Schmidt, Eric; Cohen, Jared: Nová doba digitální

Schmidt, Eric; Cohen, Jared
Nová doba digitální

recenze sociologie

Díky obsáhlému geografickému záběru má kniha svůj význam. I když to s sebou nese i jistá rizika: třeba to, co autoři tvrdí o demokratických tradicích východní Evropy, není příliš přesné. Vytýkáno jim bylo rovněž to, že jejich údaje z exotických zemí jsou neúplné. Větší problém ale spatřuji v tom, jak byla kniha přeložena do češtiny.

Geopolitika digitálního věku
Eric Schmidt a Jared CohenNová doba digitální: jak se přetváří budoucnost lidí, národů a obchodu = The new digital age. Impossible, Tetčice, 2015 (vročení 2014), 310 s.

Nejrůznějších knih o tom, jak digitální prostředky ovlivňují náš každodenní život, dnes vychází mnoho. Najdeme mezi nimi tituly značně skeptické až apokalyptické, ale i velmi optimistické až utopické. Dokonce i jinak střízliví autoři knihy Druhý věk strojů uvažují o v současnosti neuskutečnitelném přerozdělení kapitálu, „zajištění proudu dividend ke všem občanům“ a vydávání „poukazů na nezbytnosti, jako jsou potraviny, oblečení a přístřeší“. Publikována ovšem byla i publikace dvou amerických autorů, která tyto efekty posuzuje v rámci možností realisticky a bez přílišného fantazírování nebo přehnané idealizace předdigitální minulosti. Nese název Nová doba digitální. Jak se přetváří budoucnost lidí, národů a obchodu a sepsali ji softwarový inženýr Eric Emerson Schmidt (*1955), pracující v minulosti pro Google a Apple a řazený mezi 100 nejbohatších lidí na světě, a Jared Cohen (*1981), rovněž vysoce postavený pracovník Googlu s bohatými zkušenostmi ve vysoké americké státní administrativě.

Autoři se zaměřují na geopolitickou dimenzi změn, jež přinášejí nejnovější komunikační technologie. Analyzují nedávný vývoj v nejrůznějších částech světa a ukazují, jak mnohostranná může být souhra působení politiků, firem a prostých občanů navzájem komunikujících pomocí počítačů a mobilů. Neboli jaká je v digitálním věku budoucnost revolucí, terorismu, občanství, konfliktů a celospolečenských traumat: jak je například důležité po živelné katastrofě rychle vybudovat vysílací věže a nakolik mocenské zájmy Ruska a Číny ovlivňují podobu internetového prostředí třeba v Mongolsku.

Internet a digitálno podle Schmidta a Cohena stále více připomíná svět jako takový, tedy cosi plného rozporů a protikladných zájmů. Telekomunikační služby tak sice vyplňují mezery ve strukturách rozpadajících se nebo nefunkčních států, ale stejně tak mobily umožňují represivním státům sledovat „nepohodlné“ občany. Internetové komunity sice pomáhají k seznámení lidem podobných zájmů či orientace, ale k jejich vysledování je může využívat i policie, a to stejně tak ve státech demokratických jako diktátorských. (Tímto způsobem prý roku 2011 egyptská policie vylákala tamní homosexuály do jedné káhirské restaurace, kde je hromadně pozatýkala.) Dále autoři předvídají vytváření nových falešných elektronických identit, jež ovšem může být zneužito/využito k mnoha protikladným účelům. A i když můžeme díky novým technikám bohatěji zaznamenávat a dokumentovat leckteré zločiny páchané v naší současnosti, podle autorů to nemusí být jen pozitivní rys: v budoucím kýženém procesu smiřování a odčiňování traumat bude „s větším množství důkazů více co odpouštět“. V budoucnu také Schmidt a Cohen očekávají sice méně plošných masakrů, které se dají v současné éře hůře utajit, ale zato více cíleného pronásledování vybraných složek obyvatelstva.

I nadále se bude odehrávat to, co známe již ze současnosti: střetávání a prostupování fyzické a virtuální civilizace, přičemž autoři doufají, že „každá z nich bude držet na uzdě záporné stránky té druhé“. Virtuální svět bude umožňovat únik z represe státního aparátu a bude též kromě zábavy či možností vzdělávání poskytovat příležitosti k tomu, jak „organizovaně povstat“. Fyzický svět na oplátku zavede pravidla a zákony, které mohou omezit anarchii virtuálního prostoru a ochrání obyvatelstvo před terorem hackerů či dezinformacemi. Autoři v knize přinášejí i futuristickou vizi plně automatizovaného každodenního života, kdy majiteli ráno vyjede ze skříně sám od sebe právě vyčištěný oblek, protože jej ten den bude čekat důležitá schůzka… Celkově ale důvod k optimismu neshledávají v podobných chytrých domech, sci-fi hračkách, internetu věcí a hologramech, ale „v kontrole, kterou nové technologie nasadí proti zneužívání, utrpení a devastaci v našem světě“.

Díky obsáhlému geografickému záběru má tato kniha svůj nemalý význam. I když to s sebou na druhou stranu nese i jistá rizika: třeba to, co Schmidt a Cohen tvrdí o demokratických tradicích střední a východní Evropy, není příliš přesné. Vytýkáno jim bylo rovněž to, že jejich údaje zvláště z exotických zemí jsou neúplné a místy vytržené z kontextu, ale pro základní hrubý přehled podle mne stačí, navíc v této oblasti nepochybně dochází k rychlým změnám a obtížně postižitelnému vývoji. Větší problém spatřuji v tom, jak byla kniha přeložena: text obsahuje četné prohřešky proti základním pravidlům českého pravopisu, jméno jednoho z významných aktérů je zkomoleno. Což je u tohoto jinak záslužného vydání opravdu škoda.

 

Na podobné téma:

Skleněná klec. Automatizace a my
Druhý věk strojů 
Vyhořelá společnost 

© Jan Lukavec

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 9 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

hodnocení knihy

60%autor článku   49%čtenáři

zhlédnuto 1697x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce