Poliaková, Martina; Radovanovič, Dušan a kol.: Proč má zebra pruhy aneb Chytrej jak rádio 2

Poliaková, Martina; Radovanovič, Dušan a kol.
Proč má zebra pruhy aneb Chytrej jak rádio 2

recenze přírodní vědy

V jednotlivostech můžeme s některými texty polemizovat nebo je doplňovat, ale celkově nelze popřít, že se autoři hesel snaží o psaní srozumitelných a informačně podložených textů, které často uvádějí i několik možných verzí či úhlů pohledu. Rozhlas tak obstojně popularizuje odborné poznatky v širší veřejnosti.

Malá rozhlasová encyklopedie pro zvědavce
Martina Poliaková, Dušan Radovanovič
a kolektiv: Proč má zebra pruhy aneb Chytrej jak rádio 2. Radioservis, Praha, 2016, 204 s.

Kolik má žížala srdcí? Co nosí Skotové pod kilty? Můžeme na Mount Everestu uvařit vajíčko? Které zvíře má nejvíce zubů? Co je klinománie, busking a kdo lumberman? Můžou muži kojit? Od kdy pereme v pračce? Co to byla bramborová a co pomlčková válka? Jakým gestem urazíte Angličana? Kdo je vánoční skřítek Tomte? Poslouchá cvrček koleny? Proč se podvedenému muži říká paroháč? Proč má Batman ve znaku netopýra? Proč se nedokážeme sami polechtat? Trpí zvířata psychickými nemocemi a mají vlastní psychoterapeuty? Která přírodní potravina se jako jediná nekazí? Proč se lidé bojí klaunů?

Odpovědi na tyto i další otázky přináší každou sobotu a neděli ve vysílání Českého rozhlasu Encyklopedie Radiožurnálu. A protože krátké a stručné odpovědi v éteru rychle odezní, vydal Radioservis už dva soubory těchto krátkých hesel. Ten druhý se jmenuje Proč má zebra pruhy aneb Chytrej jak rádio 2 a podle anotace nabízí to, co se v běžných encyklopediích nedočtete. Stručnou a zábavnou formou má představovat „nová a neznámá fakta a zajímavosti z oblasti historie, medicíny, kultury, společenských či přírodních věd. A nejen to – snaží se také přijít na kloub mnohým populárním mýtům či nahlédnout pod povrch toho, co se každodenně děje kolem nás.“

Shromážděna jsou v ní témata, která editoři roztřídili do skupin jako O laskominách, O živých i neživých obrazech nebo O čem se v chytrých knihách nedočtete; předchozí svazek obsahoval zase nadpisy jako Co zaujme kulturního antropologa nebo Co se nám honí hlavou. Pokud bychom se pokusili o vlastní klasifikaci, některé z otázek jsou typické pro Guinnessovu knihu rekordů, další jako by byly vybrány z etymologického slovníku, jiné by se daly označit jako uvádění filmových omylů na pravou míru.

Mnohé z otázek jsou empiricky ověřitelné, ale četné další se týkají fiktivních reálií vztahujících se k imaginárním bytostem. Například u otázky, proč upírům vadí česnek, nezbývá než zkoumat, který spisovatel s touto legendou přišel. Další jsou pak takové povahy, že jde spíše o námět na filozofickou rozpravu o kulturních univerzáliích než o otázku, na kterou by existovala stručná a jasná odpověď. To je případ dotazu „Je šťourání v nose lidskou nectností?“ V tomto konkrétním případě autoři dilema vyřešili tím, že celý problém převedli –či spíše zredukovali – na jeho medicínský aspekt.

Jindy ale zdánlivě prostá otázka otevírá nečekané perspektivy: zkoumání toho, od kdy je vidlička součástí příboru, přechází v krátké pojednání o strachu z vidlice coby znaku ďábla; pátrání po symbolech pro muže a ženu (kolečka s šipkou a křížkem) zase čtenáře dovádí k dávným astrologickým symbolům.

V jednotlivostech můžeme s některými texty polemizovat nebo je doplňovat (třeba v kapitolce o původu a významu sepjatých rukou při modlitbě), ale celkově nelze popřít, že se autoři hesel snaží o psaní srozumitelných a informačně podložených textů, které často uvádějí i několik možných verzí či úhlů pohledu. Podobnými tématy se navíc někdy zabývá i pořad Meteor. Rozhlas tak obstojně popularizuje odborné poznatky u širší veřejnosti a čtenář může mít dobrý pocit, že jeho koncesionářské poplatky jsou v tomto případě vynaloženy smysluplně. Podobnou osvětovou funkci dnes ovšem plní i knihovny, které na stránce Ptejte se knihovny odpovídají na všeobecné dotazy nejen čtenářům knihoven, ale i ostatním uživatelům internetu.

Některé z dotazů mají pro někoho asi poněkud fantasmagorickou povahu. A je pravděpodobné, že třeba za padesát let budou vědci na dané dilema pohlížet odlišně. I tak je ale uprostřed současné záplavy často falešných, lživých a nepodložených zpráv chvályhodné, že se naopak někdo takto soustavně snaží o šíření informací odzdrojovaných, důvěryhodných nebo alespoň takových, které odpovídají současné úrovni poznání odborníků (tím spíše, že je dnes módní na „experty“ útočit a zavrhovat je). Podobné osvětové snahy mají svoji cenu, i když v těchto knihách nenajdeme celkem prosté a snadno zodpověditelné otázky, kolem kterých se v některých chvílích koncentrují zdejší veřejné debaty, jako „Napsal Peroutka článek Hitler je gentleman?“ nebo „Je pravda, že všichni teroristé jsou muslimové?“.

 

© Jan Lukavec

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 7 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

hodnocení knihy

60%autor článku   51%čtenáři

zhlédnuto 10787x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce
Inzerce