Castel-Bloom, Orly: Textil

Castel-Bloom, Orly
Textil

ukázka beletrie zahraniční

Román dosud v Čechách málo známé izraelské autorky Orly Castel-Bloom čtenáři otevírá okno do světa současné izraelské společnosti. Spisovatelka zde s notnou dávkou černého humoru a surrealistických prvků nabízí pohled nejen na rozpad rodiny, ale i rozpad celé společnosti. Ukázka je z prvních stránek románu.

Orly Castel-Bloomová: Textil. Přel. Tereza Černá, Garamond, Praha, 2017, 248 s.

Pár hodin po jeho odjezdu vyšla z triplexu na rohu ulic Jocheved Bat-Mirjam a Alexandra Penna ve čtvrti Tel Baruch – sever manželka Irada Grubera Amanda Gruberová a odjela svým buickem v barvě vínové metalízy do Medical Frontline v novém křídle komplexu Sea and Sun, aby podstoupila složitou operaci u světové dvojky na poli plastické chirurgie, izraelského emigranta doktora Karmiho Jagody.

Doktor Jagoda byl urgentně povolán z Drážďan, aby provedl implantaci lopatek, která si získala popularitu mezi ekonomicky zajištěnými ženami, u nichž se postupem let stal hřeben lopatky sotva viditelným a záda tak měly zcela plochá a bezvýrazná, ať se hýbaly, nebo ne.

Karmi Jagoda získal světový věhlas svými úspěchy při operacích vrozených deformací tvářiček dětí z třetího světa a ve svém drážďanském domě měl vystaveny působivé fotografie „předtím“ a „potom“. V poslední době toho už měl ale dost, protože k dokonalosti je stejně nikdy nedovede, a začal se specializovat na velké plastické operace zmíněného typu. Zdařilé byly obzvláště liposukce pasu a transplantace lopatek.

Jagoda byl znám virtuozitou přesného a rychlého spojení umělé lopatky s klíční kostí, šlachami a svaly pohybujícími lopatkou (scapula), jako je kupříkladu trapézový sval (trapezius), a skupinou svalů, která drží část zad vzpřímeně a současně umožňuje lopatkám, aby se k sobě přiblížily.

Díky jemným, zručným prstům lékaře, izraelského emigranta, nebyly ženy po operaci nijak omezené v pohybu. Mandy doktor Jagoda slíbil, že do měsíce bude moct zase chodit plavat.

Mandyin manžel o její plánované hospitalizaci v Medical Frontline nevěděl a Mandy sama neviděla nejmenší důvod, proč mu o tom říkat, byl totiž tak ponořený do sebe a svých záležitostí, že v poslední době kvůli problémům a neúspěchům svého současného projektu nevnímal nic kolem sebe. Právě na tyhle jeho pracovní problémy, kvůli nimž jí zmizel z dohledu na deset dní, jeho žena spoléhala. S obavami a napětím sledovala vývoj dění kolem hrozící generální stávky a doufala, že vypukne, až bude manžel mimo Izrael, a že se k ní připojí i letecká společnost El-Al a všichni zaměstnanci letiště, takže manžel bude muset v zahraničí zůstat ještě alespoň dva nebo tři týdny, ona se zatím dá úplně dohromady a možná mu o té operaci vůbec nebude muset říkat.

Od narukování Daela, nejmladšího syna Gruberových, který se stal odstřelovačem pluku Givati, uplynul rok. Až teprve Aja Ben-Jaišová, Daelova přítelkyně, Mandy prozradila, jakou pozici v armádě vlastně zastává. Od té doby byla Mandy pokud možno v bezvědomí anebo v polospánku, hlavně aby nevnímala, co se děje, a nedělala si o syna sloužícího v bojové jednotce zbytečné starosti.

Coby zcela zdravá žena prodělala úspěšně již několik plastických operací. Dohromady sedm, většinu z nich v obličeji. Na plastiku nosu šla ještě jako mladá dívka. Její kobylí tvář se k jejímu uspokojení měnila operaci od operace k nepoznání.

Zákrok, kvůli němuž letěl doktor Jagoda do Izraele, byl osmý.

Skutečný důvod série operací, které podstupovala šéfka rodinné továrny na pyžama La-Lajla, která sídlila v průmyslové zóně východně od města Netanja a jejíž produkci odebírali převážně ortodoxní Židé, znala jen Mandyina sekretářka a vedoucí šicí dílny Karmela Leviová. Pouze nebohá Karmela, jejíž syn Jehuda Levi padl při výkonu vojenské služby u libanonského Sidónu, věděla, že to všechno dělá výhradně kvůli celkové narkóze při operaci a milosrdně pozvolnému znovunabývání vědomí po ní.

Při poslední inventuře před dvěma měsíci jí Mandy jasně řekla: „Syna mi poslali do první linie jako odstřelovače a ani se mě nezeptali, co si o tom myslím. Já to strašlivé napětí zkrátka nevydržím. Chci prostě jenom spát a probudit se mnohem mladší den poté, co u armády skončí. Na jeho rozlučkové párty budu vypadat jako pětatřicátnice.“ Takhle žertovala Amanda, která už za sebou měla zpevnění prsou, vyhlazení břicha a dolní třetiny obličeje včetně krku. Pouze její dlouhé vlasy zůstávaly bílé. Krásné, bohaté, zvlněné a bílé, protože měla alergii na všechny druhy barev na vlasy. Její proměněná tvář v kombinaci s nosem, tím bonbonkem, co si odnesla z prázdnin o svátku Pesach, když jí bylo sedmnáct, a s vlnitými bílými vlasy, z ní činila chodící umělecké dílo. Podle Karmely se také velmi vkusně oblékala: vždy pečlivě dbala na to, aby se její oblečení skládalo ze samých pěkných kousků bílé, krémové, černé a šedozelené barvy.

Karmela Mandy upřímně milovala a ani Mandy se k ní nechovala nijak odtažitě, v záležitostech továrny na pyžama byla Karmela její důvěrnicí. Karmela nikdy nezapomene, jak ji Mandy podporovala, když truchlila pro Jehudu, budiž mu země lehká, každý den šivy byla u ní, plakala společně s ní a v supermarketu udělala pro smuteční hosty obrovský nákup, a to všechno za svoje. Karmela si tohle její velkodušné chování bude navždycky pamatovat.

V té době byl Dael ještě malý kluk, ale Mandy si už tenkrát začala promýšlet, jak sama přečká tohle těžké období, až bude mít syna na vojně.

Mandy Karmele nejednou řekla: „Vy jste takový náš poklad, ještě že vás v La-Lajla máme. Jako jediná ze všech tady máte v očích jiskru,“ a to všechno pro její loajalitu i orientaci v tajích textilu, která byla pro továrnu na pyžama tak nezbytná.

Karmela pro podnik pracovala už v dobách, kdy ho řídila Amandina matka Audrey Greenholtzová. Nejprve tam docházela jednou za pár týdnů z pověření firmy Singer, aby naolejovala šicí stroje a vyčistila je zvláštními hadříky.

Po Audreyině smrti jí Mandy nabídla lepší práci. Poslala ji na tříměsíční kurs šití, který organizovalo ministerstvo práce, během té doby jí dál vyplácela výplatu a současně jí zajistila potřebnou rekvalifikaci. Karmela si byla jistá, že nebýt Mandy, dopadlo by to s ní špatně a její mrtvolu by moře vyplavilo u pobřeží Netanje.

Poté co pochovala syna, ztratila Karmela chuť žít. Mandy se na to nemohla dívat, a tak ji poslala ke skvělé psychiatričce, která ji během dvou měsíců vyhnala z postele a postavila na nohy. I přes všechny rozdíly pojilo Mandy a Karmelu pevné, vzácné přátelství, jakási spiklenecká důvěrnost, a v La-Lajla kolovaly klepy, že Karmela Leviová bere víc než šest a půl tisíce čistého, že na svátky dostává víc odměn a taky má víc dní nemocenské.

 

překlad © Tereza Černá
ukázka z knihy Textil
na iLiteratura.cz se souhlasem nakladatelství Garamond

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 1309x

katalogy

Inzerce
Inzerce
Inzerce