Juráček, Pavel: Situace vlka

Juráček, Pavel
Situace vlka

recenze beletrie česká

Řada Dílo Pavla Juráčka, v níž bude péčí Knihovny Václava Havla a editora Pavla Hájka zpřístupněna pozůstalost tohoto spisovatele, režiséra a scenáristy, představuje první vážný pokus zasadit tohoto uznávaného filmaře též do kontextu české literatury. Druhým svazkem se stala kniha Situace vlka, do níž editor zařadil několik Juráčkových textů inspirovaných povídkou Jacka Londona Neočekávané.

Juráčkovy roky v situaci vlka. Dramatický a výmluvný příběh jedné londonovské adaptace
Pavel Juráček
: Situace vlka. Knihovna Václava Havla, Praha, 2015, 280 s.

Koncem roku 1970 si český režisér, scenárista a spisovatel Pavel Juráček (1935–1989) do svého deníku zapsal: „Schovávám každý cár popsaného papíru. Všechno jsem roztřídil a založil do desek. Když tyto věci dělám, naplňuje mne uspokojení, že moje písemná pozůstalost bude přehledná a obsáhlá. Představuji si, jak ji někdo třídí a vybírá věci, které budou vydány nebo otištěny.“ V roce 2014 předal jeho syn Marek otcovu písemnou pozůstalost – šest beden nejrůznějších textů – Knihovně Václava Havla a někdejší Juráčkova představa se počala měnit v realitu. Pod vedením editora Pavla Hájka bylo zahájeno vydávání souborného Díla Pavla Juráčka, jehož prvním svazkem se stal povídkový soubor Prostřednictvím kočky a které vedle oceňovaného konvolutu Juráčkových deníkových záznamů s názvem Deník 1959–1974 (NFA 2003, ed. Jan Lukeš) představuje první vážný pokus zasadit tohoto uznávaného filmaře též do kontextu české literatury.

Druhým vydaným titulem (avšak 10. svazkem plánované ediční řady) se loni stala kniha nazvaná Situace vlka. Editor Pavel Hájek do ní zařadil několik Juráčkových textů inspirovaných westernovou povídkou Jacka Londona Neočekávané, jež vyšla česky roku 1977 ve výboru Ztracená tvář a která pojednávala o skupině zlatokopů, zahnaných do úzkých náhlým příchodem zimy a nedostatkem zásob. Značně komplikovanou genezi přítomných textů rekapituluje Hájkova předmluva, je však třeba podotknout, že osud jednotlivých podob či fází Situace vlka v mnoha ohledech příznačně ilustruje dobové poměry. A to bez ohledu na to, zda hovoříme o normalizaci v Československu (synopse a filmová povídka z roku 1971, které ještě „pokrýval“ režisér Jan Schmidt, potažmo literární scénář dokončený o rok později), o přelomu 70. a 80. let v Západním Německu (úpravy vyžadované producentem chystaného televizního zpracování – snímek Gnadenlos /Nelítostní/ režiséra Wolfganga Panzera byl poprvé odvysílán 23. 5. 1984 na programu ZDF –, nerealizovaná rozhlasová hra Cesta přes Labutí hory), nebo o polistopadových poměrech u nás (krach natáčení filmu podle původního scénáře v režii Jana Schmidta, odmítnutí nabídky F. A. Brabce dědici autorských práv kvůli plánovaným zásahům do textu).

Juráčkova nikterak pietní adaptace Londonova příběhu, z něhož zachoval v podstatě jen základní schéma, představuje výmluvnou ukázku autorova prozaického talentu (řeč je především o padesátistránkové filmové povídce Situace vlka). Přestože samotná předloha nepostrádá zajímavou zápletku ani literární kvality, Pavel Juráček dokázal na jejím půdorysu vystavět text nepoměrně hlubší a poutavější. Vedle úprav spíše marginálních – změny titulu či jmen hrdinů (některá upravoval vícekrát) – se Juráček nerozpakoval zasáhnout do roviny postav, jejich úlohy v příběhu, motivace i charakteristiky, a tím pádem rovněž do celkového vyznění povídky, která v jeho podání nabyla působivých rozměrů existenciálního dramatu.

Vedlejší přínos Hájkem připraveného souboru lze pak spatřovat v tom, že skýtá příkladnou demonstraci možné proměnlivosti uměleckého díla (po stránce obsahové i formální) a jeho závislosti na vnějších faktorech – „shora“ požadovaném tvaru, žánru, zacílení apod. Nabízí se přitom otázka, zda by knize mapující složitou cestu Situace vlka napříč dekádami a režimy nebylo ku prospěchu rozšíření poznámkového aparátu o některá osobní svědectví, ať už z pera samotného autora (množství pasáží s touto tematikou nalezneme i v Lukešově výboru z Juráčkových deníků), nebo ze strany jeho někdejších partnerek či spolupracovníků (třeba již zmiňovaného Jana Schmidta, jehož přátelství s Pavlem Juráčkem těžce poznamenala právě spolupráce na Situaci vlka, nebo režisérovy třetí manželky Dani Horákové, která jejich nelehký život v emigraci barvitě vylíčila na večeru pořádaném taktéž Knihovnou Václava Havla). Čtenářovu radost ze záslužného a navýsost pečlivého vypravení dalšího svazku Juráčkových textů může ovšem kalit pouze fakt, že ona nadmíru slibná látka, vybízející svou dialogičností a vizualitou ke zfilmování, nadále zůstává pouze na papíře.

 

© Petr Nagy

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 17 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

80%autor článku   51%čtenáři

zhlédnuto 2282x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce