Van Hamme, Jean; Rosiński, Grzegorz: Thorgal: Tanatlokovy oči

Van Hamme, Jean; Rosiński, Grzegorz
Thorgal: Tanatlokovy oči

recenze komiks

Po pěti letech se k českým čtenářům vrací série o vikinském dobrodruhovi Thorgalovi. A konečně rozvíjí před třinácti lety načatý příběh ze středoamerické džungle, plné nebezpečných šelem, bakterií a mayských válečníků.

Vikingové, Mayové a kosmonauti
Jean Van Hamme
, Grzegorz Rosiński: Thorgal 11 – Tanatlokovy oči. Přel. Richard Podaný, Egmont, Praha, 2017, 48 s.

Komiksová série Thorgal sice doma ve Francii i ve světě platí za uznávanou a populární klasiku, její české vydávání však prochází nekonečnými peripetiemi. Začalo to už v roce 1990, kdy nově založené ostravské nakladatelství S Press vydalo sešit Dítě z hvězd, tehdy v ohromném stotisícovém nákladu, který snad odpovídal optimistickým představám o tom, že komiksově vyhladovělí Češi budou ochotně utrácet, ale rozhodně ne realitě. A na pokračování už nedošlo a nakladatelství také dlouho nevydrželo. K sérii se až o devět let později vrátilo nakladatelství Crew, přičemž jestliže Dítě z hvězd je v pořadí Thorgalových příběhů sešit sedmý, Crew vydalo sešity třetí, čtvrtý a devátý. Následovalo v roce 2002 nakladatelství BB/Art, které dokonce ve vázaném provedení vydalo další čtyři příběhy: šestý, sedmý, osmý a desátý, přičemž tím posledním byla Země Qaa, první část nejrozsáhlejšího Thorgalova dobrodružství, které se táhne hned čtyřmi sešity. Ale natěšení čtenáři měli smůlu, BB/Art už dalšího Thorgala nepřidal, a když se jej v roce 2010 chopilo nakladatelství CooBoo (divize Albatros Media Group), začalo rovnou sešitem čtrnáctým, tedy tím, který následuje po zmíněném dobrodružství ve středoamerické džungli. Naštěstí přidalo dva úplně první sešity, čímž zkompletovalo alespoň první desítku, ale po vydání celkem pěti příběhů se v roce 2012 opět odmlčelo.

Happy end pro fanoušky série (jichž pravda není zas tolik, protože jinak by se jí nakladatelé tak často nevzdávali) nastává až v letošním roce, kdy konečně dojde na dokončení čtyřdílné Země Qaa v nakladatelství Egmont, což je ovšem také divize Albatrosu. Začátkem září vyšly Tanatlokovy oči, následované v rychlém sledu Městem ztraceného boha a do konce roku by mělo vyjít nejen finále čtyřdílné minisérie, ale zřejmě také dva další sešity, sedmnáctý Strážkyně klíčů a osmnáctý Sluneční meč. Těžko říci, co za tím náhlým vydáváním Thorgala stojí, zda obecně větší zájem českých čtenářů, či hrozba vypršení zakoupených autorských práv, případně zájem nějakého konkurenta. Ale buďme rádi, že to tak dopadlo, protože Thorgal je špička evropského mainstreamového komiksu a sešit Thanatlokovy oči je docela podstatný i pro pochopení některých jevů a událostí v sešitech následujících, tedy i těch u nás už vydaných.

Například se zde dozvíme, jak to, že Thorgalův syn Jolan má nadpřirozenou schopnost rozkládat hmotu (včetně zbraní v rukou nepřátel) v prach (ba dokonce i naopak), a také další podrobnosti o tom, jaký je Thorgalův původ. To podstatné už sice autoři vyložili v Dítěti z hvězd, avšak čeští čtenáři zejména mladších ročníků budou tento 27 let starý sešit asi jen s obtížemi shánět na aukčních serverech nebo v antikvariátech. Jinak jsou Tanatlokovy oči typický „přechodový“ díl, kdy se hrdinové přesouvají neznámou krajinou plnou dravé zvěře, nakažlivých bakterií i lidských nepřátel, zažívají přitom různá epizodická dobrodružství a vyjasňují se jejich charaktery a vztahy. Má to spád a napětí, zejména kouzelně proradná, svůdná a vychytralá Kris z Valinoru si krade hlavní roli, ale ústřední příběh se přitom vlastně moc neposune.

V Tanatlokových očích se prolínají dva děje. Kromě zmíněné strastiplné pouti Thorgala a jeho přátel, kteří nehostinnou džunglí míří do velkolepého mayského města, jemuž vládne tajemný uzurpátor údajně božského původu, se scenárista Van Hamme průběžně vrací k jeho synovi Jolanovi, který je v zajetí jiného středoamerického kmene, dosud svobodného v nehostinné poušti, jenž se ale mocnější civilizaci brání už jen z posledních sil. Právě zde Jolan objevuje své neobvyklé schopnosti a také se dozvídá o původu svém i svého otce. Čtenáři Dítěte z hvězd vědí, že nám tu mezi Vikingy a Maye a kouzla a nadpřirozené bytosti pronikají kosmonauti z vyspělé minulosti, což je poněkud neharmonická, ale ve fantasy, resp. sci-fi ne úplně neobvyklá kombinace. Je to vlastně dosti pulpové, ale u vyvzdorovaného Thorgala to český čtenář rád odpustí.

Zvláště, když kreslíř Rosiński je (lépe řečeno byl, původně sešit vyšel v roce 1988) ve skvělé formě, výborně pracuje s barvami, přičemž své hrdiny v mokré džungli všemožně špiní a máčí, aby pak rázem přešel do vyběleného pouštního města. Famózní je zejména obrázek Thorgalova mystického uzdravení, kdy se kolem jeho polomrtvého těla zjevují postavy spanilých žen i ohyzdných skřetů, zvířat i oblud, symbolů, masek i dalších předmětů snad ze všech předchozích sešitů. Dnes by asi kreslíř využil svůj elektronický archiv, ale tehdy to musel Rosiński všechno poctivě rukou nakreslit a muselo to věru dát práci. Snad to ocení i čtenáři mladších ročníků, nikoliv jen nostalgičtí čtyřicátníci, kteří v devadesátých letech opakovaně pročítali Dítě z hvězd a marně čekali na pokračování.

 

© Pavel Mandys

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovali 4 čtenáři.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

hodnocení knihy

60%autor článku   68%čtenáři

zhlédnuto 939x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce