Prózu Opozdilec, kterou jste právě dočetli, lze asi nejpříhodněji označit jako komorní novelu. Na román je nejen poněkud krátká, ale také jí chybí vlastně všechno, co podle konvenčních teorií dělá tento žánr tím, čím je: košatější děj, konfigurace hlavních a vedlejších postav a jejich vnitřní vývoj. I když nepřítomnost toho posledně jmenovaného je možná jedna z mnoha schválností, které belgický autor Dimitri Verhulst, jak je jeho dobrým zvykem a jak se o něm všeobecně ví, do svého textu zakomponoval.

Celý text doslovu ve formátu .pdf