Kyrö, Tuomas: Mrzout

Kyrö, Tuomas
Mrzout

ukázka beletrie zahraniční

Starý bručoun, kterého dožírají všechny novinky a změny, je trochu v každém z nás. Snad proto se původně rozhlasová série s příznačným názvem Mrzout finského autora Tuomase Kyrö stala hitem, který nyní mohou poznat i čeští čtenáři.

Sběrači
Tuomas Kyrö
: Mrzout. Přel. Ema Stašová, Argo, Praha 2017, 173 s.

To jsem se zas jednou dožral, když se dožral Kolehmainen. Jsme sousedi dobrých padesát let a já se za celou tu dobu nenaučil mít ho rád.

Nedávno dospěl Kolehmainen k názoru, že v lese, co leží mezi našimi domy, řádí žlutá hrozba, totiž sběrači lesních plodů z Thajska. A to Kolehmainen za celý svůj život neutrhl v lese jedinou bobulku. Nepáchne tam, jak je rok dlouhý, jednou za deset let akorát kus lesa odprodá a koupí si větší káru.

Brusinky pro něj nejsou dost nóbl. Z hub pozná leda tak muchomůrku a balené žampiony z krámu. Takovému chlapovi musí člověk vysvětlit podstatu lesních plodů a jejich sběru.

Sbírat lesní plody je zatracená pakárna. S manželkou jsme se jich svého času málem usbírali a na místečka, kde rostly, jsme vyráželi, ať už venku zuřil déšť, nebo vojna. Měli jsme jasný směr, gumáky a vědra zabarvená od borůvek. Zlepšováky neuznávám, poctivá práce hbitých prstů zastane vše, co je potřeba.

Les se neobejde bez hejna komárů, že má člověk přímo sto chutí vzít nohy na ramena a sprostě klít. Slunko vám šusťákovou bundu cobydup rozhicuje k nevydržení, přitom láhev s vodou se válí zapomenutá kdesi v kufru auta. Úspěšná sběračská výprava pocuchá nervy tak, že je rozvod na spadnutí.

Ale jaká je to pak lahoda, když na stole trůní modrá a červená vědra překypující sladkostmi, které příroda poskytuje úplně zadarmo. Za mých dětských let jsme nesladili cukrem. Místo marmelády jsme měli lesní jahody.

A narazíme-li na kvalitní maliní nebo moruškovou mokřinu, rozhodně o tom nikomu nevykládáme, ani bratránkovi Veijovi, i kdyby nás jazyk sebevíc svrběl. Na taková místa se chodí při měsíčku s čelovkou a z nasbíraného úlovku se pak v tichosti připravuje zavařenina, která se konzumuje jedenkrát ročně na laponském sýru.

Lesních plodů je třeba nasbírat desítky litrů, či ještě líp stovky. Z jedné dávky se povoluje zkonzumovat šest borůvek, děti můžou osm. Zbytek omyjeme, zavaříme a naděláme marmelády, kysel, šťávu a náplně do koláčů. A ze všeho nejlepší jsou mražené brusinky na smažených jatýrkách.

Thajci nemůžou za to, že jsou spolu se mnou dost možná poslední na světě, kdo se v této problematice jakž takž orientuje. A já jsem skálopevně přesvědčen, že lidé thajské národnosti nejsou líní si do kaše nasypat lesní plody a nesnídají sušené ovoce a kakao ze sáčku, jak bývá tragickým zvykem ve zdejších domácnostech.

Podle Kolehmainena by se všeobecné lesní právo, které umožňuje volný sběr lesních plodů, hub a dřeva, mělo vztahovat pouze na Finy. V jednom má pravdu, všeobecné lesní právo je třeba zrušit. Ať místo něj zavedou všeobecnou lesní povinnost. Roste-liž ti na pozemku borůvčí či houby, pak sbírej, konzervuj, konzumuj a v malém množství třebas i lokálně prodávej. A pokud utržené peníze neužiješ, věnuj je na dobročinné účely, kupříkladu Thajsku. Mám takový dojem, že tam by se určitě našlo pár lidí, kterým něco schází.

PS: Vyvěsil jsem inzerát na nástěnku klubu kultury. Nabízím ubytování deseti Thajcům a koupím od nich vše, co sesbírají na Kolehmainenově pozemku. Navařím z toho marmeládu a prodám ji Kolehmainenovi jako švédská biopovidla. Ten starý bambula se nikdy nedoví, že utrácí za vlastní majetek. Vědět to bude jen jediný člověk na světě a ten se tomu bude ještě dlouho v duchu smát.

 

překlad © Ema Stašová
ukázka z knihy Mrzout
na iLiteratura.cz se souhlasem nakladatelství Argo

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 1543x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce
Inzerce