Hiekkapelto, Kati: Kolibřík

Hiekkapelto, Kati
Kolibřík

recenze krimi

Začínající policistka je konfrontována s vraždou mladé dívky, po níž brzy následuje další zločin. Sériový vrah zanechává na místě činu přívěsek s vyobrazením dávného aztéckého boha.

Tajemství Aztéků
Hiekkapeltová, Kati
: Kolibřík. Přel. Linda Dejdarová, Host, Brno, 2016, 416 s.

Seznam u nás vydaných autorů severské krimi se na podzim rozrostl o jméno finské autorky Kati Hiekkapeltové (*1970), původním povoláním speciální pedagožky a učitelky finštiny pro cizince. Nějakou dobu působila v Srbsku v oblasti osídlené tamní maďarskou menšinou a nasbírané zkušenosti využila při práci na svém debutu Kolibřík, který vyšel v roce 2014 a zaujal čtenáře i kritiky nejen ve Finsku, ale také například ve Velké Británii a v Maďarsku.

Hlavní postavou románu je mladá policistka Anna Fekete, která právě nastoupila ke kriminální policii a hned je konfrontována s případem vraždy mladé dívky, zastřelené brokovnicí z bezprostřední blízkosti. Pátrání po vrahovi komplikuje fakt, že zabitá žena údajně neměla žádné nepřátele, jak už bývá téměř pravidlem, a klidnému vyšetřování nepomáhá ani Annin parťák Esko, netající se svými nacionalistickými postoji a pochybami o Annině kompetentnosti. Jak si pozorný čtenář již nejspíše všiml, Annino příjmení prozrazuje její maďarský původ. Ve skutečnosti však pochází ze Srbska, právě z míst, kde autorka prožila několik let. Že v Srbsku žije početná maďarská menšina, je ovšem pro většinu Anniných kolegů a nejspíše i pro řadu čtenářů velké překvapení. Lze snad jen zalitovat, že autorka Anniným prostřednictvím čtenáře neseznámila také s Trianonskou mírovou smlouvou, která by přítomnost maďarského etnika na srbském území vysvětlila.

Na hlubší etnografické výklady však Anna nemá čas, neboť brzy dojde k další vraždě a všem začíná být jasné, že mají co do činění se sériovým vrahem, jehož motiv zůstává nejasný. Určité vodítko by snad mohl představovat přívěsek s vyobrazením dávného aztéckého boha, který se technikům podaří nalézt u obou obětí. Začínající vyšetřovatelce na klidu nepřidá ani oficiálně uzavřený případ mladé kurdské dívky Bihar, která se na policii nejprve obrátila s obavami o život, ale při dalším výslechu začala tvrdit, že v její rodině je vše v nejlepším pořádku. Anna tuší, že dívce nějaké nebezpečí hrozí, a snaží se své kolegy přimět k obnovení vyšetřování.

Anna a Bihar představují dva rozdílné příklady integrace přistěhovalců do finské společnosti. Zatímco Anna žije ve Finsku již přes dvacet let a její původ prozrazuje jen její příjmení, tvrdošíjné lpění na maďarském způsobu představování („Tady komisařka Fekete Anna“) a občasné zaklení v maďarštině, Bihar stojí teprve na začátku této složité cesty. V krátkých vsuvkách, prokládajících pátrání po vrahovi, vzpomíná na příjezd do Finska a kriticky hodnotí těžkopádnou byrokracii, se kterou se její rodina od té doby vypořádává.

Annu a Bihar na druhou stranu spojuje skutečnost, že obě se do Finska dostaly ve velice nízkém věku, a jen těžko tedy mohou plně docenit bezpečí a jistoty, kterým se jim v nové domovině dostalo. Šedá betonová sídliště mohou v dětských očích sotva představovat plnohodnotnou alternativu k loukám podél řeky Tisy či sluncem prozářenému Kurdistánu. Autorka se však nesnaží jen kritizovat byrokracii a jednotvárná periferní sídliště, což jsou obvykle první dojmy, které příchozím uprchlíkům utkví v paměti. Na příkladu jiných, byť spíše epizodních postav – jako dva homosexuální restauratéři původem z Afghánistánu – zároveň dokládá, že Finsko skutečně může představovat pro řadu lidí oázu bezpečí.

Díky případu s Bihar a jejím vzpomínkám, Anninu původu i díky dalším postavám se kniha také dočkala označení „společenský román o migraci“. Tyto pasáže sice dávají románu určitý přesah mimo vlastní žánr krimi, pátrání po vrahovi však přesto zůstává tím hlavním. Nutno však poznamenat, že ačkoliv samotný průběh vyšetřování dokázala autorka popsat čtivě a ve shodě s mnoha dalšími tvůrci nechává své postavy řešit i soukromé, nikoli jen čistě pracovní problémy, odhalení vraha a především motivace některých jeho kroků působí přeci jen až příliš vykonstruovaně.

Dopadením vraha literární život Anny a jejích kolegů nekončí, román se ve Finsku dočkal již dvou pokračování. Snad se s nimi tedy i čeští čtenáři seznámí v překladu, optimálně stejně kvalitním jako v případě Kolibříka. Čtenáři, kterým se tato finská detektivka nezalíbila, si mohou po vzoru jedné postavy dát „po všem tomhle zkoumání příšerné kultury Aztéků zdravé finské pivo. Anebo možná radši české.“

 

© Martin Liška

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasoval 1 čtenář.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

hodnocení knihy

60%autor článku   100%čtenáři

zhlédnuto 975x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce