Černý, Jiří; Zátka, Pavel; Kalousek Jiří: Obrázky z dějin zeměpisných objevů a výletů

Černý, Jiří; Zátka, Pavel; Kalousek Jiří
Obrázky z dějin zeměpisných objevů a výletů

recenze komiks

Úspěšnou knižní řadu komiksových českých dějin pro školní děti nyní doplnila publikace věnovaná mořeplavcům, cestovatelům a objevitelům. Ačkoli jde o dílo čtyřicet let staré, stále funguje. Jen je na něm patrné zhoršení Kalouskovy kresby v jeho pozdním období.

Od Marka Pola po Emila Holuba
Jiří Černý, Pavel Zátka, Jiří Kalousek
: Obrázky z dějin zeměpisných objevů a výletů. Albatros, Praha, 2016, 144 s.

Série příběhů z českých dějin a pověstí, které na stránkách časopisu Mateřídouška od roku 1971 pro postupně tři různé autory (zprvu Zdeněk Adla, pak Jiří Černý s Pavlem Zátkou) kreslil karikaturista a ilustrátor Jiří Kalousek (1925–1986), si mezi tehdejšími dětmi získala značnou popularitu a knižní vydání pod názvem Obrázky z českých dějin a pověstí se dočkalo statisícových nákladů a devíti vydání, poslední přišlo před dvěma lety. Černý na ně později i bez Kalouska navazoval dalšími podobně laděnými pracemi, přičemž přímou návaznost měly Obrázky z československých dějin (2011) a letos zřejmě završující Obrázky z moderních československých dějin. Je tedy vlastně překvapující, že nakladatelství Albatros zas a znovu dotiskovalo onu jedinou knižní publikaci, místo aby knižně vydalo také další série z Mateřídoušky, které už sice nefungovaly jako náhradní učebnice dějepisu, ale svou přitažlivost měly také. A to i v době, kdy se zdá být model vyprávění, které obrázky převážně bez promluvových bublin vlastně jen doplňují (a přísně vzato jde spíše o ilustrace než o komiks), poněkud přežitý a zastaralý. Prokazuje to mimo jiné čerstvý prodejní úspěch zmíněných Obrázků z moderních dějin (které ovšem trochu překvapivě vydal konkurenční Knižní klub).

To opominutí se nyní nakladatelství Albatros rozhodlo napravit. Sáhlo po dvou dalších seriálech, které se vydávají do historie: jádro knihy tvoří Obrázky z dějin velkých světových objevů, vycházející v Mateřídoušce v letech 1982–5, doplněno je o starší cyklus Obrázky z dějin českých objevů a vynálezů z let 1974–6. Nakladatelství je seřadilo v opačném pořadí, což má chronologickou logiku: od Marka Pola přes španělské konkvistadory kniha postupně dojde až k mladším objevitelským dobrodružstvím Čechů Emila Holuba a Jana Eskyma Welzla.

Od Obrázků z českých dějin se aktuální publikace liší především v rozsahu jednotlivých příběhů. Zatímco předtím byla naprostá většina příběhů rozvržena pouze na dvoustranu, tentokrát mají autoři podstatně větší prostor a cestovatelská a dobyvatelská dobrodružství rozehrávají na šesti, osmi, či dokonce dvanácti stranách (v líčení osudů Kryštofa Kolumba). Také se podstatně častěji než v předchozích Kalouskových komiksech objevují promluvové bubliny, snad i proto, že v roce 1982 už komiks nebyl tak ostře střežen jako na počátku normalizace, kdy s ním začínali, případně tento detail přestal komunistickým cenzorům vadit.

Scénář Jiřího Černého a Pavla Zátky je opět spolehlivý a čtivý. Dějinná data, události a jména vlastně beletrizuje, dramatizuje je vylíčením podrobností, což jsou především různé vzpoury, léčky, bitvy i vraždy, ve většině případů ostatně objevitelé končívají špatně (Pizarro zavražděn, Balboa popraven, Magalhães zabit domorodci) nebo přinejlepším zklamáni (Kolumbus). Na některých příbězích je patrná časopisecká seriálovost – v příběhu Emila Holuba se objevují výrazné cliffhangery na konci lichých stránek (výhrůžní Mašukulumbové na straně 83 nebo zraněný prchající běloch na straně 85), naopak souborný příběh Laurin a Klement o motocyklových vynálezcích a závodnících je rozdělen do uzavřených dvoustran, které hned dvakrát končí Čechem s vavřínovým věncem na krku. Tato kapitola se mimochodem zdá být velmi inspirována filmem (anebo Branaldovou knižní předlohou) Dědeček automobil. Jistě – Obrázky nejsou žádná odborná historická publikace, aby autor musel vypisovat použitou literaturu, přesto pracují s reálnými fakty a osobnostmi a do značné míry formují pohled školáků na ně. A když už knihu doplnil komiksový historik Pavel Kořínek biografickou statí o Jiřím Kalouskovi a nakladatelství o proces vzniku komiksu a ediční poznámkou, mohl Jiří Černý přidat seznam svých zdrojů. Přinejmenším v případě Welzlových historek opakuje některé nepřesnosti (eskymáci na Novosibirských ostrovech), byť tomu největšímu nesmyslu z Welzlova vyprávění (či spíše z vyprávění jeho biografistů), tedy obří masožravé rybě, se vyhnul.

Obrázky z dějin zeměpisných objevů (a výletů) také dobře ukazují proměnu Kalouskova kresebného stylu – a nutno dodat, že k horšímu. Nápadné to je už v případě slavných Obrázků z českých dějin a pověstí, kde se starší díly seriálu (od Václava IV. po Habsburky) prolínají s nověji publikovanými epizodami (zejména pověstmi) a s epizodami, které Kalousek pro knižní vydání nově překreslil. Jiří Černý toto rozhodnutí v předmluvě obdivuje, nicméně už mnohé pasáže z tehdejší knihy, natož pak celý seriál o mořeplavcích a dobyvatelích, ukazují, že Kalouskova kresba koncem sedmdesátých a v osmdesátých letech doznala značného zhoršení. Zatímco v příbězích Emila Holuba můžeme obdivovat jemné linky a detaily tváří, oblečení i architektury a obrázky jsou převážně plnobarevné, v seriálu z roku 1982 už ve tváři zůstávají pouze rysy nosu, očí a vousů, zjednodušuje se kresba oblečení i pozadí a výrazně převažující barvou je bílá – tedy čistý papír. Jako by Kalousek už chtěl mít práci za sebou – postavám čím dál častěji schází jedna ruka (jakoby schovaná z boku), některá okénka jsou vyloženě odbytá (třeba španělské plenění na straně 69), akvarelové barvy přetékají kontury a objevují se i na místech, kam nepatří. Někdy to působí expresivně, zejména když kreslíř zachycuje krev zraněných a zabitých, častěji bohužel jen ledabyle. Pečlivá, pevnou rukou vedená kresba i coloring starších „českých“ epizod s těmi „světovými“ trochu kontrastují.

Ale abychom nebyli nespravedliví: Kalousek vytvořil velké komiksové dílo, které odchovalo celou početnou generaci „Husákových dětí“. Že s přibývajícím věkem i penzem práce jeho komiksový projev trpěl, to navíc není jen jeho případ, podobně se v té době zhoršovali i další, od Věry Faltové po Káju Saudka. O to užitečnější by bylo (zvláště v době, kdy knižní vydání starších českých časopiseckých komiksů slaví značné úspěchy), kdyby nakladatelství Albatros vydalo souborně také Obrázky z českých dějin a pověstí v jejich původní časopisecké verzi, nezkažené pozdějšími překresleními.

 

© Pavel Mandys

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 13 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

60%autor článku   65%čtenáři

zhlédnuto 2116x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce