Vacek, Jiří: Slovanská knihovna – můj osud: mozaika vzpomínek

Vacek, Jiří
Slovanská knihovna – můj osud: mozaika vzpomínek

recenze kultura

Knihovník nemusí být jen podivná bytost zapadlá mezi regály, nýbrž skutečná osobnost, která pro odborníky vykonává heuristickou část jejich vědecké práce a svým významem se k nim dá směle přiřadit. Vackova publikace může sloužit jako vzor pro mladší adepty řemesla.

Podivné postavy jak z jiné planety? Knihovníci o knihovnách i o sobě
Jiří Vacek
: Slovanská knihovna – můj osud: mozaika vzpomínek. Národní knihovna České republiky – Slovanská knihovna, Praha, 2016, 174 s.

Letošní rok je zřejmě zvláště příznivý pro vydávání knih různými způsoby shrnujících historii velkých českých knihoven. Jaký obraz knihoven a knihovníků podávají?

Olomouc, Brno, Praha
Vědecká knihovna v Olomouci se představila hned dvěma výpravnými publikacemi – Chrám věd a múz: 450 let Vědecké knihovny v Olomouci a Chrám věd a múz: dějiny Vědecké knihovny v Olomouci. Připomenuty jsou v nich významné a pozoruhodné osobnosti, které v knihovně pracovaly, jako Otto F. Babler, Bedřich Václavek nebo Eduard Petrů. Podivuhodně je v nich zachycena i každodennost knihovny coby součásti jezuitské koleje či praxe stalinistické cenzury. Z netradiční perspektivy jsou tu představeny osobnosti typu Josefa Floriana nebo Jakuba Demla a popisuje se například to, s jakými těžkostmi od nich instituce získávala či vymáhala povinné výtisky. Co se týká současného stavu, v knize se ozývají silně kritické tóny ohledně nevyhovujících a nedostatečných prostor. Vyhlídky do budoucnosti proto autoři nelíčí zrovna povzbudivě: se štědrostí dávných mecenášů, jako byl Ferdinand I. Dobrotivý, kontrastuje méně velkorysá strategie současného zřizovatele.

Optimističtěji a sebevědoměji působí stručnější brněnská publikace Tomáše Kubíčka Moravská zemská knihovna: její historie, současnost, vize. Autor zde mimo jiné uvažuje o poslání knihovny v soudobé společnosti. Podle něj má být místem motivujícím k myšlení a umožňujícím sdílení základních hodnot demokratické a občanské společnosti. Tím může přispívat k „formování národní i evropské identity“ a šíření principů odborné i mezilidské spolupráce. Širším kulturním kontextům této bibliotéky se více věnovala kniha Moravská zemská knihovna v Brně 1808–2008: knihovní sbírky. V té se čtenáři mohli mimo jiné dočíst o osudech osobních knihoven zmíněného Jakuba Demla či Otokara Březiny, které jsou dnes umístěny právě v MZK. Březinova knihovna přitom podle Petra Holmana vznikala za těžko představitelných životních podmínek a za cenu stálého básníkova odříkání. Připojit můžeme také poznámku o e-knize Městská knihovna v zrcadle času (1891–2016), na níž se recenzent podílel.

Vešli do klementinských dějin
Ze publikací věnovaných knihovnám si ale největší pozornost vysloužil titul Slovanská knihovna – můj osud: mozaika vzpomínek. Slavista a literární historik, mezinárodně respektovaný odborník specializující se na problematiku ruské, ukrajinské a běloruské emigrace Jiří Vacek (*1939) v ní vzpomíná na více než půlstoletí své práce ve Slovanské knihovně, dnes odboru Národní knihovny České republiky, v níž působí od roku 1964. Připomíná nejen důležité události z dějin „Slovanky“, představuje též plejádu osob (pracovníků a návštěvníků knihovny i odborných badatelů-slavistů z celého světa), které s ní přišly od jejího založení v roce 1924 do kontaktu. A to od slavných vědců typu Romana Jakobsona přes slovutné spisovatele a překladatele (Ivan Wernisch, Jan Zábrana, Vilém Závada, výše zmíněný Otto F. Babler) až po vrátné a údržbáře, kteří byli připraveni zasáhnout, kde jich bylo zapotřebí, a „jako takoví vešli do klementinských dějin a do lidských myslí a srdcí“. A i když se takových osob do knihy dostaly desítky, přesto autor lituje, že tam některé další, které rovněž spoluvytvářely historii a atmosféru knihovny, scházejí. Nepodařilo se mu prý totiž v jejich případě „nalézt záchytný bod v podobě nějakého zajímavého, byť i zdánlivě podružného detailu, který by jim dodal životnosti a lidského rozměru a přiblížil je tak i nezúčastněnému čtenáři“.

Vackovy řádky mají místy tragikomický přídech. A v některých pasážích snad někdo postřehne i humor takřka cimrmanovský. („Profesor mi doporučil, abych se věnoval studiu některého z dalších jazyků. Bez rozmýšlení jsem se rozhodl pro polštinu, v knihovně mi ochotně poskytli dlouhodobou zápůjčku učebnice a já se do konce vojny věnoval samostudiu.“) Autor přitom neváhá citovat i slova, jimiž dlouholetá pracovnice knihovny Marie Kostohryzová (*1931) charakterizovala své první dojmy ze svého budoucího pracoviště a spolupracovníků, jež by někdo mohl vnímat jako mírně znevažující: „Při úvodní procházce jsem viděla podivné postavy, nedalo se poznat, zda jsou to muži nebo ženy. Všichni měli na hlavě vlněné čepice, na krku dlouhé šály, kolem pasu omotané deky. Bylo to jako setkání na jiné planetě s mimozemšťany.“ V autorově přehledu lidí, kteří se Slovanskou knihovnou přišli do styku, nechybějí kolaboranti (Jiří Smíchovský) či figurky poněkud pitoreskní, ale v drtivé většině jde o bytosti, na které autor vzpomíná veskrze pozitivně, s láskou a úctou. Často k nim připojuje i jakýsi biografický miniportrét, z nichž ostatně už řadu dříve publikoval jinde. Místy drsné či tragické osudy svých hrdinů ovšem nezatajuje. A upřímný je i ve vztahu sám k sobě: otevřeně přiznává, že od roku 1974 v knihovně zastával funkci předsedy základní organizace KSČ, tvrdí ovšem, že z této pozice nikdy nikomu vědomě neuškodil (poznámka na okraj: hlasy pamětníků z knihovny to potvrzují).

Cenzurní absurdity
O tom, jak se do dění v knihovně promítaly dobové ideologické tlaky, Vacek pojednává na mnoha stránkách a z různých hledisek. Píše o paradoxech cenzurních zásahů, k nimž patřilo například to, že protektorátní ministerstvo školství a národní osvěty vedené Emanuelem Moravcem, zakázalo knihu, u které byl autorem překladu sám pan ministr. Podobně se normalizační zákazy týkaly i vlastních prací vedoucích pracovníků oddělení zvláštních fondů, tedy fondů, kam se prohibita ukládala a schovávala. A zatímco se v jistém úseku komunistické éry v rámci bezmezného nadšení pro vše sovětské do fondů bez výběru dostávaly sovětské knihy, které se slavistikou nijak nesouvisely, po moskevské roztržce s Josipem Brozem Titem naopak ve fondech začala absentovat jugoslávská literatura…

V pořadu České televize ASAP byla Vackova kniha pochválena za to, že v ní na čtenáře nepadá prach ze zatuchlých regálů, „nýbrž hvězdný prach osobností, jejichž osudy Slovanskou knihovnu v Praze protínaly“. Je potěšitelné, že si právě ve veřejnoprávním médiu Vackova práce získala tolik pozornosti a ocenění. Jakkoli je poslání Slovanské knihovny specifické, přesto může publikace Slovanská knihovna – můj osud sloužit jako příklad toho, že knihovník nemusí být jen podivnou neidentifikovatelnou bytostí zapadlou mezi regály, nýbrž skutečnou osobností, která i pro špičkové odborníky vykonává heuristickou část jejich vědecké práce a svým významem se k nim dá směle přiřadit. Vackova publikace vykreslující ideálního knihovníka může sloužit jako vzor pro mladší adepty tohoto řemesla. A také jako memento a pobídka pro ty, kteří knihovny a jejich provoz financují…

Knihy k tématu:
Miloš Korhoň, Tereza Vintrová (eds): Chrám věd a múz: dějiny Vědecké knihovny v Olomouci. Vědecká knihovna v Olomouci, Olomouc, 2016, 327 s.
Jana Hrbáčová, Rostislav Krušinský (eds): Chrám věd a múz: 450 let Vědecké knihovny v Olomouci. Vědecká knihovna v Olomouci, Olomouc, 2016, 390 s.
Tomáš Kubíček. Moravská zemská knihovna: její historie, současnost, vize. Moravská zemská knihovna v Brně, Brno, 2016, 127 s.
Jaromír Kubíček (ed.): Moravská zemská knihovna v Brně 1808–2008: knihovní sbírky. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2008, 140 s.
Zdeňka Čermáková, Jan Lukavec. Městská knihovna v zrcadle času (1891–2016) [online]. Městská knihovna v Praze, Praha, 2016, 158 s.

Na podobné téma:

Knihovna v noci
Hravé knihovny

© Jan Lukavec

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 10 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

hodnocení knihy

70%autor článku   43%čtenáři

zhlédnuto 920x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce