny do temně sépiového tónu, který ve čtenáři vyvolává dojem autenticity. Divoký západ lze pro jeho vysoce informativní i poutavý charakter jen doporučit, a to jak nováčkům v objevování této pozoruhodné kapitoly historie Spojených států, tak i ostříleným znalcům amerického Západu. Ty všechny dokáže kniha přenést do atmosféry kovbojských saloonů sálajících výpary whiskey a parfémy lehkých holek, k divokým horským řekám nesoucích do zlatokopeckých pánví vytoužené zlatinky nebo do nekonečných rovin Nebrasky, kde dunivé údery kladiv bušících do hřebů a zvonění rozpálených kolejnic dávají tušit, že tudy již zanedlouho projede – v jazyce indiánů – „železný oř“. Do světa, jenž je plným vyjádřením amerického pionýrského ducha, svobodného, odvážného, s neúnavnou touhou rvát se s přírodními živly i vlastním osudem.

 

© Matěj Matela

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 8 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

70%autor článku   63%čtenáři

zhlédnuto 1377x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce
Inzerce
Inzerce