Murakami, Haruki: Útok na pekárnu

Murakami, Haruki
Útok na pekárnu

recenze beletrie zahraniční

Krádež třiceti hamburgerů s brokovnicí v ruce? Spořádaný život ve vytyčených mantinelech bohaté japonské společnosti způsobuje metafyzický hlad, který může být zahnán jen útokem či agresivním zmocněním se něčeho, co člověku nepatří. Haruki Murakami opět překračuje hranice normálnosti a nutí nás se zamyslet nad zdánlivě absurdním příběhem neukojitelného hladu.

Útok na establishment?
Murakami, Haruki
: Útok na pekárnu. Přel. Tomáš Jurkovič, Euromedia – Odeon, Praha, 2016, 80 s.

Japonský spisovatel Haruki Murakami se v Česku proslavil hlavně svými rozsáhlými romány, z nichž nejdelší, románová trilogie 1Q84, má v českém překladu více než 1200 stran. Postupně ale začínají být do češtiny překládány i jeho povídky. Kromě ucelených povídkových sbírek Po otřesech (č. 2010) a Muži, kteří nemají ženy (č. 2015) se nakladatelství Odeon také rozhodlo vydat samostatně několik Murakamiho povídek, ke kterým po vzoru německého nakladatelství DuMont Verlag vytvořila originální ilustrace německá ilustrátorka Kat Menschik.

Prvním titulem v této sérii je povídka Spánek (č. 2013), pojednávající o ženě v domácnosti, která již celé dny nespí, ale přitom se cítí dokonale svěží a po spánku ani netouží. Po nějaké době ji její zvláštní stav donutí přemýšlet o vlastní rodině, životě i smrti způsobem, jakého by jinak nebyla schopna. Poté následovala krátká próza Podivná knihovna (č. 2014), rozvíjející Murakamiho oblíbený motiv zvláštní knihovny poněkud zlověstným směrem. Mladý chlapec se při rutinní návštěvě knihovny stane vězněm drženým kdesi hluboko v jejích útrobách, do té doby pro něj netušených.

Konečně čerstvě vydaný Útok na pekárnu (č. 2016) tvoří dvojice na sebe navazujících povídek. V první z nich se setkáváme s dvěma mladíky, které trápí hlad – metafyzický, projevující se prázdnotou jejich pseudofilozofického blábolení, a ovšem také fyzický, způsobený tím, že kategoricky odmítají pracovat, a nemají tedy peníze na jídlo. Tento nesmírný hlad, pocit, „jako když člověk spolkne samotnou prázdnotu vesmíru“, se rozhodnou ukojit poměrně radikální cestou – ozbrojeni kuchyňskými noži přepadnou pekárnu, vlastněnou postarším komunistou. Že nejde pouze o prostý biologický hlad, vyplyne najevo, když majitel pekárny jako správný komunista prohlásí, že nechá milé hladovějící soudruhy najíst zdarma, co jen hrdlo ráčí – a útočníci jsou nepříjemně zaskočeni tím, že by se pak vůbec nejednalo o přepadení. Majitel se s nimi nakonec domluví, že jim pečivo přenechá za to, že si s ním poslechnou hudbu Richarda Wagnera.

Navazující Druhý útok na pekárnu se odehrává asi o dekádu později, krátce poté, co se jeden z útočníků oženil. Hlavní hrdina se jednou uprostřed noci probudí se stejným neuvěřitelným pocitem hladu jako tehdy a totéž se stane i jeho ženě. Doma však nemají nic k jídlu. Při tom, jak se marně snaží zahnat hlad popíjením piva, manželce vypráví historii útoku na pekárnu. Svěří se jí s pocitem, že tehdy věci neskončily tak, jak měly, a že to na jeho život uvalilo jakousi kletbu. Manželka se domnívá, že to zapříčinilo i jejich současný nevysvětlitelný hlad, a navrhne situaci vyřešit novým útokem. Na její popud pak dvojice s lyžařskými maskami na obličeji a s brokovnicí v ruce přepadne restauraci McDonald’s (žádnou otevřenou pekárnu v noci totiž nenajdou) a vyžádá si od obsluhy třicet hamburgerů.

S výše zmíněnou povídkou Spánek spojuje Útok na pekárnu téma fyziologických potřeb, které se vymknou normálu, a také snaha narušit stereotyp, touha udělat něco, co odporuje společenským normám – hrdinka Spánku svou situaci tají před rodinou a začne vyrážet na osamělé projížďky nočním městem, zatímco hlavní postava Útoku na pekárnu zoufale touží zmocnit se nějaké věci násilím.

Ani v jednom případě neexistuje žádná přesně definovaná utlačovatelská síla, proti které je třeba se bouřit, hrdinové zakoušejí spíše jen neurčitý pocit nesvobody. Majitel přepadené pekárny je komunista, avšak na rozdíl od Československa se v Japonsku v době, kdy se povídka odehrává (pravděpodobně v 60. nebo 70. letech 20. století), jednalo o příznak rebelství a protivení se establishmentu. Jako komunista má však vlastnost, která je mladíkům odporná – modloslužebnou úctu k práci. Tu sdílí s kapitalistickým Japonskem, ve kterém vládne všeobecná přezaměstnanost, zacházející tak daleko, že práci, kterou by zastal neživý předmět, jako je třeba dopravní značení, vykonává člověk.

Právě proti tomuto neurčitému útlaku se mladíci nevědomky bouří a prázdnota společnosti, ve které žijí, je možná pravou příčinou jejich hladu. Když je majitel pekárny přesvědčí, aby si výměnou za pečivo poslechli Wagnera, dojde k obchodní transakci, tedy k něčemu, co se společenským konvencím nijak nevymyká. A to je onen původ kletby, která se slovy hlavního hrdiny projevila následovně: „Tou událostí počínaje se ale začalo ledacos měnit a jak se to jednou změnilo, už se to nedalo vrátit zpátky. Já jsem se nakonec vrátil na univerzitu, v pořádku jsem ji dostudoval, začal jsem pracovat v advokátní kanceláři a připravoval se přitom na advokátní zkoušky. A pak jsem potkal tebe a vzali jsme se. A víckrát už jsem žádnou pekárnu nepřepadával.“

Stručně řečeno, prokletím je návrat ke spořádanému životu – životu, který s sebou přináší běžnými prostředky neukojitelný hlad. Ten může být utišen pouze novým útokem, tentokrát příznačně na samotný symbol kapitalismu a konzumerismu, řetězec McDonald’s.

 

© Veronika Abbasová

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 18 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

70%autor článku   59%čtenáři

zhlédnuto 1764x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce
Inzerce
Inzerce