Hvížďala, Karel: Evropa, Rusko, teroristé a běženci

Hvížďala, Karel
Evropa, Rusko, teroristé a běženci

recenze sociologie

I když se zařazení autoři na mnoha tématech neshodnou, je nepochybné, že jsou v knize shromážděny hlasy těch, kteří k tématu mají co říci. Což je rozhodně lepší, než když Čechy v problematice muslimských přistěhovalců školí entomolog se specializací na motýly.

Čeští intelektuálové o krizích dneška
Karel Hvížďala: Evropa, Rusko, teroristé a běženci: Schwarzenberg, Ryšavý, Kraus, Glanc, Přibáň, Romancov, Robejšek, Dobrovský, Rubeš, Steiner, Rupnik, Petříček, Pithart. Mladá fronta, Praha, 2016. 252 s.

Válka na Ukrajině, Putin, hrozba teroristických atentátů, migrační krize. To jsou hlavní témata nové knihy zkušeného novináře Karla Hvížďaly Evropa, Rusko, teroristé a běženci. Sešly se v ní rozhovory s předními českými intelektuály, z větší části s univerzitními profesory či učiteli. Mnozí z nich žijí mimo území ČR, takže přinášejí i pohled odjinud: například v Americe žijícího Petra Steinera (*1946), podle něhož je v porovnání s USA migrantů v Evropě stále relativně velmi málo.

K současné politické situaci se v knize vyjadřují nejen politologičtí odborníci, ale i filozof, spisovatel/režisér, překladatel a dva literární vědci. Mediálně známí politologové jako Michael Romancov, Petr Robejšek či Jacques Rupnik v publikaci mají dostatek prostoru k vysvětlení vlastních názorů, kterého se jim v běžných televizních rozhovorech většinou nedostává. Například Jiří Přibáň tak může rozvinout conradovské úvahy o „srdci temnoty“ současné civilizace. (Ale na druhou stranu: proč si zmíněný Robejšek myslí, že Evropa na ukrajinsko-ruské hranici eskaluje napětí, aby zakryla vlastní slabost, se mu nijak srozumitelně vyargumentovat nedaří.) Osvěžujícím způsobem pak působí úvahy nepolitologů. Například Tomáš Glanc líčí, jak dnes Putina zobrazují někteří ruští umělci: jako postavu s vyděšeným pohledem a s hypertrofovanými bojovými sklony třímající pro jistotu hned dvě vojenské helmy, která se dostala „mnohem výše, než kam patří“. Neotřelý je pohled Miroslava Petříčka, který mimo jiné osvětluje rozšířený odpor k běžencům. Přicházejí zvnějšku, z míst, do nichž jsme odložili a stále pomyslně odkládáme vlastní deficity, a proto je vnímáme jako hrozbu, což je ale podle něj nebezpečný myšlenkový zkrat. Současné chování vládnoucích ruských politiků vykládá odporem ke globalizaci a expozici lokálních rozdílů, což vyvolává strategii regresu. Mluví také o nesnadnosti odpovědné a samostatné existence, což ilustruje historkou o slovenské stařence, která na zprávu o odchodu sovětských vojsk po roce 1989 reagovala slovy vyjadřující automatický předpoklad o trvalé patronaci cizí vrchností: A kdo přišel (místo nich)? Martin Ryšavý, který se během rozhovoru dost bránil nechat se dotlačit k jakýmkoli obecnějším politickým a sociologickým úvahám a prohlášením, se svěřuje se svým osobním zážitkem, který ale nemálo vypovídá o náladách v současném Rusku. Jeden jeho dobrý sibiřský přítel se mu prý svěřil, že až vypukne válka Ruska s NATO a on jej zahlédne v řadách nepřátel, nebude na něj střílet.

I když se zařazení autoři na mnoha tématech neshodnou (kupříkladu v hodnocení Václava Havla, jehož Steiner kritizuje za jeho podporu války v Iráku), je nepochybné, že jsou v knize shromážděny hlasy těch, kteří k tématu mají co říci. Což je rozhodně lepší, než když Čechy v problematice muslimských přistěhovalců školí jihočeský entomolog se specializací na motýly…

 

© Jan Lukavec

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 21 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.