Kyrö, Tuomas

Kyrö, Tuomas

rozhovor beletrie zahraniční

„Všichni v sobě máme kousek mrzouta, který si myslí, že dřív bylo všechno lepší a teď je to úplně nemožné,“ říká Tuomas Kyrö, autor ve Finsku téměř legendární série knih o Mrzoutovi.

Nejlepší byl rok 1954

Finský spisovatel a autor komiksů Tuomas Kyrö (nar. 1974), jehož knihu Mrzout v překladu Emy Stašové a s ilustracemi Štěpána Danča právě vydalo nakladatelství Argo, byl jedním z hostů letošního veletrhu Svět knihy. Hlavní postavou jeho krátkých vypointovaných příběhů je zhruba osmdesátiletý bručoun, kterého dožírají všechny novinky a změny. Tuomas Kyrö na besedách přiznal, že se na svět dívá raději z humorného nadhledu, že na jih od Dánska se moc potí a že k jeho vzorům v dětství ani tak nepatřily literární postavy, ale spíš animovaný Krtek a úspěšní sportovci, mezi nimiž jmenoval i hrdinu helsinských olympijských her Emila Zátopka. V rozhovoru pro iLiteraturu však převážně mluvil o postavě Mrzouta, která jej proslavila.

iLiteratura: Jste velmi všestranný autor – píšete rozhlasové hry, prózu, fejetony, kreslíte komiksy. Který z těch žánrů je vám nejbližší?
Tuomas Kyrö: Všechno vychází z prózy. Ta má nejvolnější formu a v ní lze psát nejrůznějšími styly. Ale mám rád změnu.

iLiteratura: Mrzout nepůsobí jako zrovna pozitivní postava. Z čeho podle vás pramení jeho obrovská popularita ve Finsku? Vyšel jako audiokniha, vzniklo několik divadelních adaptací, film, celkem se ho prodalo více než sto tisíc výtisků…
Tuomas Kyrö: Myslím, že lidé tu postavu velmi dobře znají. Připomíná jim tátu, mámu, manželku, manžela nebo někoho z příbuzných. Na druhou stranu asi v sobě všichni máme kousek mrzouta, který si myslí, že dřív bylo všechno lepší a teď je to úplně nemožné. Podle mě to ale není negativní postava. Když si stěžuje, má pro to pádný důvod a přichází s návrhy na zlepšení situace.
Úspěch bývá pokaždé výsledkem souhry náhod. Mrzout vznikl původně pro rozhlas, chtěli, abych napsal pětiminutové vtipné historky. Jako interpreta se podařilo získat legendárního herce Anttiho Litju, který měl na počátku na popularitu této postavy opravdu velký vliv.

iLiteratura: Když jste psal pro rozhlas, čekal jste, že se váš nápad tak ujme? Že bude následovat celá série mrzoutovských knih, kuchařka, film, kalendář…?
Tuomas Kyrö: Říkal jsem si, že je to rychlá práce na zakázku, jedna z mnoha. Že budu mít z čeho zaplatit další nájem. Když se ale ukázalo, že první kniha má hodně čtenářů, bylo jasné, že se s tím bude v nějaké podobě pokračovat. Mrzout pojednává o jednom muži a jeho postojích a názorech, ta myšlenka se dá rozvíjet v nejrůznějších podobách i tématech.

iLiteratura: Jeden z kalendářů vznikl na podporu duševně nemocných pacientů a tvář mu propůjčila řada známých Finů, mimo jiné bývalá prezidentka Tarja Halonen. Proč jste chtěl podpořit tento charitativní projekt?
Tuomas Kyrö: Duševní zdraví a Mrzouta spojuje to, že kolem každého z nás je někdo, kdo má psychické problémy. Přál bych si, aby i tento projekt pomohl odstranit stigma a prolomil mlčení, které se nad duševními nemocemi vznáší. Mysl může onemocnět, ale dá se to léčit nebo se s těmi věcmi alespoň můžeme naučit žít.

iLiteratura: Na letošní rok chystáte knihu, která pohlédne na stoletou historii samostatného Finska Mrzoutovýma očima. Jak vidí vznik Finska? Který rok nebo období podle něj byly nejlepší?
Tuomas Kyrö: Nejlepší byl podle Mrzouta rok 1954. Společnost tehdy dozrála, od té doby se vymýšlely už jen samé zbytečnosti. Vznik republiky Mrzout přirovnává k porodu. Je to krvavá záležitost, ale nakonec to dobře dopadne. Uvědomuje si taky, jak osamostatnění Finska souviselo s tehdejším celosvětovým děním. Bez první světové války a ruské bolševické revoluce by asi nenastala možnost se od Ruska odtrhnout.

 

© Lenka Fárová

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 1605x

Inzerce
Inzerce
Inzerce