Říkačky za kačku
Branický, Jan: Hádanky básničky; Abeceda

Říkačky za kačku

Přímočaré hrátky se slovy v abecedním pořádku. Jednoduché hádanky pro tříleté zvědavce, kteří už vědí, kdo žije kolem nás. Tvorbu pro děti předčasně zesnulého pražského básníka Jana Branického shrnují dva útlé svazky, které loni vydalo nakladatelství Verzone.

Tvorbu pro děti předčasně zesnulého pražského textaře (kapela Las Mantequillas) a básníka (vlastním nákladem vydal čtyři sbírky) Jana Branického shrnují dva útlé svazky, které posthumně vydalo v roce 2016 nakladatelství Verzone v nově zřízené edici Zrnka. K paperbackovým Hádankám básničkám vytvořila obrazovou nápovědu Lenka Jasanská, Abecedu ilustroval Jakub Hrdlička.

Šestnáct hádanek a deset básniček, nejčastěji v podobě čtyřverší s nepravidelným rýmem, tak skromný je rozsah prvního souboru o zvířátkách – motivická linka svazku dominuje a vtipně ji podtrhují ilustrace, které za svou podobu vděčí počítačové grafice. Někdy je hrdina krátké popisné veršovánky vyobrazen celý, jindy je synekdochicky zpodoben třeba jen ocas nebo čumáček. Zvířátka tak na malého – prototypicky asi tříletého – čtenáře pouze vykukují, a ilustrace tedy pěkně koresponduje s formou hádanky. Nenapovídá ovšem jen obrázek, ale i první a poslední písmenko slova, které je třeba jako správnou odpověď uhodnout, resp. přečíst. Už anotace propaguje knihu jako pomůcku při osvojování čtení genetickou metodou. Ostatně spíš než na básničkách stojí tento sešitek na hádankách, vybízejících už ze své podstaty k interakci malého čtenáře. Poučně popisují a svou přímostí konvenují vkusu tříletých zvědavců, kteří se chtějí pochlubit, že už vědí, kdo to je: např. „Každý mrňous ví to, / která rybka ráda žito. / V bahně leží, vodu čeří / a je vždy o Vánocích na večeři!“

Podobně přímočaré jsou i básničky Abecedy. Ke každému písmenu od A do Z jsou přiřazeny nejčastěji dvě rýmované říkačky, které tematizují a ponejvíc popisně vykládají význam vybraných slov začínajících na dané písmenko. K odstartování básničky slouží jednoduchá formule „A je jako Antarktida“, „B je jako boule, bolest“, „C je jako citrón“ anebo s elipsou „D je drápek“, „G je grizzly“. Dedikaci v knize nenajdeme, ale podle několika signálů v knize možná básnil táta pro svou dceru, aby ji pobavil, něco naučil a něco jí vysvětlil, aby jí věnoval originální dárek. Tato domněnka by možná mohla omlouvat občasné formální škobrtnutí anebo nečekané účelové propojení slov s cílem udržet rým. Doslovnost a absenci metafor či poetických obrazů je třeba vnímat jako záměr, chceme-li dát básničkám šanci, aby se zalíbily. V silné konkurenci rozmanitých českých „abecedářů“ – jen v posledních letech vyšla třeba „punková“ abeceda Milady RezkovéLukáše Urbánka Doktor Racek – cesta kolem světa za 31 písmen (Labyrint 2016), Abeceda (z) měst Jana Laštovičky (Albatros, 2015), Rostlinopis Jiřího Dvořáka (Baobab 2012), Šmalcova abeceda (Baobab, 2010) nebo oblíbený Brousek pro tvůj jazýček Františka Kábeleho (Albatros 1961, poslední, 11. vydání 2011) – zřejmě nebude právě tento svazek patřit k elitním básnickým počinům, jejichž neopomenutelnost potvrdí historie. Branický by však mohl zabodovat svou originalitou při výběru (a výkladu) klíčových slov u jednotlivých písmen (Golem, eskalátor, jezevčík) nebo vtipem při hledání rýmu („Rytíř, to je šlechtic chrabrý, / nosí brnění, žádné hadry“). Spíš se však rychle omrzí pro svou nabádavost ke zdraví („žlutý citrón zdraví spraví“; „papej ho a budeš zdravá, / čerstvý salát sílu dává“; „[chléb] je chutný a veliký, / zdravější než rohlíky“) a obsahovou banalitu, navíc když ji násobí formální nedostatky („J je jogurt v kelímku, / výživný na svačinku. / Jiřík chce mít hezké svaly, / tak jí jogurt s borůvkami“).

Stejně jako u Hádanek básniček pozvedá i Abecedu její obrazový doprovod. Jakub Hrdlička redukoval barevnou paletu na rezavě hnědou a jedlově zelenou, kterým sekunduje už jen černá, bílá a šedá, jež jeho kresby zdvojuje pomocí stínového efektu. Ilustrace konkretizují vybraná slova z textu a příležitostně hravě propojují motivy z obou tematicky odlišných básniček u konkrétní litery (např. jezevčík očichává jogurt v kelímku, chroust chroupe chleba). Výsledkem je odlehčení, které pomáhá potlačit občasnou křečovitost textu. Kdo chce jen strčit malý dárek do kapsy, když jde na návštěvu ke známým, co mají doma předškoláky, které právě baví legrácky s písmenky, potěší možná víc než pytlíkem bonbónů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse