Tullet, Hervé: Souboje barev

Tullet, Hervé
Souboje barev

recenze dětská

Pastelka a fix jako zbraň v námořní bitvě nebo při rytířském turnaji asi tolik nepřekvapí, ale koho by napadlo, že se pomocí tohoto náčiní dá i vysekat zahrada či zlikvidovat vši v bujné kštici? Nápadité výzvy k souboji zaujmou celou rodinu!

Bacha na kytky!
Hervé Tullet
: Souboje barev. Knížka na čmárání s Hervé Tulletem. Přel. Martin Bedřich, Portál, Praha, 2017, 64 s.

Psát a malovat do knížek se dětem obyčejně zakazuje. Souboje barev, třetí titul francouzského výtvarníka Hervého Tulleta, který je k mání v češtině, nesou sice podtitul „knížka na čmárání“, ale velkoformátový paperback je spíše velkorysý pracovní sešit, v němž se můžou malí kreslíři jaksepatří vydovádět.

Od první stránky navazuje autor s novým majitelem jeho „knížky“ (pozor, neplést s Knížkou!) dialog a začíná odvážně výzvou k boji. Nechce však bojovat proti vám, naopak se staví na vaši stranu a vede vás, jak si s pastelkami a fixy užít co nejvíc zábavy, na nic se neohlížet, klidně přetahovat a přepisovat, škrtat, čárat a čmárat. Efektivní didaktický fígl, jak si v předškolním věku uvolnit zápěstí, než přijde na řadu jediný správný úchop pera a vykrucování kudrlinek pro prvotřídní krasopis.

Ne že by tu nebyly limity – jednou nesmějí soupeřící pastelky opustit ring, jindy je třeba při likvidaci mravenců dávat „bacha na kytky“. A najde se i dvoustránka jako vystřižená z relaxačních omalovánek, kterou doprovází výzva „Uf! Dejme si pauzu…“ – holubice se snítkou v zobáku na ní míří k černobílé ploše pokryté nepravidelnými tvary, a kdo vymaluje ty pravé, na toho obrázek promluví slovy „love“ a „peace“.

Převážně ale sešit představuje inspirativní návod k rozmanitým činnostem s tužkou v ruce. Charakter většiny těchto aktivit je bojový, jak je vidět už jen z výčtu verbálních výzev: jde tu o boj, souboj, závod, turnaj, srážku, melu, námořní bitvu, bitvu s hrachovou kaší, boj proti šedi. Hodí se tedy i k rozšíření slovní zásoby kontextových synonym. Jednou jdou do sebe hranaté červené příšerky a zelené kulaté, jindy je tu armáda šišatých pidižvíků s obličejem spíš do kulata anebo protaženým do délky – na první pohled změť černých čar, ze které vystupují nepřátelské tváře. S další stránkou stupeň abstrakce ještě zesílí, než ve spleti nepravidelných geometrických tvarů při bližším pohledu rozeznáme „zelené chlapíky“. Pak přijdou na řadu schematicky nakreslení rytíři na koních, pěšáci se štítem a bodnými zbraněmi, roboti, mimozemšťani a vesmírné lodě. Neschází oblíbený labyrint, v němž ale nestačí jen trefit do cíle, „musíš rozmasit“ všechny červené potvory, co se ti postaví do cesty. To nejnápaditější ovšem přináší zhruba poslední třetina knížky, která vyzývá k pastelkovému „zmizíkování“ – to když se stejnou barvou, jakou má pozadí, vymalují třeba ryby, které nahánějí hrůzu, nebo se dá zelenou vysekat zahrada a černým fixem v noci zase vyhánět duchy. Dalším vtipným nápadem je odvšivení bujné kštice – pohled do vlasů hodně zblízka a napodruhé ještě blíž, vidíte jen divoké vlny plné parazitů a hnid. Kdo se dokáže takovému nápadu nesmát? A kdo odolá a nezačmárá si? Konvenční omalovánky mají zkrátka odzvoněno, navíc na konci sešitu každého čeká za vynaloženou námahu metál!

Souboje barev hodně sázejí na fantazii (malých) výtvarníků, a i když zadávají úkoly, splnit je na jedničku lze vlastně jakkoli. Jako by Hervé Tullet chtěl říct: Dejte mi pastelku – a nenakreslím pejska, ale ukážu vám, proč je malování taková zábava a že „krásno“ zdaleka neznamená jen věrnou, realistickou nápodobu předlohy.

 

© Jitka Nešporová

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 7 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

80%autor článku   67%čtenáři

zhlédnuto 2132x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce