Linhartová, Anna: Řešíš/Hřešíš

Linhartová, Anna
Řešíš/Hřešíš

recenze kultura

Kuchařka od herečky Anny Linhartové by dobře obstála v malé edici pro kamarády a rodinu. Vydání pro širší publikum zavání nedostatkem soudnosti autorky i nakladatele.

Bohdalka pro hipstry
Anna Linhartová
: Řešíš/Hřešíš. Esence (divize Euromedia Group), Praha, 2017, 184 s.

Lidem, kteří dobře vaří, jejich přátelé a rodina dost často říkají věci jako „kdybys měl restauraci, bylo by tam plno“ nebo „ty bys měl napsat kuchařku“. Je to způsob, jak jídlo dotyčnému pochválit. Leč čas od času si to některý z kuchařů vyloží doslovně. Což je podle všeho případ herečky Anny Linhartové. Kuchařský spis Řešíš/Hřešíš charakterizuje asi nejlépe sama autorka v úvodu: „Zkuste si uvařit něco z mejch oblíbenejch zdravejch receptů“, respektive „Pár mejch oblíbenejch prasárniček najdete tady.“

Těžko hledat méně zajímavý kuchařkový žánr než „moje oblíbené recepty“. Jde obvykle o nesourodou sbírku jídel, co jeden člověk rád jí a vaří. „Oblíbené recepty“ proto soudní nakladatelé nechávají psát pouze kuchaře věhlasných jmen, kteří se díky svým zkušenostem a kulinárnímu vkusu nesnaží vecpat do jednoho svazku jablko přelité jogurtem, asijské nudle a svíčkovou.

Nicméně osvědčeným svérázem českého knižního trhu je už léta žánr „herečka vaří“, a to je zřejmě důvodem, proč tento formát nakladatelství Euromedia Anně Linhartové nevymlouvalo. Nejspíš si řekli, že to bude taková Bohdalka pro mladé. Nebo Bohdalka pro hipstry. Tam, kde Jiřina Bohdalová halasí titulem Lidi, to je ale bašta!, kontruje Anna Linhartová: „Lidi, tohle je tak dobrý! Já jsem tak dobrá! To musíte ochutnat!“

Texty jsou hlavním z důvodů, proč se čtenáři, co už má pubertu za sebou, můžou nad kuchařkou Řešíš/Hřešíš ježit vlasy. Na druhou stranu: kdy příště uvidíte na papíře slušné gramáže vytištěná slova jako „nejlepšejší“, případně věty ráže „Žádnej skvělej, mokrej a hustej čokoládovej dort neudělal nikomu nic špatnýho a tak si rozhodně nezaslouží, aby byl opomíjenej“?

Když si Annu Linhartovou „projedete“ Googlem, trochu vás po výše zmíněných textech a fotkách typu „formy na cupcakes kryjí bradavky nahých prsou“ překvapí, že je jí přes dvacet. Sama jsem po prvním prolistování tipovala maximálně sladkých sedmnáct. („Dělat kuskus ve šťávě z masa, ke kterýmu ho podávám, je nejlepší nápad, kterej mě napad. Asi napad už milion lidí, ale neberte mi radost.“) V klidu, radost brát nebudeme a ještě pochválíme fotky Štěpánky Fingerhutové. Dobře ladí s rozvolněným stylem kuchařky, nechybí jim nápady a spolu s grafikou patří k silnějším stránkám knížky.

K těm už nepatří recepty samotné. Že tvoří nesourodou směsku, je jen jeden problém z mnoha. Čím podrobněji čtete, tím víc otázek přichází. Vážně je receptem prosté smíchání pěti banálních ingrediencí do pomazánky nebo přelití jablek jogurtem? Proč postupy místy ignorují logickou posloupnost a tak třeba vajíčka chladnou, zatímco se slanina teprve začíná péct v troubě? A proč by chtěl někdo k jehněčímu s rizotem jíst chleba omotaný plátky slaniny? Vlastně počkat, protože: „Lidi, tohle je tak dobrý! Já jsem tak dobrá! To musíte ochutnat!“ A proč se tady boršč nebo caponata říká věcem, co nejsou boršč a caponata (aha, poněvadž: „Asi jste si už všimli, že věci nějak pojmenuju a vlastně nejsou, co maj bejt“). Krom všeho zmíněného mám pocit, že autorka má nějak posunutou hladinu vnímání sladkosti, protože med přidává skoro do všeho včetně bramborové kaše, svíčkové, rybího tataráku i boršče, co není boršč.

Moc smyslu nedává ani rozdělení knížky na dvě části: jedna je tak nějak dietní a druhou tvoří primárně „prasárničky“ (tohle slovo se v textu vyskytuje jen o maličko vzácněji než sloveso být). Cpát se smaženým a pak s pocitem provinění na čas přehodit do modu „ranních ovocných mističek“ („to, co si dáme do mističky před posilkou v sedm“) je spíš dietologická diagnóza než cokoliv jiného. Pak se vážně může stát, že někdo o jídle dokáže přemýšlet akorát v kategoriích řešení a hřešení.

Většina výhrad by nebyla relevantní, kdyby Anna Linhartová tuhle knížku vydala v malé edici pro kamarády a rodinu, třeba jako vánoční dárek. Přesně takhle – jako dílko pro okruh nejbližších – totiž (když si odmyslíte profesionální grafiku a fotky) působí. Vydat tento spis jako kuchařku pro širší publikum se zdá být důsledkem nedostatku sebereflexe či přehnaného sebevědomí. Pravděpodobnost této varianty naznačuje i podtitul knížky, jímž je hashtag #annalinhartovachef. Angličtina má dvě odlišná slova pro lidi, kteří vaří: chef a cook. A Anna Linhartová je zkrátka jen takový trochu nadšenější cook.

 

© Petra Pospěchová

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 17 čtenářů.

Diskuse

Vložil: Marie, 11.12.2017 12:14
Linhartová, Anna: Řešíš/Hřešíš
Vždyť si každý může z článků vybrat to, co ho zajímá:-)
Vložil: Anna, 10.12.2017 22:29
Linhartová, Anna: Řešíš/Hřešíš
No, já tedy nevím. Zde je to zařazeno v sekci "kultura". Tady jde o kulinářskou kulturu. Bude se zřizovat nová rubrika? Nebo by bylo lepší zařadit recenzi na kuchařku do non fiction? Recenze jako taková se mi líbí, ale opravdu patří na iliteraturu? Samozřejmě, že cílem iliteratury není "pomáhat nebo... bránit prodejům". Naprosto souhlasím s M. Pokorným. Někdy žasnu, co všechno se nazývá knihou.
Vložil: Pepa Nos, 10.12.2017 18:48
Linhartová, Anna: Řešíš/Hřešíš
Velmi dobrá recenze, ostatně si myslím, že by recenze kuchařek na iLiteratuře měli dostat prostor stejně jako jinde v západních médiích. Zatím jediné recenze na kuchařky jsou ty fanouškovské, kdy dostanou zdarma výtisk a pod tlakem nakladatelství napíšou jak jsou mocinky úžasnější apod... a nebo chtějí... vlézt do zadku autorovi samotnému. Takže za mne velké plus a díky
Vložil: JJ, 10.12.2017 13:11
Linhartová, Anna: Řešíš/Hřešíš
Kuchařka-nekuchařka, při čtení jsem se pobavila. Nechtěla by Petra P. recenzovat i "skutečnou" literaturu?
Vložil: Martin Pokorný, 10.12.2017 12:07
Linhartová, Anna: Řešíš/Hřešíš
Komunistická strana a iliteratura se nikdy neomlouvá, to už by zkušenější čtenáři měli vědět; no, trochu přeháním, ale v dané souvislosti jsou myslím hyperboly povoleny. Sdělení, že tematický záběr iliteratury vystihuje prostý termín "knihy", je přece jen jistou novinkou, uvidíme, co na to MK. Těším... se na recenze k oboru "udělej si sám", "naše zahrada", herecké memoáry apod. Moudra typu "I mezi ...... existují kvalitní a mizerné" lze jistě pronášet i nad nimi.
Vložil: Skittle, 10.12.2017 10:41
Linhartová, Anna: Řešíš/Hřešíš
Kuchařky??? To fakt má iLiteratura zapotřebí?
Vložil: Pavel Mandys, 10.12.2017 10:14
Linhartová, Anna: Řešíš/Hřešíš
I mezi kuchařkami existují kvalitní a mizerné. Že česká média nereflektují jejich úroveň, je věc jiná. Nám se podařilo domluvit na příležitostné spolupráci s Petrou Pospěchovou, jejíž dosavadní kariéra je zárukou, že (ne)kvalitu dokáže odhalit. Podstatou iLiteratury není pomáhat nebo bránit prodejům... knih, ale posuzovat, jaké jsou.
Vložil: Anna, 10.12.2017 10:05
Linhartová, Anna: Řešíš/Hřešíš
Vůbec nechápu, proč se recenze na takový blábol objevuje na iliteratuře. Ano, jde o recenzi negativní, ale pokud je mi známo, i takovéto recenze zvyšují prodeje, což si ta kniha zjevně nezaslouží.
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

30%autor článku   45%čtenáři

zhlédnuto 3092x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce
Inzerce